Krevní skupiny: AB0 systém a Rh systém

Na povrchu červených krvinek (ale i dalších částic v krvi, včetně virů a bakterií) se nacházejí struktury označované jako antigeny. Jde především o látky jako glykolipidy, sacharidy, glykoproteiny nebo proteiny.

V krevní plazmě se nacházejí protilátky neboli imunoglobuliny. Protilátky v krevní plazmě se mohou vázat na antigeny a hrají zcela zásadní roli ve fungování imunitního systému: dokážou totiž rozpoznat tělu cizí objekty, viry a bakterie, které pak jiné složky imunitního systému mohou zlikvidovat [1].

Problém může nastat, pokud se v krevním oběhu člověka (typicky v důsledku krevní transfuze) objeví červené krvinky, které jeho tělo rozpozná jako „cizí“. Krevní skupina je označení pro typ lidské krve, který se vyznačuje přítomností nebo nepřítomností určitých antigenů na povrchu červených krvinek. Rozlišujeme různé systémy krevních skupin: těmi nejznámějšími (a v každodenní praxi nejčastěji používanými) jsou AB0 systém a Rh systém.

AB0 systém

Krevní systém AB0 nezávisle na sobě objevilo v první dekádě 20. století několik vědců: Karl Landsteiner, Jan Janský a William Lorenzo Moss, kteří krevní skupiny různě pojmenovali. Nakonec se mezinárodně ustálilo označení podle Landsteinera [2].

AB0 systém vychází právě z antigenů na povrchu červených krvinek a specifických protilátek v krevní plazmě. Zjednodušeně řečeno, pokud smícháme dvě kapky krve (každou s jinou krevní skupinou), budou protilátky jedné skupiny shlukovat červené krvinky druhé skupiny, a to právě kvůli přítomnosti antigenů.

Rozlišujeme čtyři hlavní krevní skupiny systému AB0 (obr. 1):

• krevní skupina A: na povrchu červených krvinek se nacházejí antigeny A, v krevní plazmě se nacházejí protilátky anti-B,
• krevní skupina B: na povrchu červených krvinek se nacházejí antigeny B, v krevní plazmě se nacházejí protilátky anti-A,
• krevní skupina AB: na povrchu červených krvinek se nacházejí antigeny A i B, v krevní plazmě se nenacházejí protilátky anti-A ani anti-B,
• krevní skupina 0: na povrchu červených krvinek se nenacházejí antigeny A ani B, v krevní plazmě se nacházejí protilátky anti-A i anti-B.

Obrázek 1: Krevní systém AB0 – kombinace antigenů na povrchu červených krvinek a protilátek v krevní plazmě. (Zdroj: depositphotos.com)

Krevní skupiny se dědí po obou rodičích. Na světě je nejčastější krevní typ 0, naopak typ AB je nejméně častý. Zastoupení krevních skupin se liší mezi různými oblastmi světa i mezi různými lidskými rasami. V České republice se nejčastěji vyskytuje skupina A (42 %), dále 0 (39 %), B (15 %) a AB (4 %) [3].

Rh systém (Rh faktor)

Rh systém – někdy označovaný jako Rh faktor – je druhý nejvýznamnější systém krevních skupin. Byl objeven zmíněným Karlem Landsteinerem, pojmenován byl podle opice makak rhesus. Zpočátku se používal jen jednoduchý systém Rh+/Rh-. Ovšem časem se rozrostl a tvoří ho už několik desítek antigenů [4].

Antigeny Rh systému se nacházejí pouze na červených krvinkách. Nejdůležitější z nich je antigen D, především kvůli své vysoké schopnosti vyvolat imunitní odpověď. Je-li antigen D na povrchu červených krvinek přítomen, označujeme to jako Rh pozitivitu (Rh⁺). Naopak pokud antigen D na povrchu červených krvinek přítomen není, označujeme to jako Rh negativitu (Rh^–).

Přibližně 85 % lidí evropského původu je Rh pozitivních, zbývajících 15 % je Rh negativních [4]. V ostatních částech světa, zejména ve východní Asii, je Rh negativita ještě daleko vzácnější (od 0,9 % u lidí afrického původu až po 0,1 % u zbývajících kontinentů).

Rh pozitivita nebo negativita hraje zásadní roli u těhotných žen. Pokud je matka Rh negativní a plod naopak Rh pozitivní, může tento nesoulad způsobit poškození plodu či novorozence. Tvorbě protilátek lze předejít tím, že se Rh negativním matkám podává ve 28. týdnu imunoglobulin anti-D s vysokým obsahem anti-Rh protilátek. Imunoglobulin lze případně podat i do 72 hodin poté, co matka porodí. Tato situace nastává u asi desetiny těhotenství. Proto se hned na počátku těhotenství ověřuje krevní skupina matky.

Potíže s neslučitelností Rh systému mohou nastat i při krevní transfuzi.

Osm typů krevních skupin

Hlavní krevní skupiny systému AB0 se dělí na osm typů dle Rh pozitivity či negativity. Člověk může mít kteroukoli z těchto osmi krevních skupin:

• A⁺: krevní skupina A, Rh pozitivní (Rh+),
• A^–: krevní skupina A, Rh negativní (Rh–),
• B⁺: krevní skupina B, Rh pozitivní (Rh+),
• B^–: krevní skupina B, Rh negativní (Rh–),
• 0⁺: krevní skupina 0, Rh pozitivní (Rh+),
• 0^–: krevní skupina 0, Rh negativní (Rh–),
• AB⁺: krevní skupina AB, Rh pozitivní (Rh+),
• AB^–: krevní skupina AB, Rh negativní (Rh–).

Význam krevních skupin při krevní transfuzi

Oba výše popsané systémy krevních skupin – tedy AB0 systém i Rh systém – je potřeba respektovat zejména při krevních transfuzích.

Krevní skupina 0

Krevní skupina 0 se celkově u lidí evropského původu vyskytuje nejčastěji. Neplatí to ale pro všechny části kontinentu: například ve střední Evropě (včetně České republiky) je krevní skupina 0 až na druhém místě za skupinou A.

Především lidé se skupinou 0– jsou univerzálními dárci krve. Mohou ji přijímat pacienti s krevními skupinami A, B a 0 bez ohledu na to, zda jsou Rh pozitivní nebo Rh negativní. Červené krvinky 0 negativní tedy mohou být bezpečně podány pacientovi, jehož krevní skupina není známa nebo není okamžitě k dispozici.

Na druhou stranu pacienti této skupiny mohou dostávat transfuze červených krvinek pouze od své vlastní skupiny.

Krevní skupina AB

Krevní skupina AB je nejvzácnější skupinou: v Evropě se vyskytuje jen u okolo 5 % lidí. Lidé s touto krevní skupinou se označují jako univerzální příjemci, protože mohou přijímat i krev cizí krevní skupiny. Pacient se skupinou AB má na povrchu svých červených krvinek antigeny jak A, tak B, nemá proti nim protilátky a proto může dostat krev skupiny 0, A, B i pochopitelně AB.

Krevní skupina A

Krevní skupina A je celkově druhou nejčastější krevní skupinou u lidí evropského původu. Ve střední Evropě (včetně České republiky) se však tato skupina vyskytuje nejčastěji.

Krevní skupina B

Krevní skupina B se vyskytuje přibližně pouze u desetiny lidí evropského původu. Výrazně častější je v komunitách asijského a afrického původu.

Související odkazy

1. News Medical: Blood group [Krevní skupina] (odkaz vede na web news-medical.net; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
2. Jana Kamarýtová: Protilátky krevního systému AB0 (bakalářská práce v oboru Obecná biologie). Brno, červen 2006. (odkaz vede na PDF soubor na webu muni.cz, 361 kB)
3. Ústřední vojenská nemocnice (ÚVN): O krvi – Krevní skupiny (odkaz vede na web uvn.cz)
4. Monika Forstová: Rh systém (bakalářská práce v oboru Zdravotní laborant). Hradec Králové, 2011. (odkaz vede na PDF soubor na webu cuni.cz, 1.1 MB)