Cévní mozková příhoda a deprese

Kategorie: Cévní mozková příhoda – více z kategorie
Autor: gesundheit.gv.at

Po CMP se pacientovi i jeho příbuzným často náhle změní život, a to nejen v důsledku fyzických postižení. V některých případech se mění i psychika pacienta. Náhlá ztráta schopností, pocity bezmoci nebo nejistoty ohledně budoucnosti mohou vést ke vzniku deprese. U pacientů po CMP je navíc často obtížné zjistit, zda je člověk po cévní mozkové příhodě pouze skleslý, nebo zda se u něj již rozvinula deprese. V každém případě je potřeba s psychikou pacienta pracovat a depresím předcházet nebo – pokud se již vyvinuly – je léčit.

Psychické zvládání následků mrtvice

Výsledky výzkumů, které se zabývají zvládáním psychických problémů včetně depresí u pacientů po CMP, poukazují na to, že pacienti s cévní mozkovou příhodou i jejich příbuzní potřebují co nejvíce podpory zvenčí. Úspěch rehabilitace totiž nezávisí jen na motivaci postižených, ale nutná je účinná spolupráce postiženého a jeho nejbližších s lékaři, ošetřujícím personálem a dalšími odborníky. Výzkumy ukazují, že intenzivní podpora v tomto směru může také pomoci zmírnit depresi.

Pokud se pacient příbuzným nebo ošetřujícímu personálu zdá dlouhodobě skleslý, je potřeba doporučit návštěvu odborníka, psychologa či psychiatra, kteří provedou diagnostiku (neboť u pacientů po CMP je pro laika často obtížné rozvoj depresí odlišit od poměrně běžné a logické skleslosti) a navrhnou léčbu.

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Související témata: Deprese a bipolární porucha

Více v kategorii Cévní mozková příhoda

Články na NZIP

  • Cévní mozková příhoda: následná péče

    Cévní mozková příhoda

    V případě, že pacient po cévní mozkové příhodě není schopen rehabilitace, může být přeložen do léčebny dlouhodobě nemocných. Ani zde však následná péče není časově neomezená a takovému pacientovi je nutné zajistit obvykle po třech měsících buď ošetřovatelskou péči v domácích podmínkách (pokud jeho nejbližší jsou schopni se o něj postarat), případně místo v ústavech poskytujících sociální péči (domov pro seniory, domov pro osoby se zdravotním postižením atd.).

  • Cévní mozková příhoda: co to je?

    Cévní mozková příhoda

    Cévní mozková příhoda vzniká následkem náhlého problému s krevním zásobením mozku. Výsledkem je, že nervové buňky (neurony) mozku nemají dostatek kyslíku ani živin a odumírají. Existuje několik mechanismů, které k této situaci mohou vést.

  • Cévní mozková příhoda: obory rehabilitace

    Cévní mozková příhoda

    Základem každé úspěšné rehabilitace je individuální rehabilitační plán, který je sestaven pacientovi na míru, a to v závislosti na míře postižení v konkrétních částech těla. Ve většině případů mají postižení nejen pohybové poruchy, ale také kognitivní deficity (např. poruchy pozornosti či neschopnost soustředit se) a komunikační problémy. Z těchto důvodů se na rehabilitaci musí podílet celý tým odborníků z různých oborů.

  • Akutní cévní mozková příhoda: co to je?

    Cévní mozková příhoda

    Při CMP platí, že nic není v tuto chvíli tak důležité jako čas. Každá minuta oběhové poruchy v mozku nebo krvácení do mozku jej poškozuje. Čím dříve je zahájena léčba, tím vyšší má pacient šanci na přežití mrtvice a záchranu mozkových buněk, a tím i na co nejúčinnější prevenci vážného poškození mozku. Diagnostika a akutní léčba mrtvice proto vždy znamenají závod s časem. Nejzazším limitem pro optimální zahájení léčby jsou čtyři a půl hodiny od prvních známek ischemické cévní mozkové příhody.