Přejít na obsah
Ministerstvo zdravotnictví České republiky nzip.cz domovská stránka
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Příhlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
  • Hledat
  • Napište nám
  • Menu
  • Domů
  • Odpočinek, relaxace a sport
  • Letní sporty a zdraví
  • Aktuální: Obecné zásady pro sportování v letním období

Obecné zásady pro sportování v letním období

Kategorie: Letní sporty a zdraví – více z kategorie
Autor: Státní zdravotní ústav

Ať už se v létě věnujete jakékoli sportovní aktivitě, měli byste dodržovat několik obecných zásad, abyste snížili riziko úrazu či jiné újmy na zdraví.

Ilustrační obrázek k článku „Obecné zásady pro sportování v letním období“

Je vhodné ve slunečném a teplém období sportovat?

Je to možné, ale je třeba dodržovat několik obecných zásad. Při letních sportech, které vyžadují zvýšenou fyzickou aktivitu, např. volejbal, fotbal, tenis, cyklistika apod., je třeba přijímat dostatek tekutin. Pokud sportovní aktivita probíhá na přímém slunci, je vhodné používat pokrývku hlavy, kterou je možné ještě pro ochlazení polévat vodou. Samozřejmostí by měly být i sluneční brýle pro ochranu očí. Kůži, která je vystavena přímému slunečnímu záření, je třeba chránit krémy s UV faktorem. Tyto zásady dodržují i profesionální sportovci.

Důležité je také nepřeceňovat vlastní síly. Při sebemenším pocitu nevolnosti, točení hlavy, bušení srdce apod., je nutné fyzickou aktivitu přerušit, nebo úplně ukončit. Rovněž nedoporučujeme sportovat v době největšího slunečního žáru přes poledne.

Co dělat v případě, že k některým z vyjmenovaných obtíží dojde?

Především je nutné okamžitě přerušit fyzickou aktivitu, odejít z přímého slunce do stínu a doplnit tekutiny. V případě, že obtíže do několika minut neodezní, zcela ukončit fyzickou aktivitu, pokud přetrvávají delší dobu, vyhledat lékařské ošetření.

Jaká rizika hrozí?

V letním horku nejčastěji lidem hrozí úpal a úžeh. I když si mohou být oba stavy hodně podobné, jsou mezi nimi rozdíly.

Úpal

Úpal je vlastně kolaps z horka. K jeho vzniku tedy stačí vysoké teploty, nejde o působení přímého slunce. Vysoké teploty způsobí přehřátí organismu. Projevuje se nevolností, pocitem na zvracení, bolestí hlavy, zrychleným tepem, křečemi, celkovou malátností, únavou a zvýšenou teplotou. Teplota těla může překročit i 40 °C a postižený může ztrácet vědomí. V takovém případě je nezbytný zásah lékaře.

Pacienta je nutné přesunout do chladné místnosti, svléci mu přebytečný oděv, pomůže studená sprcha či kbelík se studenou vodou na nohy a mokrý obklad na čelo. Dobré je podávat vlažný nápoj s minerály.

Úžeh

Způsobí ho dlouhodobý pobyt v horku na slunci. Jde vlastně o přehřátí mozku. Projevy jsou podobné jako u úpalu, ale na rozdíl od něj se mohou objevit se zpožděním několika hodin nebo až v noci. Provází jej také opálená až spálená pokožka.

Úžeh se ošetřuje podobně jako úpal. Jen je navíc potřeba zklidnit a zchladit spálenou kůži nejlépe přípravky s panthenolem.

Související odkazy

  1. Zvadová Z., Nejedlá M., Janata H., Filipová V., Mrázová K.: Prevence úrazů a otrav u dětí a dospívajících. Státní zdravotní ústav, Praha 2018. (odkaz vede na PDF soubor na webu szu.cz, 21.2 MB)

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Více v kategorii Letní sporty a zdraví

Články na NZIP

  • Ilustrační obrázek Fotoftalmie a fotokeratitida

    Fotoftalmie a fotokeratitida

    Záněty a podráždění očí

    Působením intenzivního ultrafialového (UV) záření, typicky při pobytu v horských oblastech, může dojít k akutnímu poškození oka. Jednak je na horách je řidší vzduch, který do atmosféry propouští více UV záření, jednak se toto záření odráží od sněhu, a oči jsou tak vystaveny mnohem vyšší dávce ultrafialových paprsků než obvykle. Při nedostatečné ochraně očí tak může člověka postihnout i tzv. sněžná slepota. UV záření však odráží a zesiluje i vodní hladina (až o 85 %!). Poškození očí může být i důsledkem návštěvy solária nebo některých pracovních činností (např. „oslnění“ při sváření kovů).

  • Ilustrační obrázek Alergie na slunce

    Alergie na slunce

    Jiné alergie

    Sluneční svit je zdrojem tepla, zlepšuje náladu a je důležitý i pro látkovou výměnu v kostech. Součástí slunečního svitu je ultrafialové záření (UV záření), jehož nadměrné množství může vést k nepříjemným důsledkům, např. ke spálení kůže, jejímu předčasnému stárnutí a ke zvýšenému riziku zhoubných kožních nádorů. Radost ze slunečního svitu mohou zkalit i zarudlé a svědivé změny na kůži, které vznikají působením slunečního svitu a souhrnně se označují jako „alergie na slunce“.

  • Ilustrační obrázek Extáze

    Extáze

    Nelegální návykové látky

    Extáze je nelegální droga typická víkendovým užíváním a užívá se v prostředí tanečních klubů, akcí. Patří do skupiny metamfetaminů.

  • Ilustrační obrázek k článku „Horečka u dětí“

    Horečka u dětí

    Akutní stavy u dětí

    Horečka je stav, kdy teplota změřená v konečníku přesahuje 38,0 °C. Horečka není nemoc, ale přirozená a opodstatněná reakce těla na infekci. Zvýšením tělesné teploty může organismus rychleji zneškodnit původce onemocnění, ať už jsou to bakterie nebo viry. Není vyloženě nutné léčit každou horečnatou infekci. U kojenců do tří měsíců věku je však potřeba mít se obzvláště na pozoru.

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP

Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů

O portále

O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Prohlášení o přístupnosti
Kdo jsme
Mapa obsahu
Napište nám

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2021 [cit. 18.01.2021]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.

Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace