Přejít na obsah
Ministerstvo zdravotnictví České republiky nzip.cz domovská stránka
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Příhlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
  • Hledat
  • Napište nám
  • Menu
  • Domů
  • Oči
  • Šilhání a tupozrakost
  • Aktuální: Šilhání u dětí

Šilhání u dětí

Kategorie: Šilhání a tupozrakost – více z kategorie
Autor: gesundheit.gv.at

U šilhání (strabismu) se jedná o vadné postavení jednoho oka nebo obou očí. V některých případech je odchylka zřetelně viditelná na první pohled, jindy je pro laika rozeznatelná jen stěží nebo vůbec (tzv. mikrostrabismus). V každém případě je však nezbytné, aby léčba šilhání byla zahájena již v útlém věku. První roky života jsou pro správný vývoj zraku velmi důležité: rozvíjí a upevňuje se samotný proces vidění, zraková ostrost, prostorové vidění apod. Pokud se při vývoji zraku objeví nějaká vada a její léčba není zahájena včas, může být časem již pozdě na její úplnou nápravu; jinými slovy hrozí nebezpečí celoživotního poškození zraku.

Ilustrační obrázek k článku „Šilhání u dětí“

Šilhání – co to je?

Vadné postavení očí u šilhání klasifikují lékaři například podle toho, kam směřuje úchylka oka: směrem dovnitř (ezotropie), směrem ven (exotropie), směrem nahoru (hypertropie) nebo směrem dolů (hypotropie). O torzním neboli rotačním šilhání hovoříme, pokud je oko stočeno kolem své zorné osy.

Je-li odchylka oka velká, šilhání je nápadné a okamžitě viditelné. Odchylka však může být pro laika jen těžko nebo vůbec rozeznatelná, protože na první pohled je vidět jen málo nebo vůbec. Přesto je nutné i takovou odchylku korigovat, aby si oko osvojilo „správné“ vidění a aby se informace ve zrakovém centru mozku mohly správně ukládat. Zvláště u malých dětí nedokážou rodiče často jednoznačně posoudit, zda by nějaké příznaky mohly poukazovat na šilhání. Prvním náznakem nějaké zrakové vady (ať už šilhání, nebo jiného problému) může být například mhouření postiženého oka nebo šikmé držení hlavy.

Vyšetření zraku u dětí provádí praktický lékař pro děti a dorost v rámci všeobecných preventivních prohlídek. Při náznaku jakýchkoli potíží se zrakem může lékař odeslat dětského pacienta ke specialistovi.

Některé příčiny šilhání se ještě nepodařilo zcela objasnit. Možnými příčinami mohou být refrakční vady (nekorigované nebo pozdě korigované, případně může být jedno oko dalekozraké a druhé krátkozraké), zranění nebo onemocnění oka.

Následky šilhání

Pro vývoj zraku obecně, zrakové ostrosti a trojrozměrného vidění je nejdůležitějších prvních sedm let života. Pokud se zrak v této době správně nevyvine, nelze později tento vývoj dohnat, případně se vzniklé vady zraku dají napravit jen částečně (např. správné osvojení si trojrozměrného vidění). Existuje tak riziko celoživotních následků a různých znevýhodnění.

U normálně vyvinutého zraku vzniká v mozku „správný“ obraz ze zrakových vjemů z obou očí. K tomu je zapotřebí, aby obě oči hleděly stejným směrem, tzn. byly v rovnoběžném postavení, a aby při pohledu do dálky byly upřeny na tentýž bod. To se však při šilhání neděje. Je-li rozdíl mezi obrazy zpracovávanými v mozku příliš velký, vzniká zdvojený obraz. Mozek pak informace z jednoho oka potlačí, aby vzniku zdvojených obrazů zabránil. „Méně používané“ oko se tak časem může stát tupozrakým. Není-li šilhání léčeno včas, mohou následky šilhání – např. právě tupozrakost – přetrvat do dospělosti.

Jak se stanoví diagnóza?

Oční lékař může oči vyšetřit pomocí různých testů a šilhání buď potvrdit, nebo naopak vyloučit. Některé testy se provádějí u všech dětí, jiné jsou přizpůsobené věku vyšetřovaného dítěte.

Při vyšetření zraku dítěte může oční lékař použít i specializovaný přístroj, tzv. autorefraktometr. Ten změří postavení očí a jejich pohyblivost, pomůže lékaři stanovit, jak dobře dítě vidí jedním a druhým okem, prověří vidění do blízka apod.

