4 min. čtení
Jaké změny v úmrtnosti byly zaznamenány po pandemii COVID-19?
Problém s kratší průměrnou délkou života s sebou táhneme oproti západní Evropě již několik dekád. Přesto se nám dařilo tyto zdravotní charakteristiky postupně vylepšovat. Platilo to v podstatě až do nástupu pandemie COVID-19. Celková úroveň úmrtnosti dlouhodobě klesala, lidé se dožívali v průměru delšího věku, a i mnohé zdravotní ukazatele měly spíše pozitivní vývoj.
Nicméně pandemické období přineslo značný zvrat: Česko i další státy střední a východní Evropy se úrovní úmrtnosti zbytku Evropy spíše vzdálily. Navíc se potvrdil i nárůst nerovností uvnitř naší populace.
Celková úroveň úmrtnosti je v současné době zpět na předpandemické úrovni a postupně se vrací na předchozí pozitivní trend vývoje. Jenže rozdíly mezi západní a severní Evropou na jedné straně a Evropou střední a východní na straně druhé se oproti období před nástupem pandemie prohlubují.
Navíc je zhoršení v úrovni úmrtnosti v rámci republiky nerovnoměrné: větší se ukázalo především v západních a severozápadních Čechách a v severní části Moravy, což částečně odpovídá oblastem, které už před nástupem pandemie patřily k regionům zatíženým např. vyšší úrovní tzv. předčasné úmrtnosti.
Proč lidé umírají předčasně?
Předčasná úmrtnost dlouhodobě zasahuje především Ústecký, Karlovarský a Moravskoslezský kraj. Příčinou jsou zejména nádorová onemocnění a nemoci oběhové soustavy. Velký podíl mají na předčasné úmrtnosti také vnější příčiny, tedy nehody nebo sebevraždy.
Česká populace stárne, a proto se zvyšují počty případů nově diagnostikovaných chronických onemocnění, která souvisejí s věkem. Právě proto potřebujeme porozumět tomu, proč lidé umírají předčasně, jaké jsou hlavní rizikové faktory životního stylu, nebo co by nám pomohlo dosáhnout nejen delšího, ale také zdravějšího života.
Je určitě pozitivní, že viditelně v čase klesá podíl úmrtí do 65 let věku. Přesto v případě mužů dosahuje v průměru okolo 21 %, u žen necelých 11 %. V některých lokalitách však najdeme hodnoty blížící se pro muže až 30 %.
Abychom lépe rozuměli tomu, proč se to děje, mluvíme o tzv. ztracených letech života. Demografové tuto veličinu sledují až do těch nejmenších samosprávných celků. Nejhorší je situace na severozápadě Čech a v Moravskoslezském kraji, naopak nejlepší je situace v Praze a okolí, v části Vysočiny nebo jižní Moravy.
Jaké faktory ovlivňují předčasnou úmrtnost?
Obecně rozlišujeme dvě skupiny faktorů – individuální a vnější. Příkladem individuálních, které také můžeme označit jako behaviorální, a které může každý více či méně ovlivnit, je například životní styl, využívání preventivní péče nebo rizikové chování. Naopak mezi vnější faktory patří dostupnost zdravotní péče nebo kvalita životního prostředí.
Právě se životním stylem a rizikovým chováním je úzce spjatá předčasná úmrtnost v důsledku vnějších příčin, a tedy poměrně velká nadúmrtnost mužů. I v případě obecně nejčastějších příčin smrti, tedy nádorových a kardiovaskulárních onemocnění, může významnou roli sehrávat životní styl, ale také prevence. Konkrétně se jedná o využívání dostupných screeningových programů a preventivních prohlídek.
Muži na rakovinu nejčastěji předčasně umírají v severozápadních Čechách a v Moravskoslezském kraji, u žen je toto nelichotivé prvenství v severozápadních Čechách. Naopak minima najdeme pro obě pohlaví v krajích Královéhradeckém, Pardubickém a na Vysočině.
V případě nemocí oběhové soustavy je předčasná úmrtnost žen zvýšená jak v severozápadních Čechách, tak v Moravskoslezském kraji, u mužů hlavně v severozápadních Čechách a v některých regionech Moravskoslezského kraje (např. Orlová). Minima jsou dosahována především v jižní části republiky a v Praze a okolí.
Národní institut SYRI spustil mapový portál zaměřený na územní nerovnosti ve zdraví [1, 2], kde můžete zjistit další informace k těmto i jiným otázkám.
Související odkazy
- Institut SYRI spustil mapový portál zaměřený na územní nerovnosti ve zdraví (tisková zpráva z 16. 12. 2024) (odkaz vede na web syri.cz)
- SYRI: Populační zdraví a sociální nerovnosti (odkaz vede na web cuni.cz)
