Úpal (angl. heat stroke) je poškození organismu teplem. Při úpalu dochází k přehřátí vlivem tepla, a to i bez účinků slunečního záření (na rozdíl od úžehu). Příznaky úpalu se objevují již během působení vysoké teploty. Mezi příznaky úpalu se řadí (od nejméně závažných po nejzávažnější): suchá kůže bez potu, horečka, bolest hlavy, zvracení, zmatenost, svalové křeče, zrychlená dechová frekvence, v krajním případě až ztráta vědomí a šokový stav.
K úpalu může dojít kdykoli, kdy tělo produkuje nebo přijímá více tepla, než je schopné samo vyloučit do svého okolí (prostřednictvím termoregulace). Takové podmínky mohou nastat, pokud se působení tepla kombinuje s dehydratací, vysokou vlhkostí okolního vzduchu nebo při nevhodně zvoleném oblečení. Tělesná teplota pak může vystoupat i nad 41 °C.
Při extrémním přehřátí, kdy se tělesná teplota může dostat až nad kritických 40 °C, je potřeba postiženého člověka okamžitě přemístit do stínu a aktivně jej ochlazovat. Postiženého například otírejte houbou či ručníky namočenými ve studené vodě, zabalte ho do chladného vlhkého prostěradla, zapněte ventilátor, použít lze i chladnější sprchu. Sledujte tělesnou teplotu a pokračujte v postupném chlazení, dokud teplota neklesne na 38,5 °C. Postiženému nedávejte pít; zatímco ho chladíte, zajistěte, aby někdo jiný zavolal lékařskou pomoc (tísňová linka 155). V případě, že se rychlá lékařská pomoc opozdí, zavolejte nemocniční pohotovost a řiďte se jejími pokyny.
Při mírnější formě úpalu, tedy je-li na počátku jen zvýšená tělesná teplota (do 38 °C), postiženého ochlazujte. Pokud nespadá do rizikové skupiny (lidé starší 65 let, děti do 4 let, těhotné a kojící ženy, lidé s chronickými onemocněními srdce a cév) a příznaky ustoupí do jedné hodiny, při dobrém celkovém stavu postiženého jen sledujte a podejte mu tekutiny. Lékaře volat nemusíte, ale buďte opatrní i v následujících dnech, neboť může dojít k opožděné reakci (vyčerpání z horka).
Viz také úžeh, křeče z horka, vyčerpání z horka.