Přejít na obsah
Ministerstvo zdravotnictví České republiky nzip.cz domovská stránka
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Příhlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
  • Hledat
  • Napište nám
  • Menu
  • Domů
  • Výživa nemocných
  • Aktuální: Jód v dietě u onemocnění štítné žlázy

Jód v dietě u onemocnění štítné žlázy

Kategorie: Výživa nemocných – více z kategorie
Autor: Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně

Díky jodizaci soli prováděné od roku 1950 se již neprojevuje nedostatek jódu, který se vyskytoval zejména v horských a podhorských oblastech. Tělo obsahuje asi 20–30 mg jódu, z tohoto množství je 80 % ve štítné žláze. Nedostatek jódu působil strumu – výrazné zvětšení štítné žlázy. Denní příjem by měl být vyšší u adolescentů, kolem 150 µg/den, v graviditě ještě o 30 µg vyšší. Nedostatek jódu se projeví nejprve sníženou jodurií (vyšetření množství jódu v moči).

Ilustrační obrázek Jód v dietě u onemocnění štítné žlázy

Jód je obsažen hlavně v mořských rybách a rybích výrobcích (pozor na tučnost – nejméně tučné jsou treskovité ryby – 1 g tuku/100 g). U nás je povinnost kuchyňskou sůl jodizovat, také některé stolní vody a ovocné nápoje jsou obohaceny jódem.

Jodurie u nás činí průměrně 94,5 µg/l. Hodnota pod 50 µg/l je pokládána za deficit, 50–99 µg/l za mírný nedostatek, 100–149 µg/l je příjem dostatečný, 150–300 µg/l optimum; pod 20 µg/l pak vzniká nebezpečí pro novorozence. Jodurie koreluje (souvisí) s příjmem mořských ryb, přisolováním a s příjmem mléka. Recentní (nedávno snědené) jídlo s rybami ovlivňuje výsledek. Příjem jódu u nás je tedy lehce suboptimální (není nejlepší). Rakousko nedávno jodizaci soli zdvojnásobilo.

Podle některých výzkumů je jódová toxicita zanedbatelná, existují však určité vztahy k fibrocystické dysplazii prsou (nezhoubné onemocnění prsou). Vztah hladiny jódu a výskytu autoimunitních onemocnění je rovněž sporný. Předávkování jódem tedy pravděpodobně spíše neškodí.

V den, kdy sníme mořskou rybu, bude příjem jódu pravděpodobně kolem 250 µg. Z běžných potravin přijímáme denně zhruba jen 100 µg jodu. Bez solení a příjmu mořských ryb hrozí stálý deficit. Přibližný obsah jódu v potravinách je uveden v tab. 1.

Tabulka 1: Přibližný obsah jódu (v µg) ve 100 g potravin

Potravina (100 g) Množství jógu (v µg)
mořské ryby 50– 400
sladkovodní ryby 3–6
chléb 5–9
vločky 4
rýže 2
vejce 10
listová zelenina 8–20
ostatní zelenina 2–8
ovoce 1–2
mléko 3–5
máslo 5,00
tvarohy a sýry 3–5
maso 2–3
jodizovaná sůl 2000–3000


Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Související témata: Co je co ve výživě, Dieta při obezitě, Dieta u cukrovky, Dieta u kloubních onemocnění, Dieta u nádorových onemocnění, Dieta u neurologických a duševních onemocnění, Diety u onemocnění trávicího traktu, Průjmová onemocnění v dětském věku, Redukční diety, Zvláštní výživová opatření


Více v kategorii Výživa nemocných

Články na NZIP

  • Ilustrační obrázek k článku „Onemocnění štítné žlázy“

    Onemocnění štítné žlázy (tyreopatie)

    Metabolismus, hormony obecně

    Štítná žláza je umístěna na přední straně krku a produkuje důležité hormony, které zásadně ovlivňují chod organismu. Pokud štítná produkuje nedostatečné množství hormonů, dochází k tzv. hypotyreóze, naopak zvýšená produkce hormonů vede k hypertyreóze.

  • Ilustrační obrázek Výživa v průběhu života

    Výživa v průběhu života

    O výživě obecně

    Lidské tělo prochází v průběhu života dramatickým vývojem. Na počátku stojí jedna jediná buňka, ze které se během pouhých devíti měsíců vyvine velký člověk s malým tělem. Toto tělo se pak od narození den za dnem mění. Postupně se vyvíjí, roste a sílí – až do chvíle, kdy dosáhne pomyslného vrcholu svého vývoje. I poté se dál vyvíjí, tentokrát ale trochu jiným směrem: postupně stárne, zmenšuje se a slábne.

  • Ilustrační obrázek Příklady diabetických diet

    Příklady diabetických diet

    Dieta u cukrovky

    Principy diabetické diety jsou popsány v článcích Dieta u cukrovky 1. typu a Dieta u cukrovky 2. typu. Jejich základním rysem je řízení příjmu cukru a jeho rovnoměrné rozdělení do jednotlivých jídel. Dalším prvkem je řízení příjmu energie, redukce hmotnosti či zábrana vzniku obezity. Typickým rysem těchto diet je i pravidelnost, vysoký příjem ovoce, zeleniny, vlákniny.

  • Ilustrační obrázek Vegetariánství, veganství apod.

    Vegetariánství, veganství apod.

    Zvláštní výživová opatření

    Vegetariánství znamená obvykle dodržování poměrně zdraví prospěšné diety. Na rozdíl od jiných diet je typické, že rozhodnutí držet tuto dietu je obvykle velmi dlouhodobé, přestože v běžném životě mají vegetariáni nepochybně se svou dietou značné problémy.

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP

Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů

O portále

O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Prohlášení o přístupnosti
Kdo jsme
Mapa obsahu
Napište nám

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2021 [cit. 23.01.2021]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.

Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace