4 min. čtení
Astmatici mají přecitlivělé dýchací cesty, které na různé spouštěče reagují zánětem. Průdušky otékají a jejich vnitřní průměr se zužuje, takže vzduch při dýchání nemůže nerušeně proudit tam a zpět. Mnohdy je silněji omezen výdech. „Spotřebovaný“ vzduch je potřeba vytlačit z plic ven. U astmatiků však poměrně velká část tohoto vzduchu zůstává v plicích, proto se do nich při dalším nádechu dostane méně „čerstvého“ vzduchu, než je tomu u zdravých lidí. Pokud astmatik špatně vydechuje a stále více se nadechuje, v hrudním koši se hromadí příliš velké množství vzduchu. Zúžené dýchací cesty znamenají rovněž zhoršenou výměnu dýchacích plynů (kyslíků a oxidu uhličitého) v plicních sklípcích, zvláště pak při těžkém astmatickém záchvatu.
Jaké příznaky se mohou vyskytnout?
Astma je spojeno s typickými obtížemi, především jsou to:
- náhle nastupující záchvaty dušnosti,
- charakteristické zvuky při dýchání (chrastění, pískání, sípání),
- únava a snížená fyzická výkonnost (v důsledku výše uvedených potíží).
Akutní astmatický záchvat
Při akutním astmatickém záchvatu může náhlé křečovité zúžení průdušek (bronchospasmus), které je navíc spojeno s otokem sliznice dýchacích cest, vést k extrémnímu omezení dýchání a k silným pocitům úzkosti, které dušnost ještě dále zhoršují. Nejzávažnější komplikací je status asthmaticus, který se sice vyskytuje vzácně, ale může člověka ohrozit na životě. Tímto termínem se rozumí těžký astmatický záchvat nebo řada záchvatů, které mohou trvat hodiny až dny. Jedná se o akutní stav, který vyžaduje odbornou lékařskou péči.
Znaky astmatického záchvatu:
- náhlá záchvatovitá (paroxysmální) dušnost,
- sípavé a jiné zvuky při dýchání,
- záchvaty kašle, které mohou být nezávislé na tělesné námaze (mnohdy v časných ranních hodinách),
- pocit tlaku na hrudi,
- zvýšená dechová frekvence.
Jak probíhá onemocnění astmatem?
Příznaky astmatu se mohou pohybovat od krátkodobých potíží, které se objevují v delších časových intervalech, až po trvalé omezení dýchání a těžké záchvaty dušnosti. Po dnech i měsících bez příznaků může následovat náhlé výrazné zhoršení (např. v případě kontaktu s alergenem). Příznaky astmatu se často vyskytují nebo zesilují během noci nebo brzy ráno, což je způsobeno přirozenou denní periodicitou hladin určitých hormonů (kortizol, adrenalin). Pro astma je typické, že v období bez potíží pacient pociťuje jen velmi málo funkčních omezení či příznaků. Astma proto mohou různí pacienti vnímat jako různě obtěžující – někteří mají jen mírné příznaky, zatímco jiným astma vážně zhoršuje kvalitu života.
Dá se astma vyléčit?
Astma, které se poprvé objeví v dětství, může během života zcela vymizet, případně mohou jeho příznaky výrazně ustoupit. Příčiny rozdílů ve vývoji astmatu nejsou dosud zcela objasněny. Příznivý vliv může mít:
- vyhýbání se konkrétním látkám, zvláště pak prokázaným alergenům (např. při alergii na kočičí srst se vyhýbat kontaktu s kočkami);
- uvědomělé chování (včetně vedení astmatického deníku); jeho zásady pacientovi sdělí lékař, který astma diagnostikoval;
- užívání léků – ty sice astma nedokážou vyléčit, ale jejich prostřednictvím je možné výrazně zmírnit potíže a/nebo prodloužit bezpříznakové období;
- vyhýbání se kouření – pasivnímu i aktivnímu.
Dlouhodobé následky
Pokud astma není odpovídajícím způsobem léčeno, chronicky probíhající zánětlivé procesy způsobí změny v dýchacích cestách. Dochází zejména ke zjizvení stěny průdušek a ztluštění okolních svalů, což může vést k:
- trvalým změnám ve struktuře dýchacích cest,
- ztrátě elasticity dýchacích cest, což má za následek nedostatečnou výměnu dýchacích plynů (kyslíků a oxidu uhličitého) v plicních sklípcích,
- zúžení dýchacích cest.
