Přejít na obsah
Ministerstvo zdravotnictví České republiky nzip.cz domovská stránka
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Příhlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
  • Hledat
  • Napište nám
  • Menu
  • Domů
  • Odpočinek, relaxace a sport
  • Letní sporty a zdraví
  • Aktuální: Vodní sporty

Vodní sporty

Kategorie: Letní sporty a zdraví – více z kategorie
Autor: Státní zdravotní ústav

Při všech vodních sportech provozovaných v přírodě, na koupalištích i v moři by se měl každý seznámit s pravidly pohybu ve vodě. Na našich velkých plochách přehradních nádrží bývají vymezeny bójkami, tak aby byl bezpečný pro plavce i provoz lodí nebo vodních skútrů. V moři mohou být opět bójky, které omezují vzdálenost plavby od břehu a hlavně vlajka, která ukazuje stupeň rozbouření moře.

Ilustrační obrázek k článku „Vodní sporty“

Při hrách a skocích do vody je třeba se vyvarovat skoků do mělké nebo neznámě vody. Před prvním skokem je vždy nutné ověřit hloubku – minimální hloubka je 150 cm! Na neznámém místě nikdy neskákejte do vody po hlavě! Většina těžkých poškození páteře a míchy u dětí a dospívajících je následkem skoku do neznámé vody. Po těchto úrazech bývají většinou zachované funkce mozku, ale ochrnutí těla od ramen nebo od pasu dolů znamená trvalé upoutání na vozík.

Je v letních měsících úrazů více, než ve zbytku roku?

V letních měsících se i vlivem větší příležitosti ke sportovním aktivitám o dovolených a prázdninách přihodí přibližně o třetinu úrazů více než během roku, narůstá zejména počet úrazů lehčího charakteru. Nejzávažnějším zraněním v letním období pak představují tonutí - jejichž počet se i v důsledku nárůstu počtu domácích bazénů v poslední době zvyšuje.

Jak často k tonutí dochází a proč je tak nebezpečné?

U dětí tonutí způsobuje každoročně přibližně 10 % úmrtí. Tonutím jsou ohroženy zejména děti ve věku 0–9 let, nejvíce ohroženou kategorií pak děti předškolního věku. U jedinců, kteří ztrácejí vědomí, je úmrtnost téměř 50 %. Už po 5 minutách dochází k nevratnému poškození mozku, pokud jsou jedinci pod vodou déle než 10 minut, většinou dochází k úmrtí nebo nevratnému neurologickému poškození se závažnými celoživotními následky (trvalá invalidita).

Dá se tonutí dětí v domácích bazénech předcházet?

Je několik technických opatření, která se dají použít, nejjistější je však nenechávat malé děti bez dozoru. Bazén lze zakrýt lamelovými konstrukcemi a foliemi. Existují alarmy signalizující pád předmětu těžšího než 5 kg. Nebo je možné oplotit bazén do výšky 90–120 cm se vstupem zabezpečeným proti otevření dítětem. Nebezpečné mohou být i studny a jiné rezervoáry vody, ty je nutné zakrýt dostatečně těžkým příklopem. Pozor na zahradní nádrže a okrasné rybníčky!

Aktivní dozor při hře dospělých s dětmi je nejlepší způsobem, jak naučit dítě plavat a pohybovat se v blízkosti vodních ploch. Nikdy nenechávejte dítě ani na chvilku samotné – tonutí je otázkou několika vteřin!

Co dělat, aby se u vody nic nestalo?

Zjistěte, kde jsou vyhrazena místa pro plavce, zda na místě funguje plavčík, či Vodní záchranná služba ČČK. S místem, kam je možno se v případě nouze obrátit, seznamte i děti. Ujistěte se také o tom, zda máte funkční a nabitý mobilní telefon, kterým můžete kdykoli vytočit tísňové linky.

V České republice lze využít v mobilních telefonech bezplatnou aplikaci „Záchranka APP“, která vám pomůže jednoduše přivolat pomoc Zdravotnické záchranné služby a také zobrazí souřadnice místa, kde se nacházíte. V zahraničí si číslo tísňové linky ověřte. Pro Evropu platí jednotné mezinárodní číslo tísňové linky 112.

Pokud jsme svědkem tonutí, jak si máme počínat?

V první řadě je důležité, zda jsme svědkem události sami, nebo s dalšími svědky. Jsou-li na místě povolanější profesionálové, jako plavčík či záchranář, necháme záchranu na nich a sami se snažíme být co nejvíce nápomocni např. neodkladně zavoláme zdravotnickou záchrannou službu (tísňová linka 155).

Co dělat, když jsme na záchranu tonoucího sami?

Pokud jsme sami, snažíme se přivolat na pomoc ještě další osoby. Poté musíme přistoupit k neodkladné pomoci, případně resuscitaci. Ta se řídí základními pravidly, které ve stručnosti uvedeme.

