realimentační syndrom

Realimentační syndrom neboli refeeding syndrom je souhrnné označení pro nebezpečné výkyvy metabolismu, které vznikají obvykle do čtyř dnů po obnovení normálního přísunu potravy po delším období hladovění. Metabolismus hladovějícího člověka se vyznačuje mj. nízkou produkcí inzulinu, odbouráváním tělesného tuku a bílkovin, což vede ke ztrátě některých intracelulárních (nitrobuněčných) elektrolytů, zvláště pak fosfátů. Jakmile je obnoven normální přísun potravy, tělo začne odbourávat sacharidy, což způsobí zvýšenou produkci inzulinu. Kvůli nízkému obsahu fosfátů v séru se však brzy vyčerpají zásoby adenosintrifosfátu (ATP), což může způsobit rabdomyolýzu (rozpad kosterních svalů), respirační selhání, srdeční selhání, hypotenzi, v nejhorším případě i smrt. U pacientů, kteří jsou ohroženi rozvojem realimentačního syndromu, je proto nezbytně nutná lékařská péče, v jejímž rámci bude mj. monitorována hladina fosfátů v krvi a v případě potřeby budou fosfáty nitrožilně (intravenózně) doplňovány.

Viz také syndrom.