hlemýžď

Hlemýžď (lat. cochlea) je součást kostěného labyrintu ve vnitřním uchu. Jedná se o spirálovitě stočenou trubici ve tvaru hlemýždí ulity (odtud pochází i název této struktury), která je základním orgánem sluchu.

Hlemýžď je vyplněn tekutinou. Se středním uchem komunikuje dvěma otvory, která jsou kryty tenkou membránou: oválným okénkem (fenestra ovalis) a okrouhlým okénkem (fenestra rotunda). Uvnitř hlemýždě se nachází Cortiho orgán – uskupení vysoce specializovaných vláskových buněk, které převádějí zvukové vibrace na nervové impulsy.

Zvukové vibrace jsou přenášeny z ušního bubínku prostřednictvím sluchových kůstek ve středním uchu do oválného okénka, kde vyvolávají odpovídající vibrace v tekutině hlemýždě. Tyto vibrace rozpohybují stereocilie Cortiho orgánu, které pak vysílají nervové impulzy do mozku.

Obrázek 1: Přenos zvukových vln dovnitř ucha – schematický nákres. (Zdroj: depositphotos.com)

Obrázek 2: Průřez hlemýžděm ve vnitřním uchu – schematický nákres. Znázorněny jsou tři hlavní prostory: scala vestibuli (nahoře), blanitý hlemýžď (uprostřed) a scala tympani (dole). Cortiho orgán (uvnitř blanitého hlemýždě) sousedí se scala tympani a nachází se na bazilární membráně. (Zdroj: By OpenStax: Anatomy & Physiology, March 11, 2023, CC BY 4.0)

Viz také kostěný labyrint, vnitřní ucho.