Z čeho se skládá Národní zdravotnický informační systém?

Jednotlivé části NZIS lze přirovnat ke skládačce. Jeden registr může obsahovat informace o poskytované službě, jiný podrobnější údaje o konkrétním onemocnění a další zase informace o poskytovateli zdravotních služeb nebo zdravotnickém pracovníkovi. Jejich význam proto nespočívá pouze v jednotlivých databázích, ale také v možnosti dívat se na české zdravotnictví z několika vzájemně se doplňujících pohledů.

Data NZIS mohou například popisovat:

• fáze života člověka od narození po úmrtí,
• onemocnění a zdravotní události,
• poskytovanou péči, například výkony, léčivé přípravky nebo zdravotnický materiál,
• typ péče, například ambulantní, jednodenní, hospitalizační nebo péči zdravotnické záchranné služby,
• poskytovatele zdravotních služeb a jejich kapacity,
• zdravotnické pracovníky a jejich odbornosti,
• úhrady zdravotní péče a další charakteristiky zdravotnického systému.

V následujícím přehledu se podíváme na nejdůležitější komponenty a registry NZIS. V žádném případě ale nejde o výčet úplný, jak vidno např. z přehledu agend v Datovém zpravodajství NZIS Open obsahujícího více než 60 položek. Přehled všech komponent NZIS je k dispozici na webu ÚZIS ČR.

Národní registr hrazených zdravotních služeb (NRHZS): široký pohled na zdravotní péči

Národní registr hrazených zdravotních služeb (NRHZS) umožňuje sledovat zdravotní služby hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Zjednodušeně řečeno pomáhá odpovídat na otázku, jaká zdravotní péče byla poskytnuta, komu, kde a kdy. Může jít například o návštěvu praktického lékaře, ambulantní vyšetření u specialisty, hospitalizaci, operaci nebo předepsaný léčivý přípravek.

Například návštěva praktického lékaře, kardiologa nebo jiného ambulantního specialisty. Data umožňují pracovat například s otázkami:

• Kdy proběhla návštěva lékaře, kdy začala a skončila hospitalizace?
• U jakého poskytovatele?
• Jaké zdravotní výkony byly vykázány, šlo o prevenci, nebo vyšetření či léčbu konkrétní diagnózy?
• O jakou diagnózu šlo?
• Jaké léčivé přípravky byly předepsány?

Od jednotlivého pacienta k obrazu celého zdravotnictví

NRHZS není zajímavý jen jako „historie péče“, ale především tím, že díky rozsahu dat umožňuje populační analýzy. Lze tak analyzovat například:

• kolik lidí využívá určitý typ zdravotní péče,
• kde je péče poskytována,
• jak se využívání zdravotních služeb liší mezi regiony,
• jaké skupiny zdravotních služeb jsou poskytovány,
• jak se využívání péče mění v čase.

NRHZS tak vytváří široký obraz o čerpání hrazené zdravotní péče v České republice.

Zároveň je však třeba si uvědomit, že se jedná primárně o administrativní data, nikoliv data klinická či epidemiologická! Například první záznam o vykázané péči v souvislosti s určitou diagnózou nemusí znamenat, že právě v té době byla diagnóza stanovena. A rovněž nemusí jít o diagnózu konečnou.

Zdravotní registry: když potřebujeme větší detail

NRHZS poskytuje mimořádně široký pohled na hrazenou zdravotní péči. U některých onemocnění nebo událostí je ale potřeba zaznamenávat podrobnější informace, které z údajů o vykázané zdravotní službě samotné zjistit nelze. K tomu slouží specializované zdravotní registry.

Hlavní rozdíl mezi NRHZS a klinickými registry lze zjednodušit takto:

Soustředí se na určitou oblast, diagnózu nebo zdravotní událost a může obsahovat podrobnější údaje specifické pro danou oblast. Najdeme zde velké zavedené registry jako Národní onkologický registr nebo Národní registr reprodukčního zdraví, ale i nově budované komponenty elektronického zdravotnictví (např. Národní registr preventivních a screeningových vyšetření, NRPSV). Kompletní přehled národních zdravotních registrů naleznete na webu ÚZIS ČR.

Národní registry poskytovatelů (NRPZS) a zdravotnických pracovníků (NR-ZP)

Dosud jsme se ptali, jaká péče byla poskytnuta. Teď položíme otázku, kdo ji poskytl. NRHZS říká hodně o tom, jakou péči člověk čerpal a komu ji pojišťovna proplatila.

Národní registr poskytovatelů zdravotních služeb (NRPZS) představuje zdroj informací o poskytovatelích zdravotních služeb. Zatímco údaje o zdravotní péči mohou říci, co bylo provedeno, NRPZS umožňuje zasadit tuto péči do kontextu toho, který poskytovatel ji zajišťuje a kde zdravotní služby poskytuje.

Národní registr zdravotnických pracovníků (NRZP) se netýká zdravotnického zařízení, ale lidí pracujících ve zdravotnictví. Díky těmto údajům lze zdravotnický systém popisovat nejen prostřednictvím pacientů a poskytnuté péče, ale také prostřednictvím jeho personálních kapacit.

Informační systém List o prohlídce zemřelého (LPZ)

Informační systém List o prohlídce zemřelého slouží ke sběru dat o zemřelých a okolnostech úmrtí, zejména pak o příčinách smrti. Data získaná z Listu o prohlídce zemřelého jsou jedním z hlavních podkladů sloužících k vytváření statistiky úmrtnosti a příčin smrti, která je základní součástí monitorování zdravotního stavu populace.

Na jejím základě lze hodnotit a predikovat další vývoj nemocnosti a úmrtnosti, a tím i potřebu a zaměření zdravotní péče, spotřebu léků, hodnotit a podporovat cíleně zaměřený rozvoj diagnostických a léčebných metod, hledat etiologii onemocnění a podmínky, které ji ovlivňují. Údaje mají široké využití v rámci národní, ale i mezinárodní statistiky.

Informační systém infekční nemoci (ISIN)

Do NZIS rovněž patří sada informačních systémů ochrany veřejného zdraví. Nejvýznamnějším je zcela jistě Informační systém infekční nemoci (ISIN), který slouží k okamžitému hlášení výskytu vybraných infekčních onemocněné přímo z klinické praxe (praktičtí lékaři, nemocnice, laboratoře) a rovněž k evidenci všech očkování.

Systém CZ-DRG: Kolik zdravotní péče stojí?

Data NZIS umožňují odpovídat nejen na otázku, kdo, kde a jakou zdravotní péči čerpal, ale také na otázku „kolik to stojí?“. U nemocniční péče k tomu slouží systém CZ-DRG, který hospitalizace rozděluje do skupin podle diagnózy, způsobu léčby a dalších charakteristik. Díky tomu lze porovnávat nákladovost různých typů hospitalizací a sledovat, kolik stojí například pobyt na lůžku, intenzivní péče, operace, léčivé přípravky nebo zdravotnické prostředky. Zjednodušeně si lze představit, že dva pacienti přijatí do stejné nemocnice se stejnou diagnózou nemusí vyžadovat stejně náročnou léčbu. Záleží například na charakteru provedené léčby a dalších okolnostech hospitalizačního případu. Systém CZ-DRG proto pracuje s hospitalizačním případem jako celkem a zařazuje jej do odpovídající DRG skupiny. Jednotlivým DRG skupinám jsou přiřazovány relativní váhy, které vyjadřují jejich relativní nákladovost vůči průměrně nákladnému hospitalizačnímu případu. Pro jejich výpočet jsou využívána nákladová data referenčních nemocnic.

Díky nákladovým datům referenčních nemocnic lze náklady hospitalizačních případů sledovat v podstatně větším detailu. Datové výstupy NZIS rozlišují například:

• náklady na pobyt na standardním lůžku,
• náklady na pobyt na intenzivním lůžku,
• náklady na operační služby,
• náklady na vyžádanou péči,
• přímé náklady, například na zvlášť účtované léčivé přípravky a zdravotnické prostředky.

NZIS jako propojený systém

Jednotlivé komponenty NZIS odpovídají na různé otázky:

• KDO? Pacient a zdravotnický pracovník
• KDE? Poskytovatel a místo poskytování zdravotních služeb
• KDY? Časové údaje o poskytnuté péči nebo zdravotní události
• PROČ? Například diagnóza nebo jiný důvod související s poskytnutím zdravotní péče
• CO? Vyšetření, zdravotní výkon, léčba nebo jiná zdravotní služba
• KOLIK? Objem úhrad za veškerou péči, výkony, léčivé přípravky, materiál

Modelový příklad: pacient se závažným onemocněním

Představme si člověka, který navštíví praktického lékaře, následně specialistu a později je hospitalizován.

Jednotlivé části NZIS nabízejí různé pohledy:

• NRHZS uvádí čerpané hrazené zdravotní služby, společně s NRPSV pak i účast a výsledky preventivních vyšetření;
• příslušný specializovaný registr, pokud pro danou oblast existuje, může doplnit specifické klinické informace;
• NRHZS společně s Národním registrem hospitalizovaných jsou zdrojem informací o pobytu v nemocnici;
• CZ-DRG nám řekne, kolik stála hospitalizace pacienta;
• LPZ poskytne informace o případném úmrtí a jeho příčinách;

Z jednotlivých záznamů tak lze při analytickém využití NZIS vytvářet komplexnější pohled na fungování zdravotnictví.

Od jednotlivých záznamů k otázkám veřejného zdravotnictví

Smyslem NZIS není pouze shromažďovat jednotlivé údaje. Hodnota systému vzniká zejména možností využívat data k popisu zdravotního stavu populace a fungování zdravotnického systému. Data mohou být podkladem pro zodpovídání otázek, jako například:

• Jak se vyvíjí výskyt a léčba závažných onemocnění?
• Jak obyvatelé využívají ambulantní a nemocniční péči?
• Existují mezi regiony rozdíly v dostupnosti zdravotních služeb?
• Jaké jsou kapacity jednotlivých částí zdravotnického systému?
• Jak se mění potřeba zdravotní péče v čase?