Národní screeningové centrum

V souvislosti s onemocněním COVID-19 se veřejnost stále častěji setkává s řadou epidemiologických pojmů, jako je incidence, prevalence či třeba letalita, jejichž význam vždy nemusí být jasný. V následujícím článku vám proto přinášíme vysvětlení těch nejčastějších.

Fungování zdravotních systémů je možné porovnávat pomocí řady různých metrik a indikátorů, podle toho, z jakého úhlu pohledu zdravotnictví sledujeme. Následující srovnávací analýza je tak rozložena na 3 části. První část porovnává české zdravotnictví z hlediska ekonomických ukazatelů, druhá část z hlediska kvality základní zdravotní péče a třetí část ukazuje další vybrané indikátory, ve kterých je Česká republika světovou „špičkou“, či naopak kde zaostává.

Odhaduje se, že na světě trpí okolo 100 miliónů dětí mladších 5 let malnutricí (podvýživou). V rozvojovém světě jde o primární malnutrice způsobené nedostatkem výživy. V rozvinutých zemích pak jde zejména o sekundární malnutrice u ledvinových, kardiopulmonálních (srdečně-plicních), jaterních a nádorových onemocnění.

Původcem onemocnění jsou bakterie Streptococcus pneumoniae, s velkým počtem různých sérotypů. Onemocnění se přenáší z člověka na člověka prostřednictvím kapének při mluvení, kašlání a kýchání. Mezi hlavní projevy invazivních pneumokokových onemocnění patří zejména zánět mozkových blan, zánět středního ucha, septikémie, bakteriémie a zánět plic. Průběh onemocnění závisí na virulenci sérotypu a na aktuálním zdravotním stavu jedince.