Pokud chce matka bez problémů kojit, může přípravu na kojení zahájit již během těhotenství. Získá-li včas potřebné informace, bude po porodu jistější a sebevědomější a je větší pravděpodobnost, že se kojení podaří úspěšně zahájit. Vhodné je rovněž nechat si u gynekologa vyšetřit prsy, aby bylo možné včas řešit možné problémy, např. vpáčené bradavky znesnadňující kojení.
Pokud je to jen trochu možné, je nejlepší, pokud se žena rozhodne rodit v porodnici s certifikátem BFH (Baby Friendly Hospital). Takové porodnice musí splňovat přísné podmínky shrnuté do „10 kroků k úspěšnému kojení“ [1], které zaručují, že porodnice kojení podporuje a pomůže matce v jeho úspěšném nastartování. Certifikát BFH musejí porodnice pravidelně obhajovat a podmínky v nich jsou kontrolovány. Matce rozhodnuté kojit své dítě by se zde mělo dostat nejlepší péče a největší aktivní podpory ze strany zdravotníků. V České republice je několik desítek porodnic s certifikátem BFH. Jejich seznam je možné najít na webu Laktační ligy [2].
Po porodu je potřeba zajistit okamžitý a nepřerušovaný kontakt kůže na kůži a přiložit novorozence co nejdříve k matčině prsu. Včasné přiložení usnadňuje správné přisátí dítěte k prsu a také tvorbu a spuštění mateřského mléka (v této fázi ještě ve formě tzv. kolostra neboli mleziva) a umožní dítěti využít sací reflex, který je právě první hodinu po porodu nejsilnější. Z mleziva dostane dítě brzy po porodu velice důležité živiny i obranné látky. Pokud ze závažných zdravotních důvodů musí být matka a novorozenec po porodu odděleni, je potřeba aby matka začala za pomoci zdravotníků co nejdříve mateřské mléko odstříkávat nebo odsávat a tak podpořila jeho tvorbu.
Pokud to zdravotní důvody nevylučují, je dobře, pokud je novorozenec od začátku celodenně na pokoji s matkou. Takovému uspořádání se říká rooming-in a v porodnicích by mělo být samozřejmostí. Umožňuje matce sžít se s dítětem, porozumět jeho projevům a hlavně kojit ho tak často, jak dítě potřebuje. Kojení nikoliv podle časového plánu, ale podle potřeb dítěte a zejména bez omezování délky a frekvence, je pro správné nastartování kojení zásadní. Zpočátku matka kojí při každém kojení z obou prsů, později už jen z jednoho (i když ani pak kojení z obou prsů nevadí). Novorozenec nejprve vyžaduje kojení velmi často, mnohdy i 12× za den. Ale během následujících týdnů se frekvence ustálí na nižším čísle. Proto stojí za to vytrvat a prs dítěti neodpírat. Stále platí zásada, že alespoň zpočátku by u výlučně kojeného dítěte neměl počet kojení klesnout pod 8 během 24 hodin. Časté kojení podporuje dostatečnou tvorbu mléka, protože čím více matka kojí, tím více mléka se tvoří. Navíc když matka kojí dostatečně často, mléko se v prsu nehromadí a předchází se tak možným komplikacím (jako je např. zánět prsu, tzv. mastitida).
Po příchodu domů z porodnice by měla matka vytrvat v režimu kojení podle potřeb dítěte, což může být zpočátku dost náročné. Proto je v tuto dobu velmi důležitá podpora rodiny, jejíž členové mohou matce usnadnit péči o novorozence a především jí mohou umožnit dostatečně odpočívat. Pokud se dítě dožaduje kojení často, rozhodně to neznamená, že matka má „slabé“ mléko, a že by měla začít dokrmovat.
Je dobré si alespoň zpočátku zaznamenávat, jak často a jak dlouho bylo dítě kojeno a počet pomočených a pokakaných plenek. Tyto údaje stejně jako eventuální potíže s kojením mohou rodiče konzultovat s praktickým lékařem dítěte, ke kterému chodí ve stanovených intervalech na preventivní prohlídky. Lékař během nich pravidelně sleduje, zda se dítě dobře vyvíjí, roste a prospívá. Mimo jiné hodnotí tělesnou délku, obvod hlavy a hmotnost. Využívá k tomu růstové grafy [3], které jsou ve Zdravotním a očkovacím průkazu dítěte a mladistvého, v počítačovém systému lékaře nebo např. na webu Státního zdravotního ústavu. Tam jsou i grafy s růstovými křivkami přímo pro kojené děti [4].
Během prvních 2 let se několikrát opakují období zrychleného růstu (tzv. růstové spurty). Tato růstová zrychlení nejsou tak výrazná ani tak dlouhá, jako třeba pubertální růstový spurt nebo předškolní růstový spurt, ale z hlediska kojení jsou důležitá. V obdobích zrychleného růstu má totiž dítě zvýšenou potřebu mateřského mléka a vyžaduje častější kojení. Někdy se budí i v noci, ačkoliv se nočního kojení před obdobím zrychleného růstu už nedožadovalo. Nejčastěji se uvádí, že růstové urychlení (růstový spurt) nastává během prvního až druhého týdne po příchodu z porodnice, dále kolem 3. a 6. týdne, 3., 4. a 6. měsíce, a že trvá několik dní. Ve skutečnosti je ale věk, ve kterém růstové spurty nastanou, délka jejich trvání i jejich počet velmi individuální.
