Dieta u Parkinsonovy nemoci

Kategorie: Dieta u neurologických a duševních onemocnění – více z kategorie
Autor: Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně

Parkinsonova nemoc se v pokročilejších formách sdružuje s podvýživou. Ta je podmíněna komplexně třesem, rigiditou (neohebností), dysfagií (poruchami polykání), depresí a organickým psychosyndromem. Významně se podílejí i vedlejší účinky léků.

Nejdůležitějším nutričním opatřením u Parkinsonovy nemoci je udržení dobrého stavu výživy – dostatečný příjem tekutin, vlákniny, bílkovin i energie. Vedlejší efekty léků se podílejí i na suchosti v ústech a horším polykání, které akcentuje dále motorický deficit.

Opakovaně testovaným opatřením jsou i nízkoproteinové (nízkobílkovinné) diety. Byla vyslovena hypotéza, že zejména aminokyseliny významné pro nervový systém (fenylalanin, tyroxin, tryptofan) snižují efekt léků. Strategie zahrnují redukci příjmu bílkovin na 7–10 g/den nebo 0,5 g/kg hmotnosti na den s maximem příjmu večer mimo dobu motorické aktivity. Efekt těchto postupů nebyl nikdy exaktně prokázán, podobně jako zvýšený příjem antioxidantů. V poslední době se naopak uvádí, že pacient s Parkinsonovou nemocí by měl mít pestrou dietu, měl by jíst kořeněná jídla stimulující vegetativní nervový systém.

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Více v kategorii Dieta u neurologických a duševních onemocnění

Články na NZIP

  • Vláknina

    Co je co ve výživě

    Většinu příjmu energie zajišťované sacharidy poskytují stravitelné polysacharidy, např. škrob, a jen menšinu di- a monosacharidy, tedy jednoduché cukry. V trávicím traktu dochází ke štěpení stravitelných škrobových polysacharidů i disacharidů na monosacharidy. Velký význam má také příjem nestravitelných polysacharidů (vlákniny) potravou.

  • Enterální výživa

    Co je co ve výživě

    Jako enterální (střevní) výživu označujeme umělou výživu podávanou do trávicího traktu (tedy jinou formou, než je běžná dieta). Dnes je v oblasti umělé výživy dávána přednost všem formám enterální výživy před parenterální (infuzní). Enterální výživa umožňuje přívod živin přirozenou cestou, stimuluje funkce trávicího traktu, snižuje přerůstání střevní mikroflóry, snižuje střevní permeabilitu (propustnost) a ovlivňuje střevní peristaltiku (pohyblivost střev).

  • Dieta u fenylketonurie

    Zvláštní výživová opatření

    Fenylketonurie (FKU) je nejrozšířenější porucha metabolismu aminokyselin, konkrétně aminokyseliny fenylalaninu (FA). FA je esenciální AMK, která se běžně podílí 5 % na složení bílkovin (hovězí maso 3,9 %, mléčný kasein 5,4 %, vejce 5,6 %). Nemocné dítě nedokáže FA v optimální míře rozložit.

  • Dieta u nádorových onemocnění – úvod

    Dieta u nádorových onemocnění

    Zatímco nutriční (výživové) faktory mohou hrát určitou roli v prevenci i ve vzniku nádorových onemocnění, je podíl dietních opatření v léčbě onkologických onemocnění sporný. Veškerých dietních změn lze u pacientů obecně docilovat jen velmi omezeně. To platí i o tak závažných onemocněních, jako je například obezita.