Pomocí metody označované jako skiaskopie vyšetří lékař lomivost oka (tzv. refrakci) a určí sílu potřebných brýlí. Aby bylo vůbec možné oči dítěte řádně vyšetřit, používají se oční kapky rozšiřující zornice. Tyto kapky na přechodnou dobu vyřadí z provozu sval, který oko zaostřuje na různé vzdálenosti (tento proces se nazývá akomodace). Pokud by lékař kapky nepoužil, bylo by prakticky nemožné oči důkladně vyšetřit. Dětské oči mají velmi dobrou schopnost akomodace, proto se může stát, že refrakční vady nebo i tupozrakost zůstanou delší dobu nediagnostikovány, zvláště pokud není provedeno důkladné vyšetření.

Jak probíhá léčba?

Léčba šilhání spočívá v:

  • korekci refrakční vady – pomocí brýlí,
  • používání okluzoru – speciální pomůcka, která zakrývá zdravé oko a „přinutí“ tak slabší oko pracovat,
  • operačním zákroku – pouze v odůvodněných případech; operace probíhá v celkové anestezii a chirurg při ní posune úpony nebo zkrátí okohybné svaly (viz článek Oko: struktura a funkce).
Poznámka: Doporučí-li lékař užívání okluzoru, je potřeba šilhající oko zakrývat přesně podle jeho pokynů!

K dosažení optimálního výsledku je nezbytná osvěta, pravidelné kontroly a spolupráce dítěte, potažmo jeho rodičů. Léčba může být zdlouhavá, někdy trvá i mnoho let.

Na koho se mohu obrátit?

Šilhání diagnostikuje a léčí oční lékař (neboli oftalmolog či odborný lékař v oboru oční lékařství).

Léčba může probíhat i na odborných klinikách nebo ve specializovaných ambulancích a odděleních v nemocnicích. Do léčebného procesu mohou být zapojeni i ortoptisté.

Doporučení k vyšetření u očního lékaře může vydat praktický lékař pro děti a dorost.

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Více v kategorii Šilhání a tupozrakost

Články na NZIP

  • Ilustrační obrázek Oko: struktura a funkce

    Oko: struktura a funkce

    Oči: základní informace

    Oko se skládá z mnoha různých struktur, které ve složitém souladu dohromady provádějí různé úkony, např. chrání oko a poskytují mu živiny, zejména jsou však nezbytné pro vidění a tím i pro orientaci.

  • Ilustrační obrázek Dalekozrakost (hypermetropie, hyperopie)

    Dalekozrakost (hypermetropie)

    Refrakční vady a vetchozrakost

    Lidé trpící dalekozrakostí špatně vidí do blízka, zatímco s viděním do dálky problém nemají. Příčinou špatného vidění na krátkou vzdálenost je většinou délka oční bulvy.

  • Ilustrační obrázek Vetchozrakost (presbyopie)

    Vetchozrakost (presbyopie)

    Refrakční vady a vetchozrakost

    Vetchozrakost nastává v důsledku tělesných změn v průběhu lidského života. Jak člověk postupně stárne, čočka v oku ztrácí svou pružnost a zvolna „tuhne“. Postupem času se tak vytrácí schopnost čočky měnit svůj tvar, což je nezbytné pro zaostřování oka na krátkou či dlouhou vzdálenost. Oblast ostrého vidění se vzdaluje. Poznáme to například tehdy, když musíme držet časopis při čtení co nejdále od těla. Vetchozrakost postupuje pomalu a lze ji korigovat mj. pomocí brýlí na čtení.

  • Ilustrační obrázek k článku „Tupozrakost“

    Tupozrakost (amblyopie)

    Šilhání a tupozrakost

    Tupozrakost (amblyopie) vzniká v prvních letech života, její příčiny jsou rozmanité. Nejčastěji ji způsobuje refrakční vada oka (většinou dalekozrakost, někdy astigmatismus), jindy šilhání, případně některá jiná onemocnění oka. Pro vývoj zraku obecně, zrakové ostrosti a trojrozměrného vidění je nejdůležitějších prvních sedm let života. Není-li tupozrakost léčena včas, hrozí dítěti riziko celoživotních následků.

Doporučené zdroje

  • Tupozrakost (amblyopie)

    Šilhání a tupozrakost

    Co je tupozrakost, proč k ní dochází, jaké má projevy a ve kterém věku vzniká? Jak se diagnostikuje a léčí toto oční onemocnění? Na jakém principu je založena léčebná metoda, při které dítě nosí okluzor? Z jakého důvodu by měl být zrak kontrolován už od dětství? Odpovědi na uvedené otázky a další informace, které se týkají očních vad, naleznete v uvedených příspěvcích.

    Přejít na externí zdroj

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP

Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů

O portále

O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Prohlášení o přístupnosti
Kdo jsme
Mapa obsahu
Napište nám

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2021 [cit. 18.01.2021]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.

Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace