Přejít na obsah
Ministerstvo zdravotnictví České republiky nzip.cz domovská stránka
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Příhlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
  • Hledat
  • Napište nám
  • Menu
  • Domů
  • Výživa nemocných
  • Dieta u neurologických a duševních onemocnění
  • Aktuální: Dieta u psychiatrických onemocnění – úvod

Dieta u psychiatrických onemocnění – úvod

Kategorie: Dieta u neurologických a duševních onemocnění – více z kategorie
Autor: Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně

Na rozdíl od neurologických onemocnění nabývá dietologie v psychiatrii velkého významu. Psychiatrická onemocnění mají vztah k metabolickým onemocněním. Jsou to onemocnění typu mentální anorexie a bulimie, ale i obezity, kde je patogeneze onemocnění (vývoj chorobných změn v těle) komplexní s interním i psychiatrickým podílem, a také závažná metabolická onemocnění, vyvolávaná zejména jako vedlejší efekt moderních léků typu psychofarmak.

Ilustrační obrázek Dieta u psychiatrických onemocnění – úvod

Příjem jídla nepochybně obecně uklidňuje. Jde o starý mechanismus, který měl pravděpodobně umožnit klidné trávení jídla. Nervozita a hyperaktivita při nedostatku jídla měly pravděpodobně podpořit vyhledávání a obstarávání potravy.

Zvýšená chuť k jídlu může mít také některé rysy blízké drogovým závislostem. Změny v centrech hladu a regulace chuti k jídlu se týkají podobných mediátorů jako toxikomanie, patogeneze deprese či schizofrenie, tedy např. serotoninu, noradrenalinu a dopaminu. Depresivní syndrom i schizofrenie jsou častější v populaci diabetiků.

Obezita sice vede k určité sociální izolaci (obézní chodí méně do společnosti), ale psychické problémy nastávají obvykle až při redukci hmotnosti. Též bylo prokázáno, že obézní ženy vedou uspokojivý sexuální život a problémy nastávají až při poklesu hmotnosti. U nemocných, kteří hmotnost úspěšně redukovali, pak kontrastuje somatický (tělesný) efekt úbytku hmotnosti, např. vymizení dušnosti či bolestí kloubů, s tím, jak často a rychle léčba selhává a vzestup hmotnosti se vrací.

Z hlediska internisty je to nepochopitelné zvláště u diabetiků. Redukovat hmotnost u diabetika je mnohem obtížnější než u nediabetika. To prokazuje mnoho studií, jako je například Wingova studie sledující hubnutí manželských párů diabetiků a nediabetiků nebo naše sledování diabetiků a nediabetiků po bandáži žaludku. Běžně se setkáváme s diabetiky s extrémní hmotností, kteří se připravují na endoprotézu kyčelního kloubu. Po úspěšném zhubnutí několika desítek kilogramů se operace realizuje. Imobilní nemocní zvýší postupně fyzickou aktivitu. Přes veškerou snahu se po několika letech vrací k extrémní hmotnosti. Psychické vlivy tak převáží nad somatickým efektem redukce hmotnosti a spolupráce nemocných v léčbě selhává.

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Více v kategorii Dieta u neurologických a duševních onemocnění

Články na NZIP

  • Ilustrační obrázek Deprese a diety

    Deprese a diety

    Dieta u neurologických a duševních onemocnění

    Podle řady studií je nepochybné, že deprese je nezávislým rizikovým faktorem aterogeneze (vznik aterosklerózy – kornatění tepen), kardiovaskulárních příhod a zejména infarktu myokardu. Vedle sebevražd jsou kardiovaskulární příhody druhou nejčastější příčinou smrti u depresivních pacientů.

  • Ilustrační obrázek k článku „Léčba obezity: farmakoterapie“

    Léčba obezity: farmakoterapie

    Léčba obezity

    K léčbě obezity je k dispozici nejvíce léků za posledních 20 let. Tzv. antiobezitika hrají významnou roli v léčbě nejen obezity vyšších stupňů, ale i u pacientů s nadváhou. Zvláště to pak platí u lidí s nadváhou či obezitou nižších stupňů, kde je žádoucí snížit hmotnost např. při současné přítomnosti diabetu, hypertenze apod.

  • Ilustrační obrázek k článku „Deprese: léky a psychoterapie“

    Deprese: léky a psychoterapie

    Deprese a bipolární porucha

    Nejčastěji používanými léky při léčbě deprese jsou antidepresiva. Tato široká skupina léků působí cíleně proti depresi. V léčbě deprese se však osvědčily i psychoterapeutické metody. Při akutní těžké depresi nejlépe účinkuje kombinace medikamentózní léčby s psychoterapií. Psychoterapie a doprovodná medikamentózní léčba se osvědčily i u dystymie.

  • Ilustrační obrázek k článku „Neurotransmitery: poslové uvnitř mozku“

    Neurotransmitery: poslové uvnitř mozku

    Duševní onemocnění

    V našem mozku jsou vzájemně propojeny miliardy nervových buněk (neuronů), které spolu komunikují pomocí elektrických impulzů přenášených za pomoci neurotransmiterů.

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP

Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů

O portále

O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Prohlášení o přístupnosti
Kdo jsme
Mapa obsahu
Napište nám

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2021 [cit. 25.01.2021]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.

Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace