Omezení následků CMP
V závislosti na rozsahu poškození mozku v důsledku nedokrvení během CMP je tělesná a duševní výkonnost pacientů více či méně omezena. V mnoha případech dochází k paralýze nebo snížené funkci jedné ruky a/nebo nohy. Kromě toho mohou nastat poruchy řeči nebo zraku, případně potíže s polykáním. Někdy je mozkovou příhodou a jejími následky silně zatížena také psychika.
Co nejčasnější zahájení cílené rehabilitace nemůže úplně zabránit všem škodám způsobeným CMP, ale v mnoha případech se může podařit toto poškození výrazně zredukovat. Úspěšná rehabilitace probíhá v péči týmu, v němž úzce spolupracují lékaři, zdravotní sestry a specialisté z oborů fyzioterapie, ergoterapie, logopedie a psychologie, nezbytná a nesmírně důležitá je samozřejmě i spolupráce samotné postižené osoby a jejích příbuzných. Primárním cílem je pak umožnit pacientovi s cévní mozkovou příhodou vést do značné míry neomezený a nezávislý život.
Kdy rehabilitace začíná?
V ideálním případě by rehabilitace měla začít, pokud to stav pacienta dovolí, hned v prvních dnech hospitalizace. Cílenou časnou rehabilitaci zajišťují především iktová centra a neurologická oddělení. Bližší informace o iktových centrech najdete v článku Cévní mozková příhoda: iktové centrum.
Přestože odumřelé mozkové buňky nelze nahradit, mozek má poměrně značnou schopnost kompenzovat jejich ztrátu využitím jiných buněk a/nebo tím, že ztracené funkce převezmou sousední oblasti. Tato schopnost regenerace se nazývá „plasticita nervového systému“. Aby však mozek dokázal tuto schopnost plně využít, potřebuje stimulaci, a to co nejdříve.
Ztracené funkce se lze znovu naučit a vytrénovat je pomocí různých metod, jako jsou fyzioterapie nebo logopedická cvičení. Pro správné nastavení rehabilitační terapie je potřeba nejprve zjistit rozsah poškození fyzických, psychických a intelektuálních funkcí. Na základě výsledků těchto vyšetření tým odborníků vytváří individuální rehabilitační program, který sestává z opatření z oborů fyzioterapie, logopedie, ergoterapie a neuropsychologie. Podrobné informace o rehabilitačních opatřeních najdete v článku Cévní mozková příhoda: obory rehabilitace.
Jak dlouho rehabilitace trvá?
Rozlišujeme mezi ranou rehabilitací, která je součástí nemocniční péče, a následnou rehabilitací v externích specializovaných centrech. Časná fáze rehabilitace trvá v průměru asi tři týdny, v závažných případech i déle. V ideálním případě by pacienti měli být přeloženi do specializovaného rehabilitačního zařízení přímo z nemocnice.
Rehabilitaci lze v některých případech provádět také ambulantně, kdy pacient dochází na jednotlivé procedury z domu. Tato varianta je primárně určena pro pacienty, kteří mají jen mírné postižení a žijí poblíž rehabilitačního centra, které tuto službu poskytuje. Někdy lze zajistit rehabilitaci i u pacienta doma.
Nezbytné kompenzační pomůcky
Pokud pacient potřebuje rehabilitační nebo jiné pomůcky (berle, invalidní vozík, chodítko apod.), tyto jsou na základě lékařského předpisu a schválení revizním lékařem hrazeny pojišťovnou. Jiné pomůcky si však pacient musí hradit sám. Problematika úhrad je nicméně komplikovaná a podléhá změnám, proto je nejlepší informovat se na aktuální situaci buď u své zdravotní pojišťovny, nebo v příslušné nemocnici.
