Závislost na lécích: co to je?

Dostupnost mnoha typů léků je omezena. Nemůžeme si je volně koupit v lékárně, ale jsou vázány na lékařský předpis. Jedním z důvodů tohoto omezení je možnost vzniku lékové závislosti. Zneužívány jsou však i volně prodejné léky (například na bolesti hlavy), když nedodržíme doporučené dávkování, popřípadě je užíváme, i když léčba není potřeba. Na lécích, kde nevzniká fyzická závislost, je možné získat závislost psychickou.

Závislost na lécích, která je srovnatelná se závislostí na alkoholu či nelegálních drogách, vzniká pomalu a nenápadně. Pacient si vezme lék, který mu pomáhá překonat bolest, zvládnout silný smutek či večer usnout. Takový lék by se měl užívat krátkodobě, maximálně po několik týdnů. Protože ho však užívá dlouhodobě nebo překračuje dávkování, organismus si na látku zvykne, síla léku přestane stačit a ten přestane pomáhat.

Pacient, aby dosáhl stejného účinku jako na začátku, musí zvyšovat množství užívaných prášků nebo kapek a zkracuje dobu mezi užitím. Vyhledává lék se stále silnějším účinkem. Pokud mu již lékař odmítne další preparát předepsat, navštíví jiného odborného lékaře, nebo se snaží léky shánět nelegální cestou na černém trhu. Jeho organismus už nefunguje bez pravidelné dávky chemické látky obsažené v léku.

Když tuto dávku nedostane, nastávají abstinenční příznaky, které se projevují stejně jako u jiných návykových látek (úzkost, strach, bušení srdce, svíravý pocit na hrudi, třes rukou, bolest hlavy a kloubů atd.). Hrozí epileptické záchvaty. Člověk, který se rozhodne řešit závislost na lécích, by nikdy neměl zkoušet vysadit léky sám bez odborné pomoci.

Velmi nebezpečná je kombinace užívání léků a alkoholu. Může končit smrtí.

Závislost se může vyvinout zejména u následujících skupin léků:

1. anxiolytika (léky tlumící úzkost) a sedativa (uklidňující léky) – pozitivně ovlivňují náladu a odstraňují nebo zmírňují úzkost, psychické napětí nebo strach, popřípadě se užívají při poruchách spánku spojených s úzkostí;
2. hypnotika – léky na spaní;
3. analgetika – snižují vnímání bolesti;
4. stimulanty – používají se při léčbě hyperaktivity a poruch pozornosti (například Ritalin, který se používá k léčbě ADHD), dále amfetaminy a jejich deriváty.

Příznaky závislosti na lécích

Na počátku lék, který je užíván například na bolest nebo na uvolnění, zabírá v doporučeném množství. Postupně po delší době, si organismus na látku přivykne a lék ztrácí účinnost. K dosažení stejného účinku je třeba zvyšovat množství nebo lék užívat častěji. Člověk začne vyhledávat lék se stále vyšším obsahem účinné látky. Pokud lék vysadí, dostaví se abstinenční syndrom. Stal se na léku závislým.

Rizika závislosti na lécích

Zneužívání léků sebou přináší mnoho rizik tělesných i psychických. Nadměrným užíváním může dojít k selhání zažívacího ústrojí, onemocnění jater a ledvin, slinivky, poruchám srážlivosti krve. Některé preparáty způsobují poškození mozku. Velkou hrozbou je předávkování při nadměrném jednorázovém užití nebo interakce s jinými léky. Obrovské zdravotní riziko přináší kombinace léků s alkoholem, která může skončit smrtí.

Závislost způsobená nadměrnou konzumací léků zasahuje do soukromého i pracovního života.

Související odkazy

1. Zákon č. 44/2019 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech) (odkaz vede na web zakonyprolidi.cz)
2. Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2017 (odkaz vede na web drogy-info.cz)
3. Závislost na lécích a co s ní dělat (odkaz vede na PDF soubor na webu monikaplocova.cz, 1.6 MB)
4. Čtyřka nejčastěji zneužívaných léků: způsobují závislost a mohou i zabíjet (odkaz vede na web ceskenoviny.cz)