Vývojová porucha jazyka: co to je?

Vývojová porucha jazyka neboli DLD (zkratka pochází z anglického názvu developmental language disorder), dříve vývojová dysfázie, je neurovývojová porucha. Ovlivňuje schopnost dítěte osvojit si a používat jazyk. Dítě může mít obtíže s porozuměním řeči, učením nových slov, tvořením vět nebo používáním gramatiky. Tyto obtíže mají dlouhodobý charakter a mohou ovlivňovat nejen běžnou komunikaci, ale později také učení, čtení, psaní nebo vztahy s ostatními.

DLD patří mezi časté vývojové poruchy. Vyskytuje se přibližně u 6 až 15 % dětí. Přesto může dlouho zůstávat nerozpoznaná, zvláště pokud dítě nemá nápadné potíže s výslovností.

Co je vývojová porucha jazyka?

Jazyk nám umožňuje rozumět tomu, co nám druzí říkají, vyjadřovat vlastní myšlenky, učit se nová slova a spojovat je do vět podle určitých pravidel. Právě osvojování a používání těchto schopností je u dítěte s DLD ztížené.

Nejde tedy pouze o to, že dítě „špatně mluví“ nebo nesprávně vyslovuje některé hlásky. Některé děti s DLD mohou mít výslovnost poměrně dobrou, ale obtížně rozumějí složitějším větám, mají menší slovní zásobu nebo si obtížně osvojují gramatická pravidla. Jiné děti mají potíže ve více oblastech současně.

Vývojová porucha jazyka také není jen pomalejší vývoj jazykových schopností, který dítě časem jednoduše dožene. Obtíže mají dlouhodobější charakter, i když se jejich podoba s věkem mění. To, co je nápadné u předškolního dítěte, může ve školním věku ustoupit do pozadí a projevit se například obtížemi při porozumění textu, vyprávění nebo učení.

DLD není důsledkem nízkých intelektových schopností dítěte. Dítě s DLD může být v mnoha oblastech stejně schopné jako jeho vrstevníci, ale osvojování a používání jazyka je pro něj výrazně obtížnější.

V českém prostředí se lze stále setkat také s označením vývojová dysfázie. V současné odborné terminologii se stále více používá označení vývojová porucha jazyka (DLD).

Jaké jsou příčiny vývojové poruchy jazyka?

Vývojová porucha jazyka patří mezi neurovývojové poruchy. Její podstata tedy souvisí s vývojem mozku a způsobem, jakým dítě zpracovává a osvojuje si jazyk. Nevzniká proto, že by rodiče s dítětem málo mluvili, málo mu četli nebo se mu nedostatečně věnovali.

Na vzniku DLD se nepodílí jediná příčina. Důležitou roli mají zejména genetické předpoklady. V rodinách dětí s DLD se častěji setkáváme s výskytem jazykových, řečových nebo jiných vývojových obtíží. Nejde však zpravidla o jeden konkrétní „gen pro jazyk“. Vývoj jazykových schopností ovlivňuje větší množství genů, které se různým způsobem podílejí na vývoji a fungování mozku.

Vedle genetických předpokladů se uplatňují také další biologické a vývojové faktory a vlivy prostředí, ve kterém dítě vyrůstá. Vyšší výskyt jazykových obtíží byl například popsán u dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí. Tyto faktory ale nelze chápat jako jedinou příčinu DLD. Spíše se vzájemně kombinují s vrozenými předpoklady dítěte a mohou ovlivnit, jak výrazně se jeho jazykové obtíže projeví.

U konkrétního dítěte proto většinou nelze určit jeden důvod, proč DLD vznikla. Současné poznatky ukazují, že jde o výsledek složitého působení genetických, neurobiologických, vývojových a environmentálních faktorů.

Jaké jsou příznaky vývojové poruchy jazyka?

Ačkoliv jde o výrazně heterogenní skupinu, člověk s DLD má obtíže v 7 základních oblastech: porozumění (sémantika), 

• výbavnost slov (word-fiding), 
• gramatika a věty (morfosyntax), 
• narace (vyprávění příběhů) a argumentace (diskurz, rozhovor), 
• komunikace v sociálním kontextu (pragmatika) čili schopnost domluvit se s lidmi v různých situacích,
• vnímání řeči (fonologie) 
• a krátkodobá verbální paměť (sluchová paměť na slova). 

Projevy DLD mohou být velmi různorodé. Některé děti mají obtíže především s vyjadřováním, jiné také s porozuměním řeči. Liší se i jejich závažnost a v průběhu vývoje dítěte se mohou měnit.

Dítě s DLD může mít menší slovní zásobu, obtížněji se učit nová slova nebo si hůře vybavovat slova, která dobře zná. Často používá jednodušší věty a déle chybuje v gramatice, například ve skloňování a časování nebo při tvoření složitějších vět.

Obtíže se mohou týkat také porozumění. Dítě dobře rozumí jednoduchým větám a běžným situacím, ale může se ztrácet v delším nebo složitějším sdělení. Potíže s porozuměním přitom nemusí být na první pohled patrné.

Pro děti s DLD může být náročné zapamatovat si a zopakovat delší slovní sdělení. Obtížněji opakují delší věty nebo neznámá slova a mohou mít problém splnit pokyn obsahující několik informací najednou.

Obtíže se mohou projevit také při vyprávění. Dítě například ví, co se stalo, ale nedokáže událost uspořádat a popsat tak, aby jí člověk, který u ní nebyl, snadno porozuměl. Může vynechávat důležité informace, obtížně propojovat jednotlivé části příběhu nebo se při vyprávění vracet k tomu, co už řeklo.

U některých dětí se současně objevují také potíže s výslovností (tzv. artikulační poruchy) nebo správným používáním hlásek (tzv. fonologické poruchy) a jejich řeč může být hůře srozumitelná.

Jak se DLD projevuje v různém věku?

Podoba jazykových obtíží se s věkem mění. Některé projevy postupně ustupují, jiné se zvýrazní ve chvíli, kdy jsou na dítě kladeny větší nároky.

U malých dětí může být prvním nápadným znakem pomalejší rozvoj mluvené řeči. Dítě začíná později používat slova, má menší slovní zásobu nebo později spojuje slova do vět. Samotný pozdější nástup řeči však ještě neznamená, že dítě má DLD, protože část dětí své vrstevníky postupně dožene.

V předškolním věku už bývají jazykové obtíže patrnější. Projevují se ve slovní zásobě, gramatice i porozumění složitějším větám. Nápadné mohou být také při vyprávění pohádky, popisu zážitku nebo vysvětlování toho, co se stalo.

Ve školním věku nemusí být jazyková porucha na první pohled tak nápadná. Dítě již mluví ve větách a v běžném rozhovoru může působit bez větších obtíží. S nástupem do školy však výrazně rostou nároky na jazyk. Dítě musí rozumět výkladu učitele a zadání úloh, osvojovat si nové pojmy, pracovat s textem a své znalosti také slovně vyjádřit.

Dítě s DLD proto může potřebovat více času na porozumění zadání, obtížněji formulovat odpověď nebo převyprávět přečtený text. Jazykové obtíže se mohou promítat také do osvojování čtení a psaní a později do učení z delších a obsahově náročnějších textů.

Související odkazy

1. World Health Organization: Clinical descriptions and diagnostic requirements for ICD-11 mental, behavioural or neurodevelopmental disorders (odkaz vede na web iris.who.int; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
2. American Speech-Language-Hearing Association (ASHA): Spoken language disorders (odkaz vede na web asha.org; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
3. National Institute on Deafness and Other Communication Disorders: Developmental language disorder (odkaz vede na web nidcd.nih.gov; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
4. Shaun Ziegenfusz, Jessica Paynter, Beverley Flückiger, Marleen F. Westerveld: A systematic review of the academic achievement of primary and secondary school-aged students with developmental language disorder. Autism and Developmental Language Impairments 2022, 7:23969415221099397. odkaz vede na web pubmed.ncbi.nlm.nih.gov; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)