Správná technika kojení
Od první chvíle, kdy matka začíná své dítě v porodnici kojit, je potřeba, aby dodržovala správnou techniku kojení. Důležitá je vzájemná poloha matky a dítěte, způsob, jakým se dítě k prsu přisaje i technika sání. V porodnicích s certifikací BFH je k dispozici proškolený a zkušený personál, který matce v začátcích kojení pomůže.
Není potřeba si předem dělat starosti. Pojmy jako „technika kojení“ sice mohou znít nepřirozeně a „vědecky“, ale ženy se nemusejí bát, že by kojení nezvládly. Pokud budou zejména zpočátku dbát na několik základních zásad, určitě se brzy této přirozené spolupráci se svým dítětem naučí a budou dlouho a rády kojit ve prospěch dítěte i ve prospěch svůj.
Vzájemná poloha dítěte a matky by měla být oběma pohodlná, protože každé kojení přece jen chvilku trvá. Je dobré si zapamatovat, že se přikládá dítě k prsu – nikoliv prs k dítěti. Dítě je svým obličejem, bříškem i koleny obráceno k matce, hlava a tělo dítěte jsou v jedné rovině. Dítě není schoulené, spíše má hlavičku mírně zakloněnou. Matka mu podepírá nejen hlavičku, ale i ramínka a záda. Mezi ní a dítětem nesmí být žádné překážky (ruka matky nebo dítěte, uzel na zavinovačce a podobně), které by při kojení tlačily, dítě rušily a hlavně bránily ve správné vzájemné poloze matky a dítěte. Matka přidržuje prs tak, aby se prsty nedotýkala dvorce a umožnila dítěti správné široké přisátí. Právě široké přisátí, kdy má dítě v pusince nejen bradavku, ale částečně i oblast prsního dvorce, je velmi důležité. Mléko může dostatečně téci a dítě nezpůsobí matce na bradavce bolestivé praskliny.
Dítě má při přisátí k prsu pusinku široce otevřenou, nosem a bradou se dotýká prsu. Saje dlouhými doušky, a při sání se mu pohybuje oblast před ušima. Při účinném kojení dítě nesrká a nevtahují se mu tvářičky směrem dovnitř. Pokud je po kojení nerovnoměrně zploštělá bradavka, je špatná technika přisátí, která by při opakovaném špatném přiložení mohla přivodit matce bolestivé problémy.
Aby se dítě neodnaučilo široký způsob přisátí k prsu, nemělo by dostávat kojeneckou lahvičku nebo dudlík. Z kojenecké lahvičky totiž saje odlišným způsobem než z matčina prsu. Pokud bychom sání z prsu přirovnali k cucání hřbetu ruky, pak sání z lahvičky lze připodobnit k cucání palce. Tok mléka z lahvičky je rychlejší a tím je sání pro dítě snadnější. Dítě si na něj rychle zvykne do té míry, že může sání z prsu úplně odmítat. Nebo po přiložení k matčině prsu svými rty úzce objímá jen bradavku, jak je navyklé dělat při sání z lahvičky, což může způsobit nedostatečné sání mléka, přivodit matce problémy a snížit tvorbu mléka.
Nicméně může nastat situace, kdy je dítěti potřeba podat odstříkané či odsáté mateřské mléko, nebo v odůvodněných případech jiný dokrm. Pak by se měli rodiče pokusit, podat ho dítěti jiným způsobem, než kojeneckou lahvičkou, a to nejlépe injekční stříkačkou po prstu, lžičkou, z hrníčku nebo z kádinky. A pokud se dokrmované dítě může a zvládne přisát k matčině prsu, je možné použít tzv. suplementor, tedy krmení cévkou položenou přímo na prsu. Při takovém krmení dítě saje dokrm a zároveň sáním podporuje vznik mléka v prsu.
Obrázky (fotografie), které techniku kojení ukazují názorněji než slovní popis, i mnoho dalších informací o kojení je možné najít např. v brožuře Všechno, co potřebujete vědět o kojení [5], dostupné mimo jiné na internetu. Hlavní zásady úspěšného kojení také velmi stručně shrnuje leták vydaný Státním zdravotním ústavem, který je k dispozici na jeho webu [6].
Související odkazy
- 10 kroků k úspěšnému kojení (odkaz vede na PDF soubor na webu kojeni.cz, 1,2 MB)
- Seznam BFHI nemocnic (BFHI – Baby Friendly Hospital Initiative) (odkaz vede na web kojeni.cz)
- Státní zdravotní ústav: Růstové grafy ke stažení (odkaz vede na web szu.cz)
- Státní zdravotní ústav: Referenční grafy s percentilovými křivkami kojených dětí (odkaz vede na web szu.cz)
- kojení.cz: Všechno, co potřebujete vědět o kojení (odkaz vede na web kojeni.cz)
- Státní zdravotní ústav: Proč kojit? (odkaz vede na PDF soubor na webu szu.cz, 126 kB)