Tyto diety se nejčastěji předepisují u pacientů s poruchami polykání a dále při poruchách pasáže v trávicím traktu, resp. při vzniku gastrointestinálních píštělí. Strava se upravuje pomocí zahušťování nebo naopak mačkání, mletí a mixování za účelem změny mechanických vlastností, jako jsou vazkost, tuhost, velikost kousků, přilnavost, soudržnost apod. Tyto úpravy diet umožňují pokrýt výživové potřeby pacientů, kteří by jinak potřebovali umělou výživu. Při úpravách je velmi důležité co možná nejvíce zachovat výživové i senzorické vlastnosti a současně garantovat kvalitu podávané stravy.
Upravené diety při poruchách polykání
Jsou určeny nejčastěji pro pacienty s organickým postižením v oblasti hlavy, krku a jícnu (nádory, úrazy, záněty) a dále pro pacienty s neurologickými postiženími, která vedou k poruchám polykání (dysfagie). Způsob a míra úprav se řídí podle funkce polykání. Polykání hodnotíme pomocí screeningových nástrojů (EAT 10, GUSS) nebo pomocí klinického, případně přístrojového vyšetření, nejlépe ve spolupráci s klinickým logopedem.
Mezi zobrazovací vyšetřovací metody patří videofluoroskopie polykání (VFSS) nebo flexibilní endoskopické vyšetření polykání (FEES). Vyšetření polykání je třeba v průběhu léčby pravidelně opakovat a podle jeho výsledků upravit potřebnou míru úpravy diety. Na základě doporučení klinického logopeda nebo lékaře specialisty se dieta a podávané tekutiny upravují tak, aby odpovídaly mezinárodnímu značení IDDSI (viz tab. 1 a obr. 1).
Značení podle IDDSI | Stupeň modifikace | Charakteristika |
---|---|---|
7 | Běžná | obsahuje i rizikové potraviny z hlediska aspirace |
6 | Měkká | lze mačkat vidličkou, vyžaduje pouze žvýkání a nikoli kousání, obsahuje kousky do 15 mm u dospělých a 8 mm u dětí |
5 | Mletá | obsahuje kousky do 5 mm u dospělých a do 2 mm u dětí |
4 | Husté pyré (hustý mix) | pyré není tekuté a drží tvar |
3 | Jemné pyré (tekutý mix) | pyré je tekuté a nedrží tvar |
K zahuštění stravy a zejména tekutin lze použít zahušťovadla na bázi přírodních gum nebo modifikovaného škrobu, která se využívají podle doporučení klinického logopeda nebo lékaře specialisty k zajištění optimální konzistence stravy a tekutin. S rostoucí mírou modifikace stravy a tekutin klesá jejich tolerance, a tím roste riziko podvýživy nebo dehydratace. U pacientů s upravenou texturou stravy nebo zahuštěním tekutin se sleduje nutriční bilance i tekutinová bilance.
Obrázek 1: Mezinárodní systém značení modifikovaných diet a zahuštěných tekutin u dysfagie. Zdroj: Věstník MZ ČR, částka 10/2020: Metodické doporučení pro zajištění stravy a nutriční péče [1].
Tekutá dieta
Tato dieta splňuje standard IDDSI pro jemné pyré (tekutý mix) dle IDDSI (viz výše v tabulce). Pokrmy pro tekutou dietu je s určitým úsilím možné konzumovat brčkem. Pacient takto připravenou stravu nemusí kousat ani žvýkat. Strava se připravuje z běžných potravin bez slupek, vláken, kůže, chrupavek apod. Potraviny se upravují mixováním s přidanou tekutinou a následně se přecedí přes síto, aby strava byla zcela bez kousků. Při použití tzv. blixeru (nástroj pro přípravu kašovité stravy v nemocnicích apod.) odpadá potřeba odstraňování kousků a snižuje se množství přidaných tekutin. Další výhodou použití blixeru je možnost využít širší spektrum potravin pro mixování. Pokrmy nelze tvarovat do žádného tvaru a lze je konzumovat pouze lžící a nikoli vidličkou. Jídlo musí být senzoricky atraktivní. Z tohoto důvodu je vhodné oddělit maso od zeleniny, podávat na více miskách s jednotlivými složkami pokrmu apod.
Tato dieta se nejčastěji podává při poruchách polykání a při zúženích v horní části trávicího traktu. Případně ji lze využít v perioperačním období (období okolo operace) včetně přípravy před operačním výkonem, před vyšetřením zažívacího traktu nebo při gastrointestinálních píštělích. Dieta je však nutričně neplnohodnotná a pokud není doplněna umělou výživou, neměla by být samostatně ordinována déle než 3 dny. Nutriční bilanci a příjem tekutin u pacientů na této dietě je nutné sledovat.
Dieta kašovitá
Při poruchách polykání se strava upravuje také do konzistence hustého pyré, které drží tvar a neobsahuje kousky. Při přípravě této stravy v blixeru se redukuje množství tekutin tak, aby se dala konzumovat vidličkou.
Kašovitá dieta v tradičním pojetí tvoří přechod mezi hustým pyré a mletou stravou. Na rozdíl od hustého pyré může obsahovat kousky, připravuje se mletím a mixováním. Může se podávat krátkodobě, např. pacientům po operačním výkonu. Pokud pacienti netrpí poruchou polykání, včetně kousání a žvýkání, lze z tekuté diety přejít přímo na dietu bez úpravy textury. V těchto případech je třeba pacienta poučit o nezbytnosti dostatečného žvýkání soust před vlastním polknutím.
V případě dlouhodobého podávání kašovité stravy musí pacienti dostávat dietu nutričně plnohodnotnou, a hlavně dostatečně pestrou. Dietu kašovitou je vhodné podávat na dělených talířích, a tak oddělovat jednotlivé složky pokrmu, aby se nepomíchaly.
Mleté a měkké diety
Tvoří další stupeň přechodných diet. Mletá dieta dle IDDSI smí obsahovat pouze kousky do 5 mm u dospělých a 2 mm u dětí. V praxi se však často kombinuje mletá a měkká dieta, nebo také krájená dieta. Vhodnost a bezpečnost diety u pacientů s poruchou polykání je nezbytné konzultovat se specialistou v oblasti poruch polykání, nejlépe klinickým logopedem se specializací.
Související odkazy
- Věstník MZ ČR, částka 10/2020: Metodické doporučení pro zajištění stravy a nutriční péče (odkaz vede na PDF soubor na webu mzd.gov.cz, 850 kB)