Cyklosporóza

Výskyt

Cyclospora cayetanensis je lidská kokcidie, která se vyskytuje především v subtropických a tropických oblastech se zhoršeným hygienickým standardem. Nicméně testy vod a půd ve Španělsku prokázaly výskyt spor Cyclospora cayetanensis i v podmínkách jižní Evropy. V zemích mírného pásma se jedná většinou o onemocnění cestovatelů z endemických oblastí, případně je importována s kontaminovanými čerstvými potravinami. Vyšší výskyt je pozorován v letních měsících.

Infekce se objevila v Severní Americe v roce 1996 jako příčina více než dvou tisíc onemocnění z potravin. Nebyl hlášen žádný případ úmrtí. Další případy výskytu v USA a Kanadě v roce 1997 a 1998 byly spojeny s konzumací čerstvých jarních jahod z Guatemaly. Žádné případy nebyly zjištěny v Evropě. Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (Food and Drug Administration, FDA) a Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (Centers for Disease Control and Prevention, CDC) spolupracovaly s pěstiteli v Guatemale na zamezení kontaminaci a na regulaci tohoto onemocnění. Menší výskyty v USA také v roce 1997 a 1998 byly spojeny s konzumací salátu vyrobeného z různých složek jarní zeleniny (tzv. „mesclun“) a bazalky, pravděpodobně pěstované v USA.

Situace v České republice

Od roku 2018 do 31. května 2026 byly v Informačním systému infekčních nemocí (ISIN) registrovány pouze dva případy onemocnění způsobené parazitem Cyclospora cayetanensis: jeden případ v roce 2023 u cestovatele importovaný ze Sumatry, jeden případ v roce 2025 bez cestovatelské anamnézy, zdroj nákazy nebyl uveden.

Prevence

Specifická prevence onemocnění cyklosporózou (např. ve formě vakcíny) neexistuje. 

Nespecifická prevence onemocnění cyklosporózou spočívá v dodržování následujících opatření, která snižují riziko nákazy:

• dodržování hygieny při přípravě pokrmů, a to především důsledným omytím čerstvého ovoce a zeleniny pod tekoucí pitnou vodou;
• vyhýbání se vodě z kontaminovaných zdrojů;
• chlorace vody oocysty nezničí;
• pro zničení oocyst je nutný var po dobu minimálně deseti minut;
• dodržování správných zemědělských postupů (např důsledná dezinfekce závlahové vody).

V minulosti byly prokázaným zdrojem infekce v zahraničí například maliny, bazalka, salát, cukrový hrášek či koriandr. Z hlediska českého spotřebitele – cestovatele tedy platí zvážit konzumaci čerstvého ovoce a salátové zeleniny nemytého nebo omytého „neznámou“ vodou v zahraničí, zejména čerstvého salátu, malin a bylinek. Stále proto platí zlatá, a nejen cestovatelská, pravidla:

• mýt si ruce po použití toalety a před jídlem;
• zejména v exotických destinacích a v zemích s nižší hygienickou úrovní potraviny důkladně kontrolovat, oloupat, uvařit nebo upéct;
• vodu pít raději balenou.

Léčba

Léčba je dostupná a patří vždy do rukou lékaře.

Příznaky onemocnění

Mezi typické příznaky onemocnění patří vodnatý průjem, nevolnost, nechutenství, křeče v břiše. Může dojít k hubnutí, přítomna může být únava a bolesti svalů. Obtíže u většiny imunokompetentních jedinců do tří týdnů samy odezní, nicméně mohou trvat i delší dobu nebo může docházet k opakovanému návratu obtíží. Vnímavější k nákaze jsou lidé s HIV a koinfekcí HIV a tuberkulózy.

Další důležité informace

Inkubační doba: Inkubační doba cyklosporózy je přibližně jeden týden, nicméně může se pohybovat v rozmezí od dvou do 14 dnů.

Původce: Původcem onemocnění je kokcidie Cyclospora cayetanensis (řadí se mezi výtrusovce, lat. Apicomplexa), která se vyvíjí v epitelových buňkách tenkého střeva (obr. 1, body 6 a 7).

Zdroj: Za rezervoár nákazy je považován člověk vylučující nesporulované cysty ve stolici. Doba dozrávání oocyst ve vnějším prostředí (obr. 1, bod 3) se udává v rozmezí týdne až 14 dnů v závislosti na teplotě.

Přenos: K infekci dochází pozřením fekáliemi znečištěné vody či potravin (obr. 1, bod 5), obvykle čerstvého ovoce a zeleniny, případně kontaktem s fekáliemi znečištěnou půdou, kde jsou přítomny kokcidie. Cyclospora cayetanensis se vyvíjí v epitelových buňkách tenkého střeva (obr. 1, body 6 a 7). Člověk následně vylučuje se stolicí nesporulované oocysty (obr. 1, bod 1), které dozrávají ve vnějším prostředí (obr. 1, bod 3) v rozmezí týdne až 14 dnů v závislosti na teplotě a stávají se tak infekčními. Přímý mezilidský přenos je vzhledem k vylučování nesporulovaných (tj. ještě neinfekčních oocyst) nepravděpodobný. Cyklospora je tolerantní k chloraci a nízkým i vysokým teplotám. Sporulace neprobíhá pouze v extrémních teplotách (-70 °C, 70 °C, 100 °C).

Obrázek 1: Cyklosporóza: životní cyklus kokcidie Cyclospora cayetanensis – schematický nákres. Člověk vylučuje se stolicí nesporulované oocysty (bod 1), které se dostávají do vnějšího prostředí (bod 2). Tam dozrávají (bod 3) a mohou se dostat do potravního řetězce (bod 4). Jiný člověk pak tyto sporulované oocysty může pozřít ve znečištěné vodě nebo potravinách (bod 5): tím se infikuje a může onemocnět cyklosporózou. V dolní části obrázku (body 6 a 7) je schematicky znázorněn vývoj Cyclospora cayetanensis v epitelových buňkách tenkého střeva. (Zdroj: By Hmehlers23 - Own work, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=39877379)

Související odkazy

1. Státní zdravotní ústav: Cyklosporóza (odkaz vede na web szu.gov.cz)
2. (americká) Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC): Cyclosporiasis (odkaz vede na web cdc.gov; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
3. (americká) Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC): Cyclospora outbreak linked to shredded iceberg lettuce (odkaz vede na web cdc.gov; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
4. H. V. Smith, C. A. Paton, M. M. Mitambo, R. W. Girdwood: Sporulation of Cyclospora sp. oocysts. Applied and Environmental Microbiology 1997, 63(4): 1631–1632. (odkaz vede na web pubmed.ncbi.nlm.nih.gov; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
5. J. P. Dubey, A. Khan, B. M. Rosenthal: Life cycle and transmission of Cyclospora cayetanensis: knowns and unknowns. Microorganisms 2022, 10(1): 118. (odkaz vede na web pubmed.ncbi.nlm.nih.gov; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
6. J. Li, R. Wang, Y. Chen, L. Xiao, L. Zhang: Cyclospora cayetanensis infection in humans: biological characteristics, clinical features, epidemiology, detection method and treatment. Parasitology 2020, 147(2): 160–170. (odkaz vede na web pubmed.ncbi.nlm.nih.gov; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
7. L. Chacin-Bonilla, M. Santin: Cyclospora cayetanensis infection in developed countries: potential endemic foci? Microorganisms 2023, 11(3): 540. (odkaz vede na web pubmed.ncbi.nlm.nih.gov; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
8. A. Hadjilouka, D. Tsaltas: Cyclospora cayetanensis – major outbreaks from ready to eat fresh fruits and vegetables. Foods 2020, 9(11): 1703. (odkaz vede na web pubmed.ncbi.nlm.nih.gov; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
9. A. L. Galván, A. Magnet, F. Izquierdo, S. Fenoy, C. Rueda, C. Fernández Vadillo, N. Henriques-Gil, C. del Aguila: Molecular characterization of human-pathogenic microsporidia and Cyclospora cayetanensis isolated from various water sources in Spain: a year-long longitudinal study. Applied and Environmental Microbiology 2013, 79(2): 449–459. (odkaz vede na web pubmed.ncbi.nlm.nih.gov; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
10. L. Sathyanarayanan, Y. Ortega: Effects of temperature and different food matrices on Cyclospora cayetanensis oocyst sporulation. Journal of Parasitology 2006, 92(2): 218–222. (odkaz vede na web pubmed.ncbi.nlm.nih.gov; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)