Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Fibrinogen je jedním ze tří hlavních typů proteinů obsažených v krevní plazmě. Fibrinogen má nezastupitelnou úlohu v procesu srážení krve. Působením trombinu (jeden z koagulačních faktorů) vzniká z fibrinogenu fibrin.

Fibrinolytika jsou léky urychlující proces fibrinolýzy. Fibrinolytika zasahují do procesu rozpouštění krevní sraženiny (trombu) tím, že aktivují přeměnu plazminogenu na plazmin. Fibrinolytika se podávají např. při infarktu myokardu či plicní embolii.

Fibrinolýza znamená proces rozpouštění fibrinové sraženiny uvnitř lidského těla. Rozhodující roli v tomto procesu hraje enzym označovaný jako plazmin, který se v krevní plazmě za normálních okolností vyskytuje v neaktivní formě – jako tzv. plazminogen. Fibrinolýzu lze urychlit podáním léků, tzv. fibrinolytik.

Plicní fibróza je patologický stav, který se vyznačuje postupným přibýváním jizevnaté tkáně v plicích. Mezi nejčastější příznaky se řadí dušnost, suchý kašel, únava, hubnutí a paličkovité prsty. Viz také plíce, idiopatická plicní fibróza.

Fibrin je protein, který tvoří základ krevní sraženiny v poraněném místě. Fibrin vzniká z fibrinogenu působením trombinu (jeden z koagulačních faktorů).

Cystická fibróza neboli CF (zkratka pochází z anglického názvu cystic fibrosis) je dědičné onemocnění, které postihuje zejména dýchací cesty a trávicí trakt, ale i mnoho dalších orgánů. Je způsobena mutací v genu CFTR. Tento gen obsahuje „instrukce“ pro tvorbu proteinu, který funguje jako tzv. chloridový kanál. Ten transportuje (přenáší) chloridové ionty přes buněčnou membránu. Cystická fibróza se projevuje usazováním hlenu v plicích, ve slinivce břišní a v játrech, a následnými chronickými infekcemi. Cystická fibróza je nyní sice nevyléčitelná, ale je léčitelná. Se zlepšujícími se léčebnými možnostmi roste kvalita života a prodlužuje se jeho délka. Terminologická poznámka: Cystická fibróza byla dříve označována jako mukoviscidóza.

Fibrilace komor je jedna z nejnebezpečnějších arytmií a pacienta přímo ohrožuje na životě. Při fibrilaci komor dochází k úplné ztrátě rytmických a organizovaných stahů srdce. Srdeční svalovina se sice stahuje, ale naprosto chaoticky, takže srdce zcela ztrácí schopnost čerpat krev do těla. Není-li pacientovi okamžitě poskytnuta odborná lékařská pomoc, fibrilace komor končí náhlou srdeční smrtí. Viz také fibrilace, fibrilace síní.

Fibroadenom je nezhoubný (benigní) nádor, který se nejčastěji tvoří v prsu a je tvořen vazivovou tkání a žlázovým epitelem. Fibroadenom je obvykle nebolestivý. Nejčastěji jej lze nahmatat jako tvrdou, kulatou bulku s hladkým, dobře ohraničeným okrajem, která se snadno pohybuje pod kůží prsu. Fibroadenomy mohou zmizet samy, jen v některých případech je nutné jejich odstranění. Po menopauze se často zmenšují. Fibroadenomy jsou nejčastějším typem nezhoubného nádoru prsu. Mohou se objevit v každém věku, ale častěji se vyskytují u mladších žen. Většina fibroadenomů nezvyšuje riziko vzniku karcinomu prsu. Viz také adenom.

Fibrózní papula je neškodný kožní útvar, který se může objevit na obličeji (nejčastěji na nose), obvykle v dospělosti. Fibrózní papula mívá nejčastěji průměr 1–5 mm, může mít stejnou barvu jako okolní kůže nebo může být načervenalá. Jedná se o nezhoubný (benigní) výrůstek, který není potřeba nijak odstraňovat. Obrázek: Fibrózní papula nosu. (Zdroj: By M. Sand, D. Sand, C. Thrandorf, V. Paech, P. Altmeyer, F. G. Bechara - M. Sand, D. Sand, C. Thrandorf, V. Paech, P. Altmeyer, F. G. Bechara: Cutaneous lesions of the nose. In: Head & face medicine Band 6, 2010, S. 7, ISSN 1746-160X. doi:10.1186/1746-160X-6-7. PMID 20525327. (Review). Open Access, CC BY 2.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=15549820) Viz také fibrózní, papula.

Idiopatická plicní fibróza neboli IPF (zkratka pochází z anglického názvu idiopathic pulmonary fibrosis) je chronické progresivní onemocnění dýchacího systému, které je se vyznačuje postupným tuhnutím plicní tkáně a tvorbou jizev. Postiženo je plicní intersticium, tzn. vazivová tkáň vyplňující plíce (vně plicních sklípků a průdušinek). Plíce tak postupně tuhnou – a plicní sklípky, v nichž probíhá samotná výměna plynů při dýchání, ztrácejí svou funkci. Dýchání je obtížnější a množství kyslíku přestupujícího do krve se snižuje. S postupujícím onemocněním se tak postupně stále zhoršuje výměna kyslíku za oxid uhličitý z krve. Viz také idiopatický, plicní fibróza.