Sdružení pro rehabilitaci osob po cévních mozkových příhodách z.s. (Sdružení CMP)

Po CMP se pacientovi i jeho příbuzným často náhle změní život, a to nejen v důsledku fyzických postižení. V některých případech se mění i psychika pacienta. Náhlá ztráta schopností, pocity bezmoci nebo nejistoty ohledně budoucnosti mohou vést k rozvoji deprese. U pacientů po CMP je navíc často obtížné zjistit, zda je člověk po cévní mozkové příhodě pouze skleslý, nebo zda se u něj již rozvinula deprese. V každém případě je potřeba s psychikou pacienta pracovat a depresím předcházet nebo – pokud se již vyvinuly – je léčit.

U žen se CMP většinou vyskytuje ve vyšším věku než u mužů: průměrný věk výskytu CMP je u žen 74 let, u mužů 69 let. Cévní mozkové příhody u žen jsou nicméně často závažnější než u mužů a mnohem častěji je u nich příčinou srdeční arytmie. Cévní mozková příhoda se navíc někdy u žen projevuje jinak než u mužů: CMP u žen může mít netypické příznaky, proto postižená žena či její okolí hned nepomýšlí na CMP – a důsledkem toho je ztráta drahocenného času.

V případě, že pacient po cévní mozkové příhodě není schopen rehabilitace, může být přeložen do léčebny dlouhodobě nemocných. Ani zde však následná péče není časově neomezená a takovému pacientovi je nutné zajistit obvykle po třech měsících buď ošetřovatelskou péči v domácích podmínkách (pokud jeho nejbližší jsou schopni se o něj postarat), případně místo v ústavech poskytujících sociální péči (domov pro seniory, domov pro osoby se zdravotním postižením atd.).

Při CMP platí, že nic není v tuto chvíli tak důležité jako čas. Každá minuta oběhové poruchy v mozku nebo krvácení do mozku jej poškozuje. Čím dříve je zahájena léčba, tím vyšší má pacient šanci na přežití mrtvice a záchranu mozkových buněk, a tím i na co nejúčinnější prevenci vážného poškození mozku. Diagnostika a akutní léčba mrtvice proto vždy znamenají závod s časem. Nejzazším limitem pro optimální zahájení léčby jsou čtyři a půl hodiny od prvních známek ischemické cévní mozkové příhody.