Refrakční vady a vetchozrakost

Krátkozrakost i dalekozrakost lékaři řadí mezi tzv. refrakční vady. Jedná se o takové vady, při kterých se kvůli ne zcela ideálnímu tvaru oka (nebo jeho části) paprsky světla nesetkávají přesně na sítnici, jako je tomu u zdravého oka. Na sítnici se proto nevytváří ostrý obraz a člověk vidí rozmazaně. K refrakčním vadám se řadí i astigmatismus. U starších lidí se navíc přidává tzv. vetchozrakost, která je důsledkem zhoršené akomodační schopnosti oka.


Články

  • Dalekozrakost (hypermetropie)

    Lidé trpící dalekozrakostí špatně vidí do blízka, zatímco s viděním do dálky problém nemají. Příčinou špatného vidění na krátkou vzdálenost je většinou délka oční bulvy.

  • Laserová léčba krátkozrakosti

    Korekce krátkozrakosti (myopie) se nejčastěji provádí pomocí brýlí nebo kontaktních čoček. Kromě toho však může připadat v úvahu i laserová korekce rohovky. Rohovka se nachází v přední části oka (viz článek Oko: struktura a funkce) a dopadají na ni paprsky světla, které se lámou, procházejí zornicí a čočkou a dopadají na sítnici, kde v ideálním případě vytvářejí ostrý obraz. Při krátkozrakosti je buď oko „příliš dlouhé“ nebo je změněná lomivost čočky. Paprsky světla se tak sbíhají již před sítnicí a výsledkem je neostré vidění na dálku.

  • Krátkozrakost (myopie)

    Lidé trpící krátkozrakostí vnímají blízko položené předměty ostře, zatímco ty vzdálenější naopak neