Jako prebiotikum se označuje lidským střevem nestravitelná a nevstřebatelná složka potravin, která podporuje růst nebo aktivitu střevní bakteriální flóry.
Produkty bakterií pak zlepšují stav jedince – dodávají například mastné kyseliny střevním buňkám nebo vitaminy, které se vstřebávají. Zpravidla jde o hůře stravitelné typy vlákniny. Prebiotika nepřímo snižují výskyt střevní rakoviny a podle některých údajů mají i sporné imunologické a kostní účinky.
Typickým prebiotikem je polysacharid inulin. Prebiotika obsahuje například kořenová zelenina, čekanka, česnek, cibule a další zeleniny. Potraviny mohou být obohacovány i syntetickými prebiotiky.
Probiotikum je pojmem, který je často zaměňován s prebiotikem. Probiotikum je živá kultura, která je přijímána s potravinami (lactobacily, bifidobakterie).
Většinu příjmu energie zajišťované sacharidy poskytují stravitelné polysacharidy, např. škrob, a jen menšinu di- a monosacharidy, tedy jednoduché cukry. V trávicím traktu dochází ke štěpení stravitelných škrobových polysacharidů i disacharidů na monosacharidy. Velký význam má také příjem nestravitelných polysacharidů (vlákniny) potravou.
Speciální problematikou je dráždivý tračník. Toto onemocnění se vyskytuje poměrně často: trpí jím až 20 % dospělé populace a až polovina pacientů gastroenterologických ambulancí.
U onemocnění trávicího traktu vyvolávají nejčastější a největší obtíže obvykle poruchy motility (pohyblivosti) střev. Velmi často se projevují jako zácpa či průjem. Zejména zácpa je častým příznakem, který souvisí s mnoha neuropsychiatrickými onemocněními i se stárnutím.