Polychlorované bifenyly

Kategorie: Co je co ve výživě – více z kategorie
Autor: Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně

Polychlorované bifenyly a řada dalších strukturálně podobných látek představují závažnou kontaminaci potravin. Jsou lipofilní (rozpustné v tucích) a v tělesném tuku dlouho setrvávají. Známé byly aféry s kontaminovaným masem kuřat v Belgii v roce 1999. Vyšší kontaminace z tepelných výměníků byla i na Slovensku.

Kontaminaci prostředí lze nejlépe sledovat vyšetřováním mateřského mléka, v němž množství těchto látek trvale klesá a česká populace již těmito látkami není významně zasažena. Bifenyly působí také na receptory, mohou fungovat jako endokrinní disruptory (látky, které zasahují do normálních funkcí endokrinního systému a mohou tak narušovat fyziologické funkce endogenních hormonů) i jako kancerogeny (rakovinotvorné látky).

Z potravin je největší zamoření v rybách, masu a mléce. Více polychlorovaných bifenylů kumulují dravé ryby, které se nedoporučují zejména těhotným ženám. Ostatní ryby jsou při běžné konzumaci neškodné.

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Více v kategorii Co je co ve výživě

Články na NZIP

  • Výživa v průběhu života

    O výživě obecně

    Lidské tělo prochází v průběhu života dramatickým vývojem. Na počátku stojí jedna jediná buňka, ze které se během pouhých devíti měsíců vyvine velký člověk s malým tělem. Toto tělo se pak od narození den za dnem mění. Postupně se vyvíjí, roste a sílí – až do chvíle, kdy dosáhne pomyslného vrcholu svého vývoje. I poté se dál vyvíjí, tentokrát ale trochu jiným směrem: postupně stárne, zmenšuje se a slábne.

  • Složení a význam jednotlivých složek potravin

    O výživě obecně

    Naše tělo je jedna velká stavebnice molekul, ze kterých se skládají buňky, z buněk tkáně a z tkání orgány. Aby vše mohlo fungovat tak, jak má, a aby orgány, tkáně i buňky mohly plnit své funkce, potřebují pravidelnou dodávku živin. Živiny jsou využívány právě pro stavbu a opravu tělesných struktur, a tři z nich tělo využívá jako palivo (tedy zdroj energie). Některé živiny si tělo v omezené míře dokáže vyrobit samo, jiné nikoli, nebo pouze v nedostačujícím množství. Právě těmto říkáme esenciální (základní) živiny. Procesu, kdy se živiny zabudovávají do tělesných struktur nebo se z nich získává energie pro chod organismu, říkáme metabolismus.

  • Prevence cukrovky 2. typu

    Diabetes (cukrovka)

    Počet diabetiků v celém světě i u nás výrazně narůstá. Před 50 lety bylo diabetiků kolem 2 % populace, zatímco dnes jich je asi 10 %. Další 2 % obyvatel nevědí o tom, že mají diabetes, a asi 5 % populace je ve stadiu tzv. prediabetu. Během života dostane diabetes třetina naší populace. Celosvětově se předpokládá, že v letech 2000–2025 se počet diabetiků ve světě zdvojnásobí. Na tomto enormně narůstajícím počtu diabetiků se podílí v podstatě zejména diabetes 2. typu.

  • Zvětšení prsních žláz u mužů (gynekomastie)

    Mužské pohlavní hormony

    Gynekomastie znamená nezhoubné zvětšení mléčných žláz u mužů. Může se vyskytovat na jedné nebo na obou stranách, a být bolestivé či nebolestivé. Fyziologicky se vyskytuje ihned po narození, během puberty a ve vyšším věku. Patogenní formy jsou často podmíněny hormonálními poruchami, užíváním léků, nebo jinými základními onemocněními (nadváha, cirhóza jater). Pravá gynekomastie se odlišuje od pseudogynekomastie. Ta se vyznačuje zvýšeným obsahem tuku bez zvětšení prsní žlázy a vyskytuje se nejčastěji u mužů s nadváhou, ale může být způsobena i nezhoubným nádorem.