3 min. čtení
V některých státech (Británie, Rakousko, Německo, Španělsko, USA) je běžné, že pacient, který je diagnostikován s život ohrožujícím nebo život zkracujícím onemocněním, dostává možnost rozhovoru s lékařem specialistou v paliativní medicíně hned po diagnóze. Cílem takového rozhovoru je zhruba toto: „pane Nováku, zatímco se svým onkologem teď všechnu energii a naděje vkládáte do kompletního vyléčení nádoru, já tu jsem kvůli tomu, abychom mluvili i o tom, jaké varianty léčby a postupu bychom měli volit v případě, že léčba zcela nezabere, nebo se časem nemoc vrátí, a také o tom, co je pro vás i v čase nemoci důležité.“ U nás takový rozhovor – ve většině nemocnic a u většiny pacientů – zatím nečekejte. Zároveň si ale můžete tento rozhovor sami včas a v klidu ve většině nemocnic nebo v místním hospici nebo ambulanci paliativní medicíny vyžádat, ať už sami pro sebe, nebo pro někoho ze svých blízkých.
Kdy zpozornět? Která vodítka vám napoví, že by důležitý rozhovor s lékařem o prognóze byl na místě? Tady jsou nejčastější z nich, volně podle odborné literatury:
- Opakovaná hospitalizace se závažným chronickým onemocněním kvůli stejným potížím za poslední dva měsíce, která nepřinesla významné zlepšení stavu, nebo se stav dokonce zhoršil.
- Onkologické onemocnění, spojené s metastázami (šířením nádoru po těle).
- Pobyt na lůžku v nemocnici v řádu týdnů, bez známek zlepšování stavu.
- Velké bolesti, pocit dušení nebo úzkosti při chronickém onemocnění.
- Pobyt na lůžku intenzivní péče (ARO, JIP) v nemocnici na přístrojové podpoře delší než pět dní, který nepřinesl významné zlepšení stavu, nebo se stav dokonce zhoršil.
- Zhoršení stavu při závažném onemocnění, které si vyžádalo opakovanou dialýzu – mechanické čištění krve přístrojem, nebo které se už neobejde bez přísunu kyslíku z přístroje, nebo je spojené se ztrátou reakce na své okolí.
- Přibývání závažných obtíží u starého člověka, který nepřiměřeně (intenzivně, progresivně) „chátrá“, aniž by byla zřejmá příčinná choroba.
- V rodině nebo s blízkými nemocného se nedaří dohodnout na tom, co je pro nemocného z hlediska léčby nejlepší.
To jsou nejčastější situace, ve kterých byste měli zpozornět a ptát se lékaře na jeho odhad dalšího vývoje nemoci a možností léčby. Tento výčet vyjmenovává pouze nejčastější vodítka a samozřejmě nemůže být úplný. Jak na to? Pokud je pacient léčen v nemocnicI, domluvte si rozhovor s ošetřujícím lékařem o prognóze a dalším postupu. Pokud je to v dané nemocnici možné, můžete se o dalších možnostech léčby poradit také s lékařem – specialistou na paliativní medicínu; řekněte to ošetřujícímu lékaři, on by měl zařídit ostatní. Pokud je pacient doma, domluvte vyšetření s lékařem ambulance paliativní medicíny. Seznam zařízení, kde je specialista v paliativní péči k dispozici pro rozhovovr, najdete v článku Adresář zařízení paliativní medicíny.
Související odkazy
- Sociologický ústav Akademie věd ČR: Data o postojích ke smrti a umírání (odkaz vede na web soc.cas.cz)
- Komunikace s lékaři a rozhodnutí o své léčbě (odkaz vede na web umirani.cz)
- Průvodní jevy léčby onkologického onemocnění (odkaz vede na web umirani.cz)
- Nejčastější otázky ohledně konce života (anglicky, odkaz vede na web cancervic.org.au)
- Klást otázky pomáhá (anglicky, odkaz vede na web palliativecare.org.au)
