Jako prebiotikum se označuje lidským střevem nestravitelná a nevstřebatelná složka potravin, která podporuje růst nebo aktivitu střevní bakteriální flóry.
Produkty bakterií pak zlepšují stav jedince – dodávají například mastné kyseliny střevním buňkám nebo vitaminy, které se vstřebávají. Zpravidla jde o hůře stravitelné typy vlákniny. Prebiotika nepřímo snižují výskyt střevní rakoviny a podle některých údajů mají i sporné imunologické a kostní účinky.
Typickým prebiotikem je polysacharid inulin. Prebiotika obsahuje například kořenová zelenina, čekanka, česnek, cibule a další zeleniny. Potraviny mohou být obohacovány i syntetickými prebiotiky.
Probiotikum je pojmem, který je často zaměňován s prebiotikem. Probiotikum je živá kultura, která je přijímána s potravinami (lactobacily, bifidobakterie).
Většinu příjmu energie zajišťované sacharidy poskytují stravitelné polysacharidy, např. škrob, a jen menšinu di- a monosacharidy, tedy jednoduché cukry. V trávicím traktu dochází ke štěpení stravitelných škrobových polysacharidů i disacharidů na monosacharidy. Velký význam má také příjem nestravitelných polysacharidů (vlákniny) potravou.
Fytoestrogeny jsou látky rostlinného původu působící jako ženské pohlavní hormony (estrogeny), částečně patří i pod pojem endokrinních disruptorů (látky, které zasahují do normálních funkcí endokrinního systému a mohou tak narušovat fyziologické funkce endogenních hormonů). Celá řada rostlin obsahuje tyto látky, které strukturálně i funkčně skutečně připomínají ženské pohlavní hormony – estrogeny.
Kyselina listová se vyskytuje v naší stravě obvykle v dostatečném množství. Její deficit hrozí prakticky pouze při kojení a v těhotenství. Je důležitá zejména pro zdravý vývoj mozku a nervové soustavy.