Přejít na obsah
Ministerstvo zdravotnictví České republiky nzip.cz domovská stránka
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Příhlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
  • Hledat
  • Napište nám
  • Menu
  • Domů
  • Oči
  • Aktuální: Degenerativní změny sklivce

Degenerativní změny sklivce

Kategorie: Oči – více z kategorie
Autor: gesundheit.gv.at

Sklivec udržuje tvar oční bulvy a stabilizuje ji (viz článek Oko: struktura a funkce). Gelovitá konzistence sklivce zároveň udržuje sítnici v její pozici a brání jejímu odchlípení. Sklivec obsahuje velmi vysoký podíl vody (98 %) a je průhledný. Díky tomu může světlo bez překážek dopadat až na sítnici (viz článek Vidění). Tvar i funkce sklivce mohou být poškozeny v důsledku tzv. degenerativních procesů. Patologické (chorobné) procesy mohou vést ke krvácení do sklivce, sklivcovým zákalkům nebo i k odchlípení sklivce. Důsledkem může být snížení zrakové ostrosti nebo rušivé vjemy v zorném poli (člověk např. vidí skvrny).

Ilustrační obrázek Degenerativní onemocnění sklivce

Odchlípení sklivce

Pod pojmem odchlípení sklivce se rozumí oddělení sklivce od sítnice. Tato degenerativní změna se vyskytuje poměrně často po 65. roce věku, někdy i dříve (zvláště u lidí, kteří již mají nějaké oční onemocnění nebo trpí silnou krátkozrakostí). Průběh může být neškodný, někdy se však mohou objevit komplikace, např. odchlípení sítnice.

Na odchlípení sklivce se mohou podílet následující faktory:

  • degenerativní zkapalnění a kolaps sklivce,
  • krátkozrakost,
  • poranění oční bulvy,
  • afakie (chybění oční čočky) nebo umělá čočka (někdy v minulosti voperovaná do pacientova oka),
  • chorioretinitida (zánět cévnatky a sítnice),
  • vrozené změny sklivce.

Druhy odchlípení sklivce

Rozlišují se dva druhy odchlípení sklivce:

  • úplné odchlípení sklivce – sklivec je kompletně oddělen od sítnice,
  • neúplné odchlípení sklivce – ještě existuje spojení sklivce se sítnicí; tím může vzniknout tah a v sítnici se vytvoří defekt, což je rizikový faktor pro odchlípení sítnice.

Příznaky odchlípení sklivce

K příznakům odchlípení sklivce se řadí:

  • Sklivcové zákalky (francouzsky mouches volantes, doslova lze přeložit jako „létající mušky“): pacient vidí body, čárky, vláknité nebo hadovité struktury. Tyto drobné zákalky se pohybují společně s pohybem očí. Obzvláště zřetelně se tyto úkazy objevují na světlém pozadí (např. při čtení). „Létající mušky“ se ale mohou objevit i u zkapalnění sklivce (viz níže) nebo u uveitidy (zánětu živnatky, což je součást stěny oční bulvy). Sklivcové zákalky samy o sobě jsou většinou neškodné, jejich původ by však v každém případě měl objasnit oční lékař.
  • Světelné záblesky: Pokud při pohybech očí člověk vnímá světelné záblesky, je to vždy varovný signál. Tyto úkazy se mohou vyskytovat v důsledku tahu sklivce za místa, kde je sklivec stále ještě upevněn k sítnici. Pokud dojde k natržení sítnice, jejímu odchlípení a/nebo ke krvácení do sklivce, hrozí poškození zraku.
  • „Déšť sazí“: Člověk má pocit, že před jeho okem „prší“ černé body či kapky. Déšť sazí se objevuje při krvácení do sklivce, které může nastat v důsledku jeho odchlípení.

obrázek 1 k článku Degenerativní změny sklivce

Obrázek 1: Sklivcové zákalky neboli „létající mušky“. (Zdroj: Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=1655322)

Diagnóza a léčba

Diagnóza se stanoví pomocí oftalmoskopie. Pokud se sklivec odchlípí úplně a příznaky odezní, není léčba zapotřebí. Pokud se však objeví komplikace (zejm. poranění sítnice), je nutné podstoupit lékařské ošetření. Případné otvory v sítnici lze ošetřit („svařit“) pomocí laseru. Odchlípení sítnice je však nutné řešit chirurgicky.

Krvácení do sklivce (hemoftalmus)

Při krvácení do sklivce vnímá postižený člověk náhle černé zákaly, jeho vidění se zhoršuje. Člověk má pocit, že před okem mu „prší saze“. Tyto příznaky je vždy třeba brát vážně a postižený člověk by měl neodkladně vyhledat oční ambulanci, aby mohla být léčba zahájena včas.

K příčinám krvácení do sklivce se řadí:

  • poranění sítnice při komplikovaném odchlípení zadní plochy sklivce,
  • patologická (chorobná) tvorba nových cév při poruchách prokrvení sítnice (např. diabetická retinopatie či věkem podmíněná makulární degenerace) nebo při hematologických onemocněních (např. leukémie nebo anémie z různých příčin),
  • zvýšení nitrolebního tlaku (např. při krvácení do hlavy),
  • poranění oka.

Diagnóza se stanoví pomocí oftalmoskopie. Při nekomplikovaném krvácení do sklivce se s léčbou nespěchá. Lékař vyčká, zda krvácení ustane samo od sebe – a pokud ano, postiženého člověka upozorní na „varovné signály“ a dohodne se s ním na termínu další kontroly. Pokud je však poraněna sítnice nebo je krvácení do sklivce velmi silné, je třeba sklivec operativně odstranit. Místo něj operatér do oka aplikuje tzv. Ringerův roztok, plyn nebo silikonový olej.

Zkapalnění sklivce

Zkapalnění sklivce je velmi častý úkaz, resp. běžný vývojový proces. Proces zkapalnění sklivce začíná ve věku střední dospělosti a často se neprojevuje vůbec žádnými příznaky. Počínající zkapalnění sklivce se často zjistí náhodně, např. během rutinního očního vyšetření. U někoho se však mohou vyskytnout i sklivcové zákalky („létající mušky“, viz výše): jejich původ pak musí objasnit oční lékař. Zkapalnění sklivce zpravidla nevyžaduje žádnou léčbu, ta se doporučuje pouze při komplikacích. K nim se řadí kolaps sklivce, který může vést k odchlípení sklivce (viz výše). Při komplikovaném průběhu hrozí vznik trhlin v sítnici a následné odchlípení sítnice.

Epiretinální membrány

Takzvané epiretinální membrány se nejčastěji vyskytují u lidí starších 50 let. Mohou vzniknout buď spontánně („samy od sebe“) nebo v důsledku odchlípení sklivce, operace sítnice, laserové operace očí, poranění oka nebo zánětlivého onemocnění sítnice. Epiretinální membrány jsou bezcévné buněčné proliferace (pomnožení buněk) na povrchu sítnice – zvláště pak v jejím středu, tedy oblasti nejostřejšího vidění. Postižený člověk může vnímat pokřivené tvary. Léčba spočívá ve vitrektomii (odstranění sklivce) a peelingu (jemné odloupnutí membrány z povrchu sítnice).

Jiné degenerativní změny sklivce

Proliferativní vitreoretinopatie se vyskytuje většinou v souvislosti s diabetickým nebo jiným ischemickým onemocněním sítnice, případně v důsledky komplikovaného odchlípení sítnice. Ze sítnice se odlučují pigmentové buňky, které pak putují směrem dovnitř sklivce a mohou v něm vytvářet tkáňovité struktury. Sítnice se poté smrští, vytvoří se v ní otvory a následuje se odchlípí. Bližší informace o léčbě tohoto závažného stavu najdete v článku Odchlípení sítnice.

Makulární díra, jak již vyplývá z jejího názvu, je díra uprostřed makuly neboli žluté skvrny, což je místo nejostřejšího vidění (viz článek Oko: struktura a funkce). Objevit se může v důsledku tahu mezi zadní plochou sklivce a centrální částí sítnice. Pokud se sítnice roztrhne, vzniká makulární díra. Léčbou volby je vitrektomie (odstranění sklivce), následně peeling (jemné sloupnutí) zadní sklivcové membrány, a nakonec náhrada sklivce směsí vzduchu a plynu. Tímto postupem se díra často zacelí (v závislosti na její velikosti a na tloušťce sítnice).

Na koho se mohu obrátit?

Degenerativní změny sklivce diagnostikuje oční lékař (neboli oftalmolog či odborný lékař v oboru oční lékařství), který rovněž zavádí léčebná opatření.

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Související témata: Oči: základní informace, Onemocnění sítnice, Refrakční vady a vetchozrakost, Šilhání a tupozrakost, Záněty a podráždění očí, Zelený a šedý zákal


Více v kategorii Oči

Články na NZIP

  • Ilustrační obrázek Oko: struktura a funkce

    Oko: struktura a funkce

    Oči: základní informace

    Oko se skládá z mnoha různých struktur, které ve složitém souladu dohromady provádějí různé úkony, např. chrání oko a poskytují mu živiny, zejména jsou však nezbytné pro vidění a tím i pro orientaci.

  • Ilustrační obrázek k článku „Odchlípení sítnice“

    Odchlípení sítnice

    Onemocnění sítnice

    Odchlípení sítnice (lat. amotio retinae, ablatio retinae) znamená, jak již vyplývá ze samotného názvu, uvolnění sítnice. Tento stav může mít závažné důsledky. Aby nedošlo k následnému oslepnutí, je většinou nezbytné neprodleně zahájit léčbu. Při odchlípení sítnice totiž nemohou být světločivné buňky (viz článek Oko: struktura a funkce) dostatečně zásobovány a odumírají. Neléčené odchlípení sítnice vede prakticky vždy k úplnému oslepnutí, a to většinou již během několika dnů, nejvýše týdnů.

  • Ilustrační obrázek k článku „Vidění“

    Vidění

    Oči: základní informace

    Lidským okem viditelná část světla – tzv. barevné spektrum – se nachází v rozmezí vlnových délek 380 až 750 nanometrů. K vnímání těchto světelných paprsků a jejich „skládání“ do obrazu v lidském mozku je zapotřebí komplexního systému.

  • Ilustrační obrázek Věkem podmíněná makulární degenerace

    Věkem podmíněná makulární degenerace

    Onemocnění sítnice

    Věkem podmíněná makulární degenerace (často se používá zkratka AMD z anglického výrazu age-related macular degeneration) je onemocnění centra sítnice, tzv. žluté skvrny. Má zásadní vliv na zrak a život postižených.

Doporučené zdroje

  • Slepota

    Oči

    Zdroje věnované příčinám, projevům, diagnostice a možnosti léčby slepoty. Jaké existují technologie a pomůcky pro nevidomé a jakým způsobem jsou lidé se ztrátou zraku schopni se zapojit do běžného života? Otázky na tyto odpovědi, spolu s dalšími informacemi, které se týkají poškození zraku, naleznete v uvedených příspěvcích.

    Přejít na externí zdroj

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP

Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů

O portále

O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Prohlášení o přístupnosti
Kdo jsme
Mapa obsahu
Napište nám

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2021 [cit. 16.01.2021]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.

Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace