3 min. čtení
Program je zaměřen na děti ve věku 18 až 24 měsíců, protože právě v tomto období lze první příznaky PAS nejlépe rozpoznat. Doporučuje se všem dětem v tomto věku, ale zvlášť těm, kde se vyskytuje rodinná zátěž nebo podezřelé chování.
Screening poruch autistického spektra [1] provádějí praktičtí lékaři pro děti a dorost (pediatři) během pravidelných preventivních prohlídek v 18 měsících věku dítěte a při podezření se opakuje ve 24 měsících. Screening je plně hrazen z veřejného zdravotního pojištění v rámci pravidelných pediatrických kontrol.
Jak screening probíhá?
Vyšetření se skládá z rozhovoru s rodiči a jednoduchých testů sledujících dětské reakce na podněty, schopnost očního kontaktu, reakcí na jméno nebo schopnosti napodobovat gesta. Jedním z nejčastějších testů je M-CHAT-R, což je dotazník obsahující 20 otázek, které pomáhají odhalit možné známky autismu. Rodiče odpovídají na otázky týkající se chování dítěte, například zda se dívá do očí, ukazuje prstem na předměty nebo reaguje na své jméno. Rodiče buď sami vyplňují dotazník v čekárně anebo přímo s lékařem.
Jestliže jsou výsledky dotazníků nejednoznačné, test se obvykle po několika měsících opakuje.
Co se stane, pokud test vyjde pozitivně nebo nejasně?
Jestliže výsledky dotazníků naznačí možnou poruchu, pediatr může doporučit další vyšetření u specialisty, například u dětského psychiatra, neurologa či klinického psychologa, nebo dítě sleduje sám a poskytne rodičům odpovídající poradenství.
Ještě před konečným stanovením diagnózy může doporučit péči u foniatra, klinického logopeda, psychologickou péči, ranou péči či speciálně pedagogické centrum (SPC).
Ani pozitivní výsledky testu M-CHAT-R neznamenají, že dítě trpí PAS. Je ale u něj vyšší pravděpodobnost jiných vývojových vad (např. vývojová dysfázie, mentální retardace, genetická porucha, aj.), nebo se muže jednat o projevy sociálně-emočního zanedbání, těžkého strádání dítěte. Dítě by mělo být proto dále vyšetřeno.
Pokud rodiče či ošetřovatelé dětí vysloví podezření na PAS, měly by být tyto děti odeslány k dalšímu vyšetření bez ohledu na výsledky dotazníků M-CHAT-R, ovšem až po dosažení věku 18–24 měsíců, což je vývojová hranice pro určité vzorce chování.
Konečnou diagnózu „porucha autistického spektra“ smí stanovit pouze dětský psychiatr nebo dětský klinický psycholog. Včasné zahájení péče o dítě s PAS posílí rozvoj jeho dovedností a fungování. Hlavní projevy PAS se mohou postupně stávat méně nápadné a vývoj dítěte může probíhat relativně dobře.
Zároveň se doporučuje rodičům, aby se obrátili na službu raná péče, která poskytne potřebné informace ohledně řešení této situace (více informací najdete v článku Raná péče pro rodiny dětí s poruchami autistického spektra).
Související odkazy
- Screening poruch autistického spektra (odkaz vede na stránky nsc.uzis.cz)
- Metodika praktického provádění a vykazování včasného záchytu poruch autistického spektra (PAS) v ordinacích praktických lékařů pro děti a dorost (PLDD), Věstník Ministerstva zdravotnictví 1/2019: str. 7–11 (odkaz vede na PDF soubor na webu mzd.gov.cz; 2,3 MB)
- Doporučené postupy časného záchytu, diagnostiky a terapie PAS (odkaz vede na PDF soubor na webu kdp.uzis.cz; 13,8 MB)
