4 min. čtení
Díky značnému pokroku v medicíně a přidružených oborech nyní prodlužujeme životy pacientů s těmito chorobami o mnoho let. Avšak stále platí, že prakticky všechna chronická onemocnění život člověka zkracují, některá více, některá méně. To platí například o mnoha různých formách onkologických onemocnění i o chronických onemocněních životně důležitých orgánů, která vedou k jejich selhání.
V důsledku takových onemocnění pak v medicíně dochází ke stavům, kdy již není možné pokračovat v kurativní léčbě (např. cytostatiky, dalšími operacemi či jinými invazivními výkony – způsob vyšetření, při němž diagnostické přístroje či nástroje pronikají dovnitř organismu), protože by člověku nepřinesla již žádné výhody a měla by pravděpodobně jen nežádoucí účinky, které by zhoršovaly kvalitu jeho života.
V určité fázi onemocnění tedy může lékař pacientovi sdělit, že již nemá k dispozici žádné prostředky, které by jeho nemoc mohly vyléčit. Společně se pak domluví, že místo léčby, která již nepřinese příznivý efekt, budou pokračovat v léčbě paliativní.
Tyto situace nepřicházejí znenadání. Většinou je tedy dost času na to, aby se člověk poradil nejen se svým lékařem, ale také se svými blízkými, a aby si rozmyslel, jaká by měla být péče o něj ve chvíli, kdy jej onemocnění omezí natolik, že bude potřebovat pomoc.
Takové vážné situaci se lépe čelí ve skupině, nejlépe v kruhu rodiny a nejbližších přátel a dále těch, kteří člověka ošetřují. Velmi důležití jsou specialista i praktický lékař, všeobecné i praktické sestry a další. Ti všichni by se měli umět dohodnout, jak nejlépe společně postupovat a zkoordinovat svou péči. Tzv. terminální (konečná) stadia některých onemocnění mohou trvat opravdu dlouhou dobu, během níž je nezbytná sehraná spolupráce členů rodiny i profesionálních zdravotnických pracovníků.
Paliativní medicína se zabývá léčbou nevyléčitelně nemocných různých diagnóz se snahou o dosažení nejlepší možné kvality jejich života. Snaží se respektovat individualitu lidské osobnosti a pomocí multiprofesního paliativního týmu reagovat na veškeré pacientovy potřeby, ať už jsou medicínské, sociální, psychologické, duchovní apod.
Paliativní péči by měli umět poskytnout všichni poskytovatelé zdravotních služeb, kteří se setkávají s lidmi v těžkých stadiích zejména chronických onemocnění, ať už jde o poskytovatele lůžkové péče, jako jsou nemocnice nebo léčebny dlouhodobě nemocných, nebo o poskytovatele péče ambulantní, jako jsou praktičtí lékaři. Paliativní péči je možné zajistit i formou domácí péče v domácím prostředí ve spolupráci s rodinou a blízkými, tzn., že není výsadou specializovaných zařízení. Na paliativní péči poskytovanou nevyléčitelně nemocným v terminálním stavu se specializují hospice, které máme i v České republice. Péče může být poskytnuta buď ve speciálních lůžkových zdravotnických zařízeních, nebo ve vlastním sociálním prostředí pacienta, kdy zdravotničtí pracovníci za pacienty docházejí či dojíždějí domů.
- Získejte pokud možno co nejvíce informací od svého ošetřujícího lékaře o nemoci - jejím pravděpodobném průběhu, omezeních a následcích, které způsobí, a o způsobech, jak můžete zvládat jednotlivé příznaky.
- Získejte co nejvíce informací o službách, které jsou k dispozici. Kontaktujte je a ověřte si jejich dostupnost, abyste se na ně mohli obrátit v případě, že je budete potřebovat.
- Zajistěte si pomůcky, které usnadní život nemocnému i těm, kteří o něj pečují.
- Společně se domluvte na plánu péče, včetně péče paliativní, který bude respektován všemi ošetřujícími.
- V kruhu rodiny prodiskutujte všechny záležitosti a věci, které jsou důležité a jež je zapotřebí zařídit nyní, protože s postupem nemoci to může být již těžké či nemožné.