Fáze rehabilitace
V závislosti na míře poškození a schopnosti pacienta spolupracovat na rehabilitaci může pacient potřebovat po prodělané CMP léčebně-rehabilitační péči, poskytovanou v léčebně-rehabilitačních ústavech, nebo, v horším případě, kdy pacient z jakýchkoli důvodů nespolupracuje (např. není spolupráce schopen kvůli závažnosti postižení nebo pro ni nenachází motivaci), může být přeložen do léčebny dlouhodobě nemocných, která zajišťuje dlouhodobou ošetřovatelskou péči, případně do domova pro osoby se zdravotním postižením.
Do domácí péče může být pacient propuštěn v kterékoli fázi léčby, pokud již není nutný celodenní lékařský dohled a pokud je zajištěna péče o pacienta.
Rehabilitace v akutní fázi
V této fázi se jedná o rehabilitaci ještě v rámci nemocniční péče. Je velmi důležité, aby tato fáze rehabilitace byla zahájena co nejdříve, obvykle již po dvou dnech od stabilizace pacientova stavu. V této fázi je mimo jiné důležité časté polohování pacienta, aby se předešlo rozvoji kontraktur a proleženin, a cvičí se základní pohyby (například přetáčení se na lůžku). Pomocí zdravé končetiny pohybuje pacient postiženou končetinou, později se začne cvičit opěrná funkce končetin (zpočátku např. na všech čtyřech apod.). Kromě funkcí pohybových jsou zohledňovány i poruchy řeči, vnímání apod.
Ústavní rehabilitace v subakutní fázi
Většina pacientů po CMP se závažnějším postižením, kteří však jsou schopni podstoupit rehabilitaci, je přeložena nejprve buď na rehabilitační oddělení nemocnice, nebo přímo do rehabilitačního ústavu. Vzhledem k omezené kapacitě rehabilitačních ústavů se však může stát, že je nutné na lůžko v takovém ústavu nějakou dobu čekat a návaznost rehabilitace pod maximálním odborným dohledem se tak přeruší. Je nutné, aby pacient dodržoval i doma v mezidobí pokyny rehabilitačního lékaře.
V každém případě se rehabilitace soustředí na maximální možné uvedení pacienta zpět do života, a to od nácviku základních úkonů (jako je stání či chůze) přes nácvik jednoduchých denních činností (mytí, příjem potravy, česání, oblékání) až po činnosti širší soběstačnosti, jako je vaření, úklid či nakupování. Zároveň jsou pacienti seznamováni s používáním kompenzačních pomůcek, které jim pomohou překonat nedostatky spojené s postižením. Pozornost je samozřejmě věnována kromě fyzioterapie i dalším postižením, jako jsou poruchy řeči, rozpoznávacích (kognitivních) funkcí, paměti apod.
Ambulantní rehabilitace
Ambulantní péče je možná především u pacientů, kteří mají jen lehčí formy postižení a jsou schopni (ať už sami, nebo s pomocí členů rodiny) pravidelně docházet do rehabilitačního zařízení. Může se stát, že pacient je přeložen do domácího ošetřování na dobu, než se uvolní místo v rehabilitačním ústavu. V takovém případě je nutné stále dodržovat lékaři předepsaný režim, pravidelně navštěvovat ambulantní rehabilitační procedury a v rehabilitačních cvičeních a procedurách nepolevovat ani doma.
Související odkazy
- Sdružení pro rehabilitaci osob po cévních mozkových příhodách z.s. (Sdružení CMP) (odkaz vede na web sdruzenicmp.cz)
- Ondřej Volný, Hana Pokorná. Robert Mikulík a kolektiv: Průvodce cévní mozkovou příhodou pro pacienta a rodinu (odkaz vede na PDF soubor na webu fnusa.cz, 15.1 MB)
- Jiří Votava: Rehabilitace osob po cévní mozkové příhodě. Neurologie pro praxi 2001, 2(4): 184–189. (odkaz vede na PDF soubor na webu neurologiepropraxi.cz, 109 kB)
- Petr Vojtík a kolektiv: Průvodce zdravotními pomůckami pro osoby s pohybovým postižením (odkaz vede na PDF soubor na webu zdravotnicke-potreby-a-pomucky.cz, 10.5 MB)