Luštěniny jsou poměrně kalorické, ale zdravé potraviny rostlinného původu. Nelze vyloučit, že ve vyšších dávkách mají negativní onkologické účinky.
Hrách, čočka i sója obsahují kvalitní bílkovinu a jsou zdrojem vitaminů zejména řady B. Ve Středomoří se běžně používá cizrna (římský hrách) a z ní připravená kaše humus.
Při převládajícím příjmu luštěnin bez mléka, masa a ryb může docházet k podobným problémům jako u veganů (viz článek Vegetariánství, veganství apod.). Spektrum aminokyselin v luštěninách nezahrnuje všechny esenciální aminokyseliny.
Existuje spousta luštěnin, ale v našich zeměpisných šířkách patří k nejoblíbenějším zejména sladký hrášek, chuťově výrazná fazole a křehké zelené fazolky. Zralé fazole jsou za syrova jedovaté a před konzumací je bezpodmínečně nutné je uvařit. Luštěniny obsahují vysoce kvalitní proteiny a spoustu vitaminů a minerálů. Obsažená vláknina zajistí dlouhodobý pocit sytosti, ale citlivým lidem může působit zažívací potíže.
Naše tělo je jedna velká stavebnice molekul, ze kterých se skládají buňky, z buněk tkáně a z tkání orgány. Aby vše mohlo fungovat tak, jak má, a aby orgány, tkáně i buňky mohly plnit své funkce, potřebují pravidelnou dodávku živin. Živiny jsou využívány právě pro stavbu a opravu tělesných struktur, a tři z nich tělo využívá jako palivo (tedy zdroj energie). Některé živiny si tělo v omezené míře dokáže vyrobit samo, jiné nikoli, nebo pouze v nedostačujícím množství. Právě těmto říkáme esenciální (základní) živiny. Procesu, kdy se živiny zabudovávají do tělesných struktur nebo se z nich získává energie pro chod organismu, říkáme metabolismus.
Srdečně-cévní onemocnění představují nejčastější příčinu úmrtí ve vyspělých zemích a ve valné většině vznikají na podkladě aterosklerózy (kornatění tepen). Hovoří se pak o aterosklerotických kardiovaskulárních onemocněních (ASKVO). Vztah výživy a rozvoj jednotlivých onemocnění není zcela jednoduché prokázat. Onemocnění se totiž mnohdy vyvíjejí řadu let, často po asymptomatických (bezpříznakových) předstupních závislých na výživě, jako např. dyslipidemie (neuspokojivá hodnota cholesterolu v krvi), před rozvojem aterosklerózy. Navíc se účinky určitého typu nesprávného složení výživy se mohou různit v závislosti na genetických faktorech. Zdá se však, že vysoký podíl tuků (triacylglycerolů) v současném pojetí stravy je významným rizikovým faktorem pro zdraví člověka, zejména z hlediska zvýšeného rizika rozvoje kardiovaskulárních onemocnění (KVO).
Parkinsonova nemoc se v pokročilejších formách sdružuje s podvýživou. Ta je podmíněna komplexně třesem, rigiditou (neohebností), dysfagií (poruchami polykání), depresí a organickým psychosyndromem. Významně se podílejí i vedlejší účinky léků.