Dieta s vysokým obsahem bílkovin
Potřeba bílkovin je velmi individuální a často se mění u jednotlivých pacientů i v průběhu hospitalizace. Dieta s vysokým obsahem bílkovin většinou vychází ze základní diety, přičemž jsou navíc poskytovány bílkovinné přídavky nebo modulární dietetika (přípravek obsahující pouze jeden druh živiny). Tento přístup je vhodný zejména pro pacienty, kteří současně nemají vyšší nároky na příjem energie. Vyšší nároky na přívod bílkovin se však často kombinují s vyšší energetickou potřebou, kdy je vhodnější podávat výživnou dietu (viz článek Diety odstupňované podle obsahu energie).
Nízkobílkovinná dieta
Dieta s omezením bílkovin se připravuje individuálně (výběrově) podle požadovaného přívodu bílkovin a v závislosti na tělesné hmotnosti. Dieta s mírným omezením bílkovin obsahuje 0,6–0,8 g bílkovin na 1 kg tělesné hmotnosti. Předepisuje se u vybraných pacientů s pokročilou nedostatečností ledvin ke zpomalení rozvoje onemocnění a oddálení potřeby dialyzační léčby.
Podmínkami, které je nezbytné dodržet, jsou dobrý nutriční stav, dostatečný energetický příjem a fyzická zdatnost. Ve výjimečných případech se zpravidla krátkodobě, např. při čekání na transplantaci ledvin, doporučuje dieta s velmi nízkým obsahem bílkovin 0,3–0,6 g bílkovin na 1 kg tělesné hmotnosti vždy v kombinaci s podáváním tzv. ketoanalog aminokyselin (34).
Dietní postupy při snížené funkci ledvin
U hospitalizovaných pacientů se sníženou funkcí ledvin se přívod bílkovin ve stravě řídí aktuální potřebou nemocných a většinou se neomezuje. Doporučovaný příjem bílkovin ovlivňuje stádium ledvinné nedostatečnosti, ztráty bílkovin do moči nebo potřeba náhrady ledvinných funkcí. Současná doporučení pro příjem bílkovin u pacientů ve stadiu 4 a 5 chronické renální insuficience bez potřeby hemodialýzy jsou 0,8–1,0 g na 1 kg tělesné hmotnosti. U pacientů na hemodialýze je to 1,0–1,4 g na 1 kg tělesné hmotnosti a pro pacienty na peritoneální dialýze 1,0–1,2 g na 1 kg tělesné hmotnosti.
Důraz se klade na kvalitu bílkovinných zdrojů, a proto jen výjimečně zařazujeme uzeniny, naopak preferujeme libové maso, mléčné výrobky s nižším obsahem fosforu (např. zakysané mléčné výrobky bez příchuti, čerstvý sýr) a vaječné bílky. U pacientů s pokročilou nedostatečností ledvin je častým problémem vysoká hladina fosforu, při které v dietě omezujeme zdroje fosforu s nízkou výživovou hodnotou, jako jsou kolové nápoje, hořká čokoláda, mléčné nápoje, tavené sýry, pudinky a jogurty, uzeniny, paštiky, vnitřnosti, tučné ryby, pečivo obsahující fosfátová aditiva, luštěniny, celozrnné výrobky, olejnatá semena a ořechy, houby, mák atd.
Při vysoké hladině draslíku omezujeme v dietě jeho zdroje, zejména ovoce, zeleninu, luštěniny. U pacientů s rozdílnou mírou potřeb je velmi vhodné zavedení individuální (výběrové) diety ve spolupráci s nutričním terapeutem.
Související odkazy
- Věstník MZ ČR, částka 10/2020: Metodické doporučení pro zajištění stravy a nutriční péče (odkaz vede na PDF soubor na webu mzd.gov.cz, 850 kB)