Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Plicní fibróza je patologický stav, který se vyznačuje postupným přibýváním jizevnaté tkáně v plicích. Mezi nejčastější příznaky se řadí dušnost, suchý kašel, únava, hubnutí a paličkovité prsty. Viz také plíce, idiopatická plicní fibróza.

Fibrilace je stav, kdy se srdce nebo jeho část nestahují v pravidelném rytmu, ale stahy a uvolnění svalu se velmi rychle střídají s nízkou efektivitou (kvůli chybějící součinnosti s ostatními částmi srdce). Viz také fibrilace síní, fibrilace komor.

Fibrinogen je jedním ze tří hlavních typů proteinů obsažených v krevní plazmě. Fibrinogen má nezastupitelnou úlohu v procesu srážení krve. Působením trombinu (jeden z koagulačních faktorů) vzniká z fibrinogenu fibrin.

Fibrin je protein, který tvoří základ krevní sraženiny v poraněném místě. Fibrin vzniká z fibrinogenu působením trombinu (jeden z koagulačních faktorů).

Cystická fibróza neboli CF (zkratka pochází z anglického názvu cystic fibrosis) je dědičné onemocnění, které se projevuje usazováním hlenu v plicích, ve slinivce břišní a v játrech, a následnými chronickými infekcemi. Příčinu onemocnění v současné době nelze vyléčit, je pouze možné zmírnit jeho příznaky. Lidé s cystickou fibrózou se dožívají v průměru 35 let.

Fibrinolytika jsou léky urychlující proces fibrinolýzy. Fibrinolytika zasahují do procesu rozpouštění krevní sraženiny (trombu) tím, že aktivují přeměnu plazminogenu na plazmin. Fibrinolytika se podávají např. při infarktu myokardu či plicní embolii.

Fibrinolýza znamená proces rozpouštění fibrinové sraženiny uvnitř lidského těla. Rozhodující roli v tomto procesu hraje enzym označovaný jako plazmin, který se v krevní plazmě za normálních okolností vyskytuje v neaktivní formě – jako tzv. plazminogen. Fibrinolýzu lze urychlit podáním léků, tzv. fibrinolytik.

Fibrilace síní je nejčastěji se vyskytujícím typem arytmie. Při této poruše se srdeční síně nestahují v pravidelném rytmu, ale stahy a uvolnění se střídají velmi rychle a s nízkou efektivitou. Kvůli tomu se krev v síních hromadí a není dostatečně pumpována do srdečních komor. Pacienti s fibrilací síní mnohdy ani necítí žádné příznaky. Není-li však tento stav včas diagnostikován a léčen, hrozí vznik komplikací (zejména některé typy kardiomyopatie, srdeční selhání, vznik trombu a hrozící cévní mozková příhoda apod.). Viz také flutter síní, fibrilace, fibrilace komor.

Fibrilace komor je jedna z nejnebezpečnějších arytmií a pacienta přímo ohrožuje na životě. Při fibrilaci komor dochází k úplné ztrátě rytmických a organizovaných stahů srdce. Srdeční svalovina se sice stahuje, ale naprosto chaoticky, takže srdce zcela ztrácí schopnost čerpat krev do těla. Není-li pacientovi okamžitě poskytnuta odborná lékařská pomoc, fibrilace komor končí náhlou srdeční smrtí. Viz také fibrilace, fibrilace síní.

Fibroadenom je nezhoubný (benigní) nádor, který se nejčastěji tvoří v prsu a je tvořen vazivovou tkání a žlázovým epitelem. Fibroadenom je obvykle nebolestivý. Nejčastěji jej lze nahmatat jako tvrdou, kulatou bulku s hladkým, dobře ohraničeným okrajem, která se snadno pohybuje pod kůží prsu. Fibroadenomy mohou zmizet samy, jen v některých případech je nutné jejich odstranění. Po menopauze se často zmenšují. Fibroadenomy jsou nejčastějším typem nezhoubného nádoru prsu. Mohou se objevit v každém věku, ale častěji se vyskytují u mladších žen. Většina fibroadenomů nezvyšuje riziko vzniku karcinomu prsu. Viz také adenom.