Přejít na obsah
Ministerstvo zdravotnictví České republiky nzip.cz domovská stránka
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Příhlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
  • Hledat
  • Napište nám
  • Menu
  • Domů
  • Výživa nemocných
  • Co je co ve výživě
  • Aktuální: Brokolice a další brukvovité rostliny

Brokolice a další brukvovité rostliny

Kategorie: Co je co ve výživě – více z kategorie
Autor: Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně

Brokolice a další rostliny z čeledi brukvovitých (Brassicaceae) vylučují specifické isothiokyanáty, které při vývoji rostlin (evolučně) vznikly jako ochrana proti hmyzu a aktivují se např. mechanickým dotykem rostliny. U člověka působí tyto látky antikarcinogenně. Tento efekt není přítomen u části pacientů, kteří rychle odbourávají isothiokyanát.

Ilustrační obrázek k článku „Brokolice a další brukvovité rostliny“

Mezinárodní studie, které se účastnila i Česká republika, prokázala, že při příjmu jednoho jídla s brokolicí týdně klesá riziko karcinomu plic asi o třetinu. Podobný efekt má brokolice i na snížení rizika karcinomu prsu a tlustého střeva.

Brukvovité druhy zeleniny (např. zmíněná brokolice, ale i červené a bílé zelí) obsahují glukosinoláty (produkty rostlin k jejich ochraně proti škůdcům), kterých je v naší výživě jinak značný nedostatek. U nás převládá konzumace zelí, a to zejména v kvašeném stavu. Je zajímavé, že glukosinoláty jsou do značné míry odbourány kvašením, proto se kvašení vyhýbáme.

Biologicky aktivní látky vznikají až při zpracování brokolice na šťávu (nebo při žvýkání v ústech). Dochází k tomu díky rozkládání glukosinolátů na isothiokyanáty. Až tyto látky jsou biologicky aktivní jako protinádorové. Při netepelném ošetření tlakem se na rozdíl od tepelné pasterace většina tohoto sulforafanu (druh isothiokyanátu) zachová, takže vysokým tlakem ošetřená šťáva obsahuje vyšší hladinu sulforafanu, než by se dosáhlo při tepelné úpravě brokolice. Při denní konzumaci 330 ml této šťávy (jedno balení) je účinek dostatečný.

Denní příjem glukosinolátů v České republice činí odhadem 10 mg na osobu a den (díky konzumaci květáku a zelí). Tato spotřeba je velmi nízká v porovnání s Velkou Británií (46 mg na osobu a den, díky spotřebě růžičkové kapusty) a zejména Japonskem (112 mg na osobu a den, díky spotřebě sóji). Dávka jednoho balení nápoje představuje přísun cca 114 mg glukosinolátů. Tím bychom se zařadili na úroveň spotřeby glukosinolátů mezi Japonsko a Velkou Británii.

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Více v kategorii Co je co ve výživě

Články na NZIP

  • Ilustrační obrázek k článku „Kapusta“

    Kapusta

    Sezónní ovoce a zelenina

    Kapusta byla dříve považována za jídlo chudých lidí, její kudrnatá zelená hlávka je však v dnešní době oceňována jako chutný zdroj vitaminů a minerálů. Kapusta má vysoký obsah vitaminu C. Lidskému organismu poskytuje mnoho dalších zdraví prospěšných látek – například vlákninu, která má pozitivní vliv na trávení a zajistí dlouhodobý pocit sytosti. Kapusta se téměř výlučně konzumuje vařená, kvašená nebo dušená. Hodí se k masu nebo rybám jako příloha, velmi chutná je také jako samostatné zeleninové jídlo.

  • Ilustrační obrázek k článku „Růžičková kapusta“

    Růžičková kapusta

    Sezónní ovoce a zelenina

    Růžičkovou kapustu si nejlépe vychutnáte na podzim a v zimě: mráz jí nevadí, naopak studená teplota zlepšuje její chuť. Ve srovnání s jinou zeleninou má růžičková kapusta vysoký obsah bílkovin. Bohatá je i na vitaminy. Tuto zeleninu nelze konzumovat syrovou, ale můžete ji podávat uvařenou v páře, dušenou, kvašenou nebo vařenou. Řadu pozitivních účinků na zdraví mají glukosinoláty, které se řadí mezi tzv. sekundární metabolity rostlin a jsou typické pro košťálovou zeleninu.

  • Ilustrační obrázek k článku „Zelí“

    Zelí

    Sezónní ovoce a zelenina

    Zelí je cenným zdrojem vitamínů a jeho hlavní sezóna nastává v chladných zimních měsících. Zelí upravené na různé způsoby se často podává jako příloha k vydatnějším jídlům. Obzvláště oblíbené je kysané zelí: obsažená kyselina mléčná v něm působí jako přirozený konzervant a zajišťuje jeho dlouhou trvanlivost. Zelí obsahuje glukosinoláty, které mu dodávají typickou chuť a patří mezi sekundární metabolity rostlin. Tyto látky mají mnoho zdraví prospěšných účinků.

  • Ilustrační obrázek k článku „Brokolice“

    Brokolice

    Sezónní ovoce a zelenina

    Brokolice se řadí mezi košťálovou zeleninu, ale nemá tolik výraznou chuť, díky čemuž ji dobře snášejí lidé s citlivějším trávením. K jídlu jsou vhodné jak brokolicové růžičky, tak košťály, které chutnají podobně jako zelený chřest. Jasně zelená barva brokolice řadu pokrmů barevně zpestří. Kromě zelené existují i fialové, žluté a bílé odrůdy brokolice. Brokolice však poměrně rychle vadne a neměla by být skladována příliš dlouho. V zásuvce na zeleninu v chladničce vydrží až dva dny.

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP

Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů

O portále

O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Prohlášení o přístupnosti
Kdo jsme
Mapa obsahu
Napište nám

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2021 [cit. 20.01.2021]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.

Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace