3 min. čtení
Cukrovka 1. typu je onemocnění vznikající poškozením tzv. beta-buněk v ostrůvcích slinivky břišní a ztrátou schopnosti produkovat inzulin. Nejčastější příčinou je autoimunitní (protilátkami proti vlastnímu tělu vznikající) zánět. Při záchytu cukrovky 1. typu je glykemie obvykle vysoká – nad 10 mmol/l, nemocný ztrácí hodně tekutin močí a má velkou žízeň. Často je z něho cítit aceton. Do objevu inzulinu po 1. světové válce tito pacienti umírali. Dnes je léčba onemocnění snadná mnoha typy inzulinových injekcí. V minulosti stejně jako dnes je nezbytnou součástí léčby dieta.
V dietě diabetiků 1. a 2. typu existují rozdíly, neexistuje tedy univerzální diabetická dieta. Hlavní rozdíly se týkají rozložení jídel a omezení kvanta přijaté energie u diabetiků 2. typu.
Časové rozvržení jídel a množství sacharidů ve stravě
Diabetik 1. typu je nucen k velmi pravidelnému příjmu šesti jídel denně účinkem inzulinových preparátů. Dnes je aplikace krátkodobých inzulinových analog praktičtější a stačí jíst obvykle 3× denně. Hyperinzulinemie (zvýšená koncentrace inzulinu v krvi) se fyziologicky do 2 hodin po jídle normalizuje, u diabetika je nutno v důsledku přetrvávajícího efektu aplikovaného inzulinu podat po 2–3 hodinách další jídlo, aby nedocházelo k hypoglykemii. Diabetik 1. typu má však i zvýšenou tendenci k tvorbě acetonu (ketóze), jíž brání trvalý přísun malých dávek sacharidů.
Dnes je prakticky každý diabetik 1. typu vybaven senzorem pro kontinuální monitorování hladiny glykemie. Podle vlastních zkušeností pak dokáže regulovat příjem jednotlivých potravin tak, aby dosahoval před jídlem i po jídle cílových hodnot krevního cukru a nebyl ohrožen hypoglykemiemi. Je školen k tzv. flexibilnímu dávkování inzulínu. Podává si inzulín podle množství sacharidů, které hodlá konzumovat.
Energetický příjem ve stravě
Diabetik 1. typu nemá většinou sklony k otylosti a energetický příjem není výrazně omezen. Rysem moderní diety u diabetika 1. typu je určitá volnost. Dobře vzdělaný diabetik může často jíst více či méně cukru, než je předepsáno, a podle toho si upravit dávku inzulinu. Stejně tak může přizpůsobit dávku inzulinu časovému intervalu mezi jídly.
Výživová doporučení pro diabetiky 1. typu
Cílem léčby je dobrá úroveň glykemie nalačno i po jídle a cílové hodnoty dlouhodobého ukazatele kompenzace glykovaného hemoglobinu HbA1c. Cílem léčby je však zároveň i relativně volný a svobodný život. Dnes lze dosáhnout stavu, kdy diabetik 1. typu není v životě handicapován vůči zbytku populace.
Samostatnou problematikou je výskyt snížené hladiny krevního cukru – hypoglykemie a problematika sportu u diabetika.
Diabetici 1. typu dnes žijí v tzv. toxickém prostředí s vysokou nabídkou energeticky bohatých a energeticky denzních potravin a jsou podobně jako zbytek populace ohroženi dříve málo známou komplikací – obezitou. Je nutné omezit zejména tuky, kalorické nápoje a kalorická sladidla. Dieta se pak více podobá dietě u diabetiků 2. typu.
Příklad jednoho z nejběžnějších jídelníčků pro diabetika 1. typu je uveden v článku Příklady diabetických diet (tab. 1). Podrobné informace o dalších dietách lze vyhledat ve speciálních edukačních materiálech pro diabetiky.
Pro rychlý výpočet přijatého množství cukru a energie jsou u diabetiků vhodné tzv. výměnné jednotky, resp. jejich tabulky.
