Syndrom suchého oka

Příčiny a příznaky syndromu suchého oka

K příčinám syndromu suchého oka se řadí:

• snížená tvorba slzného filmu ve vyšším věku,
• poškození slzných žláz při některých revmatických onemocněních (např. při revmatoidní artritidě) nebo při Sjögrenově syndromu,
• některá kožní onemocnění – např. psoriáza (lupénka), atopický ekzém, růžovka (rosacea) apod.,
• některé léky – např. beta-blokátory, antiestrogeny,
• hormonální vlivy – např. přechod či Gravesova–Basedowova nemoc.

Syndrom suchého oka se projevuje následujícími způsoby:

• pálení či řezání očí, pocit cizího tělesa v oku (člověk jako by v oku cítil zrnko písku),
• občas se vyskytuje i neobvykle silné slzení,
• zarudlé a podrážděné spojivky.

Příznaky se vyskytují zejména ráno. K potížím mohou vést i vnější vlivy, jako je zejm. větrné počasí, zakouřený vzduch nebo prašné prostředí. Příznaky se mohou objevit i v důsledku klimatizace místností a při nízké vlhkosti vzduchu, zvláště pak v souvislosti s prací u monitoru počítače (v angličtině se někdy používá i termín office eye syndrome, který lze do češtiny volně přeložit jako „syndrom kancelářského oka“), případně po dlouhé cestě autem.

Diagnóza syndromu suchého oka

Při určování diagnózy lékař nejprve odebere anamnézu, prozkoumá stav pleti, víčka apod., případně provede i některá další vyšetření. Ke stanovení správné diagnózy jsou pro lékaře důležité jak anamnéza, tak vyšetření pomocí štěrbinové lampy.

Množství slzného filmu (tedy tvorbu slz) může lékař ověřit pomocí tzv. Schirmerova testu. Používají se k tomu speciální proužky filtračního papíru, které lékař zavěsí pacientovi do spodních víček. Přibližně po pěti minutách lékař papírek odstraní a změří délku zvlhlého úseku.

Obrázek 2: Rohovka pacienta trpícího syndromem suchého oka, v tomto případě obarvená tzv. lisaminovou zelení. (Zdroj: By Jesse Vislisel, MD and Brice Critser, CRA - http://webeye.ophth.uiowa.edu/eyeforum/atlas/pages/LG-staining/index.htm, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=50389385)

Pomocí výše popsaných vyšetření může oční lékař vyloučit (nebo naopak diagnostikovat) jiná onemocnění oka.

Léčba syndromu suchého oka

Člověk trpící syndromem suchého oka by se měl vyhýbat zakouřeným, prašným a klimatizovaným prostorám i dalším vlivům, které jeho obtíže zhoršují (viz výše). Pomoci může i zvýšení vlhkosti vzduchu v místnostech (např. pomocí zvlhčovače vzduchu).

K léčbě příznaků syndromu suchého oka se kromě toho používají „umělé slzy“, tj. speciální oční kapky sloužící jako náhrada přirozených slz. V tomto ohledu je k dispozici poměrně velké množství různých přípravků. S výběrem toho nejvhodnějšího pomůže oční lékař, a to na základě posouzení individuální situace u daného pacienta. V některých případech je nutné nasadit i protizánětlivou léčbu (např. oční kapky s obsahem kortizonu či cyklosporinu A). Pro léčbu je vždy rozhodující konkrétní příčina syndromu suchého oka.

U obzvláště těžkých případů může lékař zvážit další léčebná opatření, např. trvalé nebo dočasné uzavření slzných bodů pomocí zarážek; k tomu je však již potřeba chirurgický zákrok.

Na koho se mohu obrátit?

Syndrom suchého oka diagnostikuje oční lékař (neboli oftalmolog či odborný lékař v oboru oční lékařství), který rovněž zavádí léčebná opatření.

Související odkazy

1. Petr Výborný, Silvia Sičáková: Syndrom suchého oka – diagnostika, komplikace a léčba. Medicína pro praxi 2020, 17(2): 109–112. (odkaz vede na PDF soubor na webu medicinapropraxi.cz, 187 kB)