Jako prebiotikum se označuje lidským střevem nestravitelná a nevstřebatelná složka potravin, která podporuje růst nebo aktivitu střevní bakteriální flóry.
Produkty bakterií pak zlepšují stav jedince – dodávají například mastné kyseliny střevním buňkám nebo vitaminy, které se vstřebávají. Zpravidla jde o hůře stravitelné typy vlákniny. Prebiotika nepřímo snižují výskyt střevní rakoviny a podle některých údajů mají i sporné imunologické a kostní účinky.
Typickým prebiotikem je polysacharid inulin. Prebiotika obsahuje například kořenová zelenina, čekanka, česnek, cibule a další zeleniny. Potraviny mohou být obohacovány i syntetickými prebiotiky.
Probiotikum je pojmem, který je často zaměňován s prebiotikem. Probiotikum je živá kultura, která je přijímána s potravinami (lactobacily, bifidobakterie).
Většinu příjmu energie zajišťované sacharidy poskytují stravitelné polysacharidy, např. škrob, a jen menšinu di- a monosacharidy, tedy jednoduché cukry. V trávicím traktu dochází ke štěpení stravitelných škrobových polysacharidů i disacharidů na monosacharidy. Velký význam má také příjem nestravitelných polysacharidů (vlákniny) potravou.
Imunita a výživa představují jednu z vědecky nejproblematičtějších oblastí dietologie. Je pravděpodobné, že dieta nemá prakticky žádný vliv na rozvoj onemocnění imunity, avšak zároveň platí, že střevní sliznice má pro rozvoj imunity klíčový význam.
Na co je potřeba obzvláště dávat pozor při sestavování redukční diety?