Jaké příčiny má noční pomočování?
Kontrola vyprazdňování močového měchýře je komplexní proces. Děti se obvykle naučí zadržovat moč před dosažením 4. roku věku, některým dětem to však trvá déle. I u starších dětí se poměrně často vyskytují „nehody“, které jsou většinou spojeny s vnějšími rušivými podněty. Tato tzv. sekundární enuréza se může vyskytnout u již „suchých“ dětí, zvláště při silném rozrušení dítěte nebo v důsledku výrazných změn v jeho životě. Pokud lékař vyloučí funkční a organické příčiny nočního pomočování, neměl by tento jev být považován za nemoc, nýbrž za potíž, kterou se dítě může odnaučit. Noční pomočování se někdy vyskytuje v různých generacích téže rodiny; odborníci proto předpokládají, že může být do jisté míry dědičné.
Jaké příznaky se mohou vyskytnout?
Obecně se rozlišuje mezi denním pomočováním (enuresis diurna) a nočním pomočováním (enuresis nocturna), přičemž samozřejmě existují i kombinované formy. Odborníci dále rozlišují primární enurézu, kdy dítě ještě nedosáhlo vývojového období, ve kterém by bylo trvale kontinentní („suché“), a sekundární enurézu, kdy se dítě začne znovu pomočovat, a to po uplynutí alespoň šesti měsíců, kdy již bylo bez plenek.
Jak se stanoví diagnóza?
Dětský lékař posoudí rodinnou zátěž, dále podmínky, ve kterých dítě vyrůstá, případná jiná onemocnění, a v neposlední řadě i dosavadní psychomotorický vývoj dítěte. Některé příčiny nočního pomočování mohou pomoci odhalit i psychologické testy. Svou roli mohou hrát i komplikované sourozenecké vztahy, konflikty mezi rodiči apod., a následná individuální reakce dítěte na tyto zátěžové situace.
Noční pomočování většinou nemívá žádné tělesné příčiny. V případě denního pomočování je nutné podstoupit tělesné vyšetření, vyšetření moči, ultrazvukové vyšetření ledvin a močových cest. Lékař navíc rodiče požádá, aby dítěti vedli tzv. „pitný a mikční deníček“, do kterého po dobu 2–3 dní budou zapisovat, kdy a kolik tekutin dítě vypilo, a zejména kdy a kolik moči vymočilo (ve dne i v noci). Při podezření na vážnější onemocnění nebo při nejasném nálezu mohou být doplněna další vyšetření, např. pomocí rentgenu nebo cystoskopie.
Jak se léčí noční pomočování?
Jednoduchým a poměrně účinným způsobem léčby je speciální podložka do postele, která spustí akustický signál, jakmile se dítě pomočí. Před uložením dítěte ke spánku je však nutné připevnit na prostěradlo nebo na pyžamo dítěte senzor k tomu určený. Při každém spuštění alarmu dostane dítě „příležitost k učení“: probudí se a učí se, jak zastavit spontánní únik moči – a v případě potřeby si může dojít na toaletu. Jedná se o proces učení, proto nelze očekávat okamžité výsledky. První úspěchy se dostaví většinou až po několika týdnech používání alarmu. Čeští odborníci doporučují používat alarm po dobu 3–5 měsíců [1].
Rodiče by si i v případě užívání alarmu měli vést jednoduchý deník (ve smyslu „Pomočilo se dítě?“ / „Spustil se alarm?“). Pokud ani po šesti týdnech používání alarmu není léčba úspěšná, měla by se přerušit a po konzultaci s lékařem lze zahájit medikamentózní léčbu pomocí desmopresinu. Podle potřeby (tzn. jen pokud se noční pomočování znovu objeví) lze po uplynutí 4–6 měsíců ještě jednou zkusit léčbu pomocí alarmu.
Prognóza nočního pomočování je dobrá. V mnoha případech tento problém časem vymizí sám od sebe. Jen u 1 % dětí trpících nočním pomočováním přetrvá tato potíž až do dospělého věku. V případě denního pomočování závisí úspěch na léčbě onemocnění, které je jeho příčinou.
Na koho se mohu obrátit?
Dětského lékaře nebo specialistu (dětského urologa) byste měli navštívit zejména v případě, že dítě má výrazné obtíže během dne (silné nucení na močení, které může a nemusí být provázeno pomočením během dne). V případě nočního pomočování vám nejlépe poradí dětský lékař, někdy může pomoci i psycholog či psychoterapeut.
Související odkazy
- Česká urologická společnost: Noční pomočování u dětí (odkaz vede na web cus.cz)