Po vytažení tonoucího z vody zhodnotíme situaci zejména s ohledem na to, zda jsou zachovány základní životní funkce, tedy dech, srdeční tep a vědomí.

Pokud je tonoucí v bezvědomí musíme zajistit průchodnost dýchacích cest a zjistit, zda dýchá. Dýchání nejlépe zkontrolujeme na pohybu hrudníku, nebo proudu vydechovaného vzduchu u úst. Záklonem hlavy a zvednutím brady zajistíme volné dýchací cesty. To vše během 10 vteřin, neboť včasnost zahájení resuscitace je pro další stav zachraňovaného podstatná.

Vlastní resuscitaci pak zahájíme pěti umělými vdechy z úst do úst. To je nutné právě u tonoucích a u dětí, neboť nedostatek kyslíku je u těchto obětí nejčastější příčinou bezvědomí.

Následně zahájíme srdeční masáž na hrudní kosti – spojenýma rukama na spojnici prsních bradavek. Po 30 stlačeních zařadíme 2 umělé vdechy. Stlačení hrudníku provádíme s frekvencí minimálně 100 za minutu, do hloubky 5–6 cm. Tak pokračujeme ve střídání stlačení a vdechů v poměru 30:2 do příjezdu záchranné služby. Při resuscitaci se můžeme střídat s dalším zachráncem, pokud je přítomen.

Související odkazy

  1. Zvadová Z., Nejedlá M., Janata H., Filipová V., Mrázová K.: Prevence úrazů a otrav u dětí a dospívajících. Státní zdravotní ústav, Praha 2018. (odkaz vede na PDF soubor na webu szu.cz, 21.2 MB)

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Více v kategorii Letní sporty a zdraví

Články na NZIP

  • Ilustrační obrázek k článku „Zdravotní rizika spojená s koupáním ve volné přírodě“

    Zdravotní rizika spojená s koupáním ve volné přírodě

    Voda a zdraví

    Při koupání ve volné přírodě na nás číhá řada nebezpečí. Pokud jsme si jich vědomi, můžeme se jim z větší části vyhnout. 

  • Ilustrační obrázek Zdravotnická záchranná služba – tísňová linka 155 nebo 112

    Zdravotnická záchranná služba – tísňová linka 155 nebo 112

    Život zachraňující informace

    Zdravotnickou záchrannou službu volejte vždy, pokud vás postihne, nebo jste svědky náhlého a neočekávaného zhoršení zdravotního stavu, těžkého úrazu nebo děje, který zřejmě bude mít za následek závažné poškození zdraví.

  • Ilustrační obrázek Zásady první pomoci

    Zásady první pomoci

    Život zachraňující informace

    První pomoc je soubor jednoduchých a účelných opatření, jejichž základním cílem je záchrana života nebo zdraví u lidí postižených úrazem či náhlou poruchou zdraví. Všichni bychom měli být schopni poskytnout raněnému základní první pomoc a dodržet základní principy poskytování první pomoci.

  • Ilustrační obrázek Střediska zdravotnické záchranné služby

    Střediska zdravotnické záchranné služby

    Důležité kontakty

    Zdravotnická záchranná služba (ZZS) je součástí systému zdravotních služeb ČR. Jejím základním úkolem je poskytování tzv. přednemocniční neodkladné péče (PNP).

Doporučené zdroje

  • Kvalita vody ke koupání v koupacích oblastech

    Voda a zdraví

    Koupání ve volné přírodě je činnost zdraví prospěšná, nikoli však úplně bez rizika. V přírodních nádržích mohou být koupající se lidé ohroženi toxiny sinic, cerkáriovou dermatitidou nebo pro člověka patogenními mikroorganismy. Vždy je však nutné pamatovat na to, že největší nebezpečí při koupání nepředstavuje kvalita vody, ale nedisciplinovanost a přeceňování vlastních schopností, z čehož pramení vážné úrazy nebo utonutí. Přesto, že se kontrole koupacích vod a informování veřejnosti věnuje velká pozornost, je dobré umět nebezpečí, která mohou být s touto aktivitou spojena, rozpoznat a ochránit tak sebe i své blízké.

    Přejít na externí zdroj
  • Poskytnutí informace o kvalitě vody pitné a vody určené ke koupání osob

    Hygiena

    Potřebujete znát jakost pitné vody, kterou používáte nebo hodláte používat? Chcete vědět, zda je bezpečné koupat se ve vaší oblíbené vodní nádrži? Se svým dotazem se můžete obrátit na nejbližší krajskou hygienickou stanici, neboť ta je oprávněna provádět dozor nad zásobováním pitnou vodou nebo dozor nad koupališti, koupacími oblastmi, bazény a saunami. Celý postup je detailně popsán na Portálu veřejné správy.

    Přejít na externí zdroj

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP

Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů

O portále

O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Prohlášení o přístupnosti
Kdo jsme
Mapa obsahu
Napište nám

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2021 [cit. 22.01.2021]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.

Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace