Přejít na obsah
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Přihlášení pro autory
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Mapa zdravotní péče
  • Hry
  • Rejstřík pojmů
  • Doporučené weby
  • Datové zpravodajství
Více
Napište nám
  • Domů
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Výživa nemocných
  • Co je co ve výživě
  • Aktuální: Brokolice a další brukvovité rostliny

Brokolice a další brukvovité rostliny

Co je co ve výživě
Autor: Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně

Brokolice a další rostliny z čeledi brukvovitých (Brassicaceae) vylučují specifické isothiokyanáty, které při vývoji rostlin (evolučně) vznikly jako ochrana proti hmyzu a aktivují se např. mechanickým dotykem rostliny. U člověka působí tyto látky antikarcinogenně. Tento efekt není přítomen u části pacientů, kteří rychle odbourávají isothiokyanát.

Mezinárodní studie, které se účastnila i Česká republika, prokázala, že při příjmu jednoho jídla s brokolicí týdně klesá riziko karcinomu plic asi o třetinu. Podobný efekt má brokolice i na snížení rizika karcinomu prsu a tlustého střeva.

Brukvovité druhy zeleniny (např. zmíněná brokolice, ale i červené a bílé zelí) obsahují glukosinoláty (produkty rostlin k jejich ochraně proti škůdcům), kterých je v naší výživě jinak značný nedostatek. U nás převládá konzumace zelí, a to zejména v kvašeném stavu. Je zajímavé, že glukosinoláty jsou do značné míry odbourány kvašením, proto se kvašení vyhýbáme.

Biologicky aktivní látky vznikají až při zpracování brokolice na šťávu (nebo při žvýkání v ústech). Dochází k tomu díky rozkládání glukosinolátů na isothiokyanáty. Až tyto látky jsou biologicky aktivní jako protinádorové. Při netepelném ošetření tlakem se na rozdíl od tepelné pasterace většina tohoto sulforafanu (druh isothiokyanátu) zachová, takže vysokým tlakem ošetřená šťáva obsahuje vyšší hladinu sulforafanu, než by se dosáhlo při tepelné úpravě brokolice. Při denní konzumaci 330 ml této šťávy (jedno balení) je účinek dostatečný.

Denní příjem glukosinolátů v České republice činí odhadem 10 mg na osobu a den (díky konzumaci květáku a zelí). Tato spotřeba je velmi nízká v porovnání s Velkou Británií (46 mg na osobu a den, díky spotřebě růžičkové kapusty) a zejména Japonskem (112 mg na osobu a den, díky spotřebě sóji). Dávka jednoho balení nápoje představuje přísun cca 114 mg glukosinolátů. Tím bychom se zařadili na úroveň spotřeby glukosinolátů mezi Japonsko a Velkou Británii.

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Mohlo by vás zajímat

Vše z kategorie

Související články na NZIP

Sezónní ovoce a zelenina

Zelí

Zelí je cenným zdrojem vitamínů a jeho hlavní sezóna nastává v chladných zimních měsících. Zelí u...

Sezónní ovoce a zelenina

Kapusta

Kapusta byla dříve považována za jídlo chudých lidí, její kudrnatá zelená hlávka je však v dnešní...

Sezónní ovoce a zelenina

Růžičková kapusta

Růžičkovou kapustu si nejlépe vychutnáte na podzim a v zimě: mráz jí nevadí, naopak studená teplo...

Sezónní ovoce a zelenina

Brokolice

Brokolice se řadí mezi košťálovou zeleninu, ale nemá tolik výraznou chuť, díky čemuž ji dobře sná...

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Mapa zdravotní péče
Hry
Rejstřík pojmů
Doporučené weby
Datové zpravodajství
O portále
O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Kdo jsme
Mapa obsahu
Prohledávejte obsah
Napište nám
Sledujte nás

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2023 [cit. 22.09.2023]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.


Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
PROHLÁŠENÍ O PŘÍSTUPNOSTI