8 min. čtení
Jak se stanoví diagnóza vývojové poruchy jazyka?
Diagnostika vývojové poruchy jazyka neboli DLD (zkratka pochází z anglického názvu developmental language disorder), dříve vývojové dysfázie, není založena na jednom testu. Děti s DLD se mezi sebou liší. Některé mají výraznější potíže s porozuměním, jiné s gramatikou, slovní zásobou nebo vyprávěním. Proto je potřeba posoudit jazykové schopnosti dítěte v širších souvislostech.
Klinický logoped se při vyšetření zajímá o dosavadní vývoj dítěte a jeho komunikaci v běžném životě. Podle věku dítěte hodnotí například porozumění slovům a větám, slovní zásobu, používání gramatiky, schopnost tvořit a opakovat věty nebo vyprávět příběh. Součástí vyšetření může být také posouzení sluchové paměti a dalších schopností, které se na osvojování jazyka podílejí.
Důležité je spojit informace o dosavadním vývoji dítěte, rozhovor s rodiči, pozorování dítěte a výsledky vhodně zvolených jazykových testů. Jeden dobrý výsledek přitom DLD automaticky nevylučuje. Dítě může například dobře rozumět větám, ale současně má výrazné obtíže v gramatice, slovní zásobě nebo jiných oblastech jazyka.
Podle charakteru obtíží může klinický logoped doporučit také další odborná vyšetření, například vyšetření sluchu, psychologické, neurologické nebo jiné vyšetření. Jejich cílem je lépe porozumět celkovému vývoji dítěte a odlišit DLD od jiných obtíží, které mohou vývoj komunikace ovlivňovat.
S čím se může vývojová porucha jazyka pojit?
Vývojová porucha jazyka se může vyskytovat samostatně, u části dětí se však současně objevují i další vývojové obtíže.
U dětí s DLD se častěji setkáváme například s poruchou pozornosti s hyperaktivitou (ADHD), vývojovou poruchou koordinace, vývojovou verbální apraxií (porucha plánování pohybů mluvidel) nebo s vývojovými poruchami učení. Jazykové obtíže mohou zvyšovat také riziko problémů při osvojování čtení a psaní. DLD se může pojit i s vývojovou poruchou intelektu, poruchou autistického spektra nebo jiným vrozeným onemocněním.
Důsledky DLD se ale nemusí týkat pouze učení. Jazyk potřebujeme k navazování vztahů, řešení nedorozumění, vyjadřování pocitů i k porozumění tomu, co si myslí a říkají druzí. Pokud je pro dítě komunikace dlouhodobě náročná, může se to postupně promítat také do jeho sociálního a emočního vývoje.
U části dětí a dospívajících s DLD se proto častěji objevují obtíže ve vztazích s vrstevníky, úzkostné nebo depresivní potíže či nižší sebedůvěra. Neznamená to, že se tyto problémy rozvinou u každého dítěte s DLD. Je ale důležité vnímat jeho potřeby v širších souvislostech a nezaměřovat se pouze na to, jak mluví.
Mohlo by vás zajímat
Nadměrné používání digitálních technologií může jazykový vývoj nepříznivě ovlivnit
Zvláště u malých dětí může dlouhý čas strávený u televize, tabletu nebo telefonu omezovat příležitosti k přímé komunikaci, společné hře, čtení a rozhovoru s dospělými. Právě při těchto činnostech se dítě přirozeně učí jazyku rozumět a používat jej. Samotné používání digitálních technologií DLD nezpůsobuje.
To ale neznamená, že je nutné digitální technologie zcela odmítat. V rozumné a omezené míře mohou být vhodně zvolené digitální aktivity užitečným doplňkem terapie. Zejména u menších dětí by měly probíhat společně s rodičem nebo jiným dospělým, který s dítětem o obsahu mluví a propojuje to, co dítě vidí a slyší, s běžnými situacemi. Digitální technologie by měly terapii a přirozenou komunikaci doplňovat, nikoli je nahrazovat. U malých dětí by měl být čas strávený u obrazovek výrazně omezený.
Dítě nemusí vždy „neposlouchat“. Někdy nerozumí
Dítě s DLD může správně reagovat na jednoduchý pokyn, ale ztratit se ve chvíli, kdy je sdělení delší nebo jazykově složitější. V běžných situacích může význam odhadnout podle okolností, gest nebo chování ostatních. Potíže s porozuměním proto nemusí být na první pohled patrné.
Podobně může dítě vědět, co chce říci, ale obtížně hledat správná slova nebo formulovat větu. Potřebuje pak více času na odpověď. To, co může působit jako nepozornost, nejistota nebo neochota komunikovat, může ve skutečnosti souviset s jeho jazykovými obtížemi.
Jazykové obtíže mohou ovlivnit také školní výsledky. Jazyk totiž dítě potřebuje nejen při hodinách českého jazyka. Musí rozumět slovním úlohám v matematice, zadání v pracovním sešitě, výkladu učitele a postupně stále složitějším odborným textům. DLD proto není pouze problém „s mluvením“.
Vícejazyčnost DLD nezpůsobuje.
Dítě s DLD může vyrůstat ve vícejazyčném prostředí stejně jako jiné děti. Pokud má vývojovou poruchu jazyka, obtíže se projevují napříč jazyky, které používá, i když jejich podoba nemusí být v každém jazyce stejná. Samotné používání dvou nebo více jazyků tedy není příčinou DLD.
Jak probíhá terapie vývojové poruchy jazyka?
Základem péče o dítě s DLD je klinicko-logopedická terapie. Její podoba se liší podle věku dítěte, závažnosti obtíží, a především podle toho, které oblasti jazyka jsou oslabené. Terapie proto vždy vychází z individuálních potřeb dítěte.
U menších dětí může být cílem především podpora porozumění, rozšiřování slovní zásoby a postupný rozvoj vět. Později se terapie může více zaměřovat na gramatiku, porozumění složitějším větám, vyprávění nebo schopnost přesněji formulovat vlastní myšlenky. U školních dětí se do terapie promítají také rostoucí nároky školy, například práce s textem, porozumění zadání nebo osvojování nových pojmů.
Terapie vychází z výsledků vyšetření a její cíle se v průběhu vývoje dítěte mění. Důležité není pouze to, co dítě zvládne při logopedickém cvičení, ale především zda nově získané dovednosti dokáže využít v běžné komunikaci doma, ve školce nebo ve škole.
Významnou součástí péče je spolupráce s rodiči. Klinický logoped jim může ukázat, jak dítěti usnadnit porozumění, jak podporovat jeho vyjadřování a jak vytvářet příležitosti k rozvoji jazyka při běžných každodenních činnostech. U školních dětí je vhodná také spolupráce se školou.
DLD má dlouhodobý charakter. Některé obtíže se díky vývoji a terapii mohou výrazně zmírnit, jiné mohou přetrvávat a v různých obdobích života se projevovat jiným způsobem. Proto může dítě potřebovat podporu delší dobu a její zaměření se postupně mění.
Cílem terapie není jen to, aby dítě lépe mluvilo. Důležité je, aby co nejlépe rozumělo druhým, dokázalo vyjádřit své potřeby a myšlenky a mohlo jazyk úspěšně používat při učení i v každodenním životě.
Jak mohou dítěti pomoci rodiče?
Rodiče mají v podpoře dítěte s DLD důležitou úlohu. Nemusí však doma nahrazovat klinického logopeda ani proměnit každou společnou činnost v logopedické cvičení.
Pomáhá především přirozená komunikace přizpůsobená tomu, čemu dítě dokáže porozumět. Je vhodné mluvit srozumitelně, dát dítěti dostatek času na odpověď a podle potřeby delší sdělení rozdělit na kratší části. Pokud si rodič není jistý, zda dítě rozumělo, je lepší porozumění ověřit než pouze pokyn několikrát zopakovat.
Lze vývojové poruše jazyka předejít?
Vzniku DLD nelze běžnými výchovnými postupy zabránit. Velký význam má ale včasné rozpoznání obtíží a zahájení vhodné podpory.
Pokud se rodičům zdá, že dítě výrazně zaostává v porozumění nebo mluvení, není vhodné dlouhodobě spoléhat pouze na to, že vše samo dožene. Včasná pomoc může dítěti usnadnit komunikaci a pomoci mu lépe zvládat rostoucí jazykové nároky v mateřské škole, ve škole i v běžném životě.
Na koho se mohu obrátit?
Pokud mají rodiče pochybnosti o vývoji řeči, jazyka nebo komunikace svého dítěte, mohou se poradit s pediatrem nebo se obrátit na klinického logopeda.
Klinický logoped posoudí jazykové a komunikační schopnosti dítěte a podle výsledků doporučí další postup. Pokud je potřeba doplnit další odborná vyšetření, doporučí jejich vhodné zaměření.
Související odkazy
- World Health Organization: Clinical descriptions and diagnostic requirements for ICD-11 mental, behavioural or neurodevelopmental disorders (odkaz vede na web iris.who.int; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
- American Speech-Language-Hearing Association (ASHA): Spoken language disorders (odkaz vede na stránky asha.org a obsah je dostupný pouze v angličtině)
- Sara Rinaldi, Maria Cristina Caselli et al.: Efficacy of the treatment of developmental language disorder: a systematic review. Brain Sciences 2021, 11(3): 407. (odkaz vede na web pubmed.ncbi.nlm.nih.gov; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
- Mélanie van Barreveld, Annette Scheper et al.: Social–emotional functioning and quality of life in language disorders: a systematic review of development from childhood to adolescence. International Journal of Language & Communication Disorders 2025, 60(3):e70039. (odkaz vede na web pubmed.ncbi.nlm.nih.gov; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
- Sheri Madigan, Brae Anne McArthur et al.: Associations between screen use and child language skills. A systematic review and meta-analysis. JAMA Pediatrics 2020, 174(7):1–11. (odkaz vede na web pubmed.ncbi.nlm.nih.gov; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
