Jód je obsažen hlavně v mořských rybách a rybích výrobcích (pozor na tučnost – nejméně tučné jsou treskovité ryby – 1 g tuku/100 g). U nás je povinnost kuchyňskou sůl jodizovat, také některé stolní vody a ovocné nápoje jsou obohaceny jódem.
Jodurie u nás činí průměrně 94,5 µg/l. Hodnota pod 50 µg/l je pokládána za deficit, 50–99 µg/l za mírný nedostatek, 100–149 µg/l je příjem dostatečný, 150–300 µg/l optimum; pod 20 µg/l pak vzniká nebezpečí pro novorozence. Jodurie koreluje (souvisí) s příjmem mořských ryb, přisolováním a s příjmem mléka. Recentní (nedávno snědené) jídlo s rybami ovlivňuje výsledek. Příjem jódu u nás je tedy lehce suboptimální (není nejlepší). Rakousko nedávno jodizaci soli zdvojnásobilo.
Podle některých výzkumů je jódová toxicita zanedbatelná, existují však určité vztahy k fibrocystické dysplazii prsou (nezhoubné onemocnění prsou). Vztah hladiny jódu a výskytu autoimunitních onemocnění je rovněž sporný. Předávkování jódem tedy pravděpodobně spíše neškodí.
V den, kdy sníme mořskou rybu, bude příjem jódu pravděpodobně kolem 250 µg. Z běžných potravin přijímáme denně zhruba jen 100 µg jodu. Bez solení a příjmu mořských ryb hrozí stálý deficit. Přibližný obsah jódu v potravinách je uveden v tab. 1.
Tabulka 1: Přibližný obsah jódu (v µg) ve 100 g potravin
| Potravina (100 g) | Množství jógu (v µg) |
|---|---|
| mořské ryby | 50– 400 |
| sladkovodní ryby | 3–6 |
| chléb | 5–9 |
| vločky | 4 |
| rýže | 2 |
| vejce | 10 |
| listová zelenina | 8–20 |
| ostatní zelenina | 2–8 |
| ovoce | 1–2 |
| mléko | 3–5 |
| máslo | 5,00 |
| tvarohy a sýry | 3–5 |
| maso | 2–3 |
| jodizovaná sůl | 2000–3000 |
