Přejít na obsah
Ministerstvo zdravotnictví České republiky nzip.cz domovská stránka
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Příhlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
  • Hledat
  • Napište nám
  • Menu
  • Domů
  • Dětské nemoci
  • Akutní stavy u dětí
  • Aktuální: Akutní zánět slepého střeva u dětí

Akutní zánět slepého střeva u dětí

Kategorie: Akutní stavy u dětí – více z kategorie
Autor: gesundheit.gv.at

Zánět slepého střeva (apendicitida) se může vyskytnout v jakémkoli věku, nejčastěji však mezi 10. a 15. rokem. U dětí mladších dvou let se vyskytuje zřídkakdy. V rodině, ve které se již zánět slepého střeva vyskytl, je pravděpodobnější, že se tento zánět objeví. Při akutním zánětu slepého střeva si děti stěžují na bolest břicha, která začíná často v oblasti pupku a později se táhne do pravého podbřišku. Téměř vždy je provázena nevolností a zvracením.

Ilustrační obrázek k článku „Akutní zánět slepého střeva u dětí“

Jde o zanícení červovitého přívěsku (apendixu), které nastane např. v důsledku napuchnutí sliznice, ucpání obsahem střeva nebo působením cizího tělesa. Střevní bakterie mohou způsobit zánět s tvorbou abscesů (chorobná dutina ve tkáni, která je vyplněná hnisem). Proniknou-li do dutiny břišní, může se zanítit pobřišnice (peritonitis).

Jaké příznaky se mohou vyskytnout?

Při akutním zánětu slepého střeva si děti stěžují na bolest břicha, která začíná často v oblasti pupku a později se táhne do oblasti pravého podbřišku. Téměř vždy se objeví nevolnost a zvracení, ojediněle mírnému průjmu. Děti obvykle vybočují pravou nohu a vyhýbají se zátěži při chůzi. Poskakování na jedné noze bolest neumožní. Při začínajícím zánětu pobřišnice se bolest břicha rozptýlí.

Jak se stanoví diagnóza?

Pravý podbřišek je bolestivý jak při stlačení břicha, tak nezřídka i při poklepu na protější břišní straně a bolest se projeví i při uvolnění tlaku po stlačení břicha. Často se od sebe liší tělesná teplota naměřená pod paží a v konečníku, a to o více než jeden stupeň. Diagnóza je při typických projevech snadná, může se však vzhledem k nespecifikovatelným obtížím zvláště u malých dětí jevit obtížně.

Dobrým testem je skok: vyzveme dítě, aby skočilo a dopadlo na obě paty nebo aby seskočilo z nízké židle. Pokud se posléze nespustí bolest, je zánět slepého střeva spíše nepravděpodobný. Laboratorní parametry jsou nespecifické. Vhodné může být ultrazvukové vyšetření. V případě pochyb musí být dítě přijato do nemocnice a každé dvě až čtyři hodiny znovu vyšetřeno. Z pohledu diferenciální diagnostiky je důležité rozlišit mimo jiné začínající infekční zánět žaludku a střev (viz článek Akutní průjem u dětí), chronickou zácpu nebo infekci močových cest.

Jaká probíhá léčba?

Červovitý přívěsek se chirurgicky odstraní, často dokonce ambulantně, tzn. pacient může jít již v den operace zpět domů. Včasná operace slepého střeva je dnes běžným zákrokem s velmi nízkou mírou komplikací. Operace v celkové anestezii trvá pouze několik minut.

V den zákroku by neměl pacient šest hodin před anestezií nic jíst a nepít zabarvené tekutiny (kávu, kakao, čaj). Dvě hodiny před anestezií by již neměl pít ani čiré tekutiny (minerálku, vodu).

Na co je třeba dbát po zákroku?

Anestezie odezní relativně rychle, takže je vaše dítě opět brzy bdělé a lze na něj mluvit. Po operaci slepého střeva zůstává pacient po nějakou dobu ještě pod dohledem. V den operace je třeba ještě střevo šetřit, to znamená, že by dítě nemělo jíst ani pít. Proto lze zavést infuzi s umělou stravou.

Pokud bude vše dobře probíhat, je možné první den po zákroku podávat trochu čaje. Poté se začíná s lehce stravitelnými pokrmy, jako jsou např. polévky, kaše, suchary. O detailních stravovacích pokynech vás lékař informuje před propuštěním. Do vyndání stehů by se neměla rána namáčet. V prvních týdnech po zákroku by se mělo dítě fyzicky ještě šetřit. O tom, kdy vaše dítě bude moci opět navštěvovat školku či školu, rozhodne v závislosti na průběhu uzdravování váš lékař.

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Více v kategorii Akutní stavy u dětí

Články na NZIP

  • Ilustrační obrázek Pokles ženských rodidel

    Pokles dělohy

    Onemocnění ženských pohlavních orgánů

    K poklesu dělohy (descensus uteri) směrem k pochvě může docházet, dojde-li k oslabení vazivové tkáně a svalů pánevního dna. Možnými následky mohou být mimo jiné časté nucení k močení, infekce a záněty v oblasti genitálu, záněty močových cest a bolesti zad. Spolu s poklesem dělohy také často dochází k sestupu přední a/nebo zadní poševní stěny (descensus vaginae).

  • Ilustrační obrázek Odstranění dělohy (hysterektomie)

    Odstranění dělohy (hysterektomie)

    Onemocnění ženských pohlavních orgánů

    Odstranění dělohy (hysterektomie) může být prováděno při různých rakovinných onemocněních, předstupních rakoviny dělohy, resp. děložního čípku, jakož i nezhoubných onemocnění dělohy. Provádí se ale jen tehdy, když už neexistují žádné další možnosti léčby, resp. když se u těchto stavů dá očekávat horší výsledek léčby. Operujícímu gynekologovi jsou přitom k dispozici různé operační techniky. Odstranění dělohy může mít dalekosáhlé důsledky pro tělesné a duševní zdraví ženy. Rozhodnutí k této operaci je proto – mimo nouzové situace – vždy učiněno vždy společně lékařem a pacientem.

  • Ilustrační obrázek k článku „Zánět vaječníků a zánět vejcovodů: diagnóza a léčba“

    Zánět vaječníků a zánět vejcovodů: diagnóza a léčba

    Onemocnění ženských pohlavních orgánů

    Výtok a bolest během pohlavního styku mohou poukazovat na zánět vaječníků nebo zánět vejcovodů, což je odborným názvem souhrnně označováno jako adnexitida. Někdy však mohou tato onemocnění probíhat plíživě a nepozorovaně. Vzhledem k možným komplikacím, (např. neplodnost), se při podezření zahajuje ihned antibiotická léčba.

  • Ilustrační obrázek Zánět vaječníků a zánět vejcovodů

    Zánět vaječníků a zánět vejcovodů: co to je?

    Onemocnění ženských pohlavních orgánů

    Záněty vejcovodů (tube) a zánět vaječníků (ovaria) se často vyskytují současně a bilaterálně a označují se jako adnexitida. Často může být současně zánětem postiženo také endometrium nebo pobřišnice. Pokud k tomu dojde, hovoříme o hlubokém pánevním zánětu. Adnexitida i hluboký pánevní zánět by měly být léčeny co nejdříve, neboť by mohlo nastat několik komplikací (např. nemožnost mít dítě). Někdy je však pozorován průběh bez příznaků nebo volný průběh. I přesto může dojít k negativním důsledkům.

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP

Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů

O portále

O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Prohlášení o přístupnosti
Kdo jsme
Mapa obsahu
Napište nám

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2021 [cit. 22.01.2021]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.

Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace