Přejít na obsah
Ministerstvo zdravotnictví České republiky nzip.cz domovská stránka
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Příhlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
  • Hledat
  • Napište nám
  • Menu
  • Domů
  • Paliativní medicína
  • Aktuální: Co paliativní medicína je, a co není?

Co paliativní medicína je, a co není?

Kategorie: Paliativní medicína – více z kategorie
Autor: Česká společnost paliativní medicíny

Když se řekne „paliativní medicína“, mnoho lidí si matně představí, že to je dlouhodobá péče o velmi staré lidi. Ani někteří lékaři nemají jasnou představu, co vlastně může lékař dělat u pacienta s pokročilým nevyléčitelným onemocněním jiného, než si s ním povídat nebo ho držet za ruku. To jsou – naštěstí – představy bližší spíš telenovele než realitě. Co zmůže moderní medicína u těchto pacientů?

Ilustrační obrázek Co paliativní medicína je, a co není

Paliativní medicína je atestační obor, v němž mohou specializaci získat lékaři, kteří již dříve atestovali v některým z takzvaných základních oborů, kterými je například interna, onkologie, chirurgie, nebo praktické lékařství. Nestojí v protikladu k těm lékařským oborům, které usilují o návrat pacienta k plnému zdraví, naopak, vhodně se s nimi doplňuje. Pomáhá naplnit život s těžkou nemocí dobrými dny až do samotného závěru, nabízí účinnou léčbu bolesti a dalších příznaků nemoci, respektuje rozmanité potřeby nemocného a lidskou důstojnost.

Pro své přesvědčení, že život lze naplnit kvalitními dny až do konce a že s přístupem k moderní léčbě příznaků nemoci by nikdo neměl trávit závěr života v bolesti, osamělý nebo nedůstojně, je ale paliativní medicína zaměřená méně biomedicínsky a více na celý rozměr pacientovy osobnosti. „Paliativní péče je etická odpovědnost všech zdravotnických systémů,“ stanoví usnesení Světové zdravotnické organizace, WHO [1]. „Většina pacientů, kteří potřebují paliativní péči, je doma a přeje si zůstat doma. Je proto nutné, aby paliativní péče byla poskytována také v rámci komunity a jako součást primární péče,“ pokračuje WHO.

„Když se řekne transplantační hematologie, většina lidí si představí sterilní, vysoce technologické prostředí. Částečně to tak je, ale velká část naší práce je také zvažování medicínských pro a proti transplantaci u každého pacienta a následně potom rozvaha s pacientem, zda transplantační plán zapadá do jeho hodnot a přání. Snažíme se popsat reálné naděje a rizika a respektovat míru podrobností, které chce pacient znát. Někdy je to chůze po tenkém ledě, tohle vyvažování otevřenosti a empatie a naděje.

Víme, že pozitivní přístup zlepšuje výsledky, ale zároveň se snažíme poskytnout dostatek informací dle pacientových potřeb. Jen menšina pacientů chce mít před transplantací hotový plán B pro případ, že se léčba nebude dařit a těm jsme potom připraveni horší scénáře popsat,“ říká Michal Kouba, který v Ústavu hematoonkologie a krevní transfuze pracuje s pacienty s akutní leukemií.

Častým dilematem na takovémto oddělení totiž je například to, zda je vhodnější podstoupit agresivní terapii, která obnáší možnost plného vyléčení třeba u třiceti pacientů ze sta, zatímco u sedmdesáti přinese rychlou fatální komplikaci - nebo ji nepodstoupit. „Znamená to získat snad pár měsíců v klidu doma na uspořádání věcí. Já skoro vždycky můžu nabídnout nějakou léčbu, ale někdy je velmi malá šance, že zabere. A je otázka, jaké trápení, které si já jako lékař umím představit, ale pacient ne, ještě stojí za to. Je pět procent šance na vyléčení lepší, než nula?“ ptá se dr. Kouba a dodává, že právě proto nemá rád úsloví „musíš bojovat“. Rozhovor s Michalem Koubou si můžete přečíst na webu umirani.cz [2].

Paliativní medicína nepoužívá jiné léky, jiné skalpely, jiné injekce a jiné přístroje, než běžná medicína v jiných oborech. Odlišuje se tím, že každé jejich použití posuzuje společně s pacientem nejen v kontextu toho, co pacientovi přinese, ale také jakou daň za to pacient zaplatí a jak to ovlivní kvalitu jeho života. Základním pracovním nástrojem paliativního lékaře tedy je rozhovor.

To samozřejmě neznamená, že by se paliativní medicína omezovala na povídání u lůžka nemocného. Může využívat všech moderních léků, přístrojů a postupů, které má moderní zdravotnictví k dispozici. Ale dělá to po společné rozvaze s pacientem a v přesvědčení, že ne vše, co lékař udělat dokáže, také vždy udělat musí.

Související odkazy

  1. Integrating palliative care and symptom relief into primary health care: a WHO guide for planners, implementers and managers. World Health Organization, 2018. (odkaz vede na web Světové zdravotnické organizace)
  2. Nemám rád úsloví „musíš bojovat“ (odkaz vede na web umirani.cz)
  3. Nejčastější mýty o paliativní péči (odkaz vede na web umirani.cz)

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Více v kategorii Paliativní medicína

Články na NZIP

  • Ilustrační obrázek Multidisciplinarita není jen více odborníků na jednom pracovišti

    Multidisciplinarita není jen více odborníků na jednom pracovišti

    Paliativní medicína

    Člověk není jen soubor diagnóz, z nichž si s každou jednotlivou má poradit jeden specialista. Často spolu jednotlivé složky naší osobnosti (fyzické, psychické, sociální a spirituální) vzájemně souvisí, ovlivňují se, v dobrém i zlém. Na tento fakt moderní medicína reaguje zlepšením spolupráce mezi jednotlivými profesemí a lepší výměnou informací. Paliativní medicína má v tomto výhodu, protože multidisciplinární způsob práce je jejím základem.

  • Ilustrační obrázek Vodítka, která vám pomohou poznat, že je čas zvážit konzilium paliativního specialisty

    Kdy je čas zvážit konzilium paliativního specialisty?

    Paliativní medicína

    Je to začarovaný kruh. Z výzkumů [1] víme, že většina lidí očekává, že kdyby jim bylo něco závažného, rozhovor o diagnóze a prognóze začne lékař. Víme také, že většina lékařů naopak očekává, že kdyby jejich pacient chtěl znát informace o povaze a závažnosti svého onemocnění, bude se aktivně ptát. Kdy je potřeba zpozornět, a začít se lékaře ptát na další prognózu onemocnění?

  • Ilustrační obrázek Volba paliativní medicíny jako klinického oboru

    Volba paliativní medicíny jako klinického oboru

    Paliativní medicína

    Paliativní medicína je, bez nadsázky, jeden z klíčových oborů budoucnosti. Onkologická a chronická onemocnění dnes představují nejvýznamnější zdravotní hrozbu v Evropě. S chronickými nemocemi se potýká více než 80 % lidí starších 65 let a jsou zodpovědné za 86 % všech úmrtí, onkologická onemocnění jsou každoročně nově diagnostikována u téměř 4 milionů lidí. Paliativní péče je nezbytná součást odpovědi na otázku, jak do budoucna pečovat o pacienty s těmito nemocemi.

  • Ilustrační obrázek Adresář zařízení paliativní medicíny

    Adresář zařízení paliativní medicíny

    Paliativní medicína

    Najít nejbližší nebo nejvhodnější zařízení paliativní péče vám pomůže obsáhlý a pravidelně aktualizovaný online adresář. Pokud byste v něm nenašli, co hledáte, můžete zavolat do poradny pro pacienty, pečující a jejich blízké, a zeptat se. Je to zdarma.

Doporučené zdroje

  • Umírání.cz

    Paliativní medicína

    Informační, poradenský a diskusní portál Umírání.cz je provozován domácím hospicem Cesta domů. Smyslem portálu je sdílet zkušenosti zdravotníků, sociálních pracovníků, psychoterapeutů a duchovních s dalšími lidmi v celé republice, kteří se dostali do nelehké životní situace – jsou vážně nemocní, pečují o umírajícího nebo jim zemřel někdo blízký.

    Přejít na externí zdroj

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP

Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů

O portále

O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Prohlášení o přístupnosti
Kdo jsme
Mapa obsahu
Napište nám

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2021 [cit. 25.01.2021]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.

Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace