3 min. čtení
Ideální svět…
První fáze vzniku závislosti je fáze experimentální. Jedinec je z užívání návykové látky nadšen. Zažívá pocity, kterých se mu dříve nedostávalo, má intenzivnější prožitky, bohatší nápady, zajímavé sny a optimistický pohled na svět. Najednou jde vše lehce a s ničím si nedělá starosti, může se i lépe soustředit a učit.
Poznat, že člověk užívá drogu lze jen z náznaků, např. je častěji náladový. V této fázi má užívání návykové látky minimum negativních zdravotních a sociálních důsledků a k uspokojení potřeby stačí malé dávky. Uniká z reality do ideálního světa, kde problémy neexistují.
Můžu přestat….
Do druhé fáze patří sociální užívání, tzv. víkendové braní drogy. V této fázi se již pomalu začíná projevovat závislost a droga se stává zdrojem problémů. Uživatel drogy si myslí, že má vše pod kontrolou a že může kdykoliv přestat. Droze se začíná přizpůsobovat uživatelův denní režim a i přátelé. S přáteli si již jedinec nemá co říct a vyhledává nové přátele mezi jinými uživateli návykových látek. V tomto období mohou vznikat problémy ve škole nebo v práci.
Jedinec je užíváním drogy otupen, zhoršuje se mu schopnost se soustředit, přemýšlet a zhoršuje se paměť. Snižují se pracovní nebo studijní výkony a často jedinec chodí do školy či práce pod vlivem návykových látek. Vyskytují se konflikty s rodinou nebo s okolím a jedinec často své jednání vysvětluje lhaním, vymlouváním a omluvami. Rovněž se v této fázi užívání mohou objevit první zdravotní problémy, často je jedná o nespavost, nechuť k jídlu, bolesti hlavy, stres, deprese.
Potřebuji každý den….
Třetí fáze, kdy jedinec ztrácí kontrolu nad návykovou látkou a svojí závislostí, je fáze každodenního užívání. Vše v životě jedince se podřizuje droze, která ho zcela ovládla. Uživatel myslí jen na to, kdy si dá příští dávku. Ze zvyšující se potřeby drogy se objevují i finanční problémy, které jedinec řeší různě, nejčastěji krádežemi, podvody či prostitucí.
V této fázi vidí člověk jako řešení svých problémů jen drogu a dostává se do začarovaného kruhu a stále větších problémů. Často tyto problémy vyústí až ve ztrátu zaměstnání, vyloučení ze školy, ztrátu okruhu přátel i rodiny. Mnoho lidí se pokouší se závislostí skoncovat, avšak sami již toho nejsou schopni, protože si vytvořili fyzickou závislost.
Bolest a vina mezi absťáky a předávkováním….
Poslední fáze užívání k dosažení normálu často končí smrtí předávkováním návykovou látkou nebo selháním organismu. Vysoké dávky drogy uživateli již nic nepřináší a užívání je pouze úlevou od fyzické a psychické bolesti.
V této fázi se člověk neštítí udělat cokoliv, aby drogu získal. V případě, že se mu drogu nepodaří získat, nastává u jedince tzv. abstinenční syndrom, který má široké spektrum projevů v závislosti na povaze užívané návykové látky. Příznaky jsou například zimnice, bolest celého těla, agresivita, stres, deprese, absolutní vyčerpání, halucinace. Typický je pocit viny po užití drogy, který jedinec řeší užitím další dávky, aby na pocit viny zapomněl. Z této fáze je možné se dostat pouze s pomocí někoho zvenku.
Související odkazy
- Drogy a drogové závislosti (odkaz vede na web Ústavu farmakologie 3. LF UK)
- Drogy a drogová závislost (odkaz vede na web Branického sanatoria Moniky Plocové)
- Jiří Presl: Drogy: poznej svého nepřítele. Praha, 2012. (PDF soubor ke stažení, 1.8 MB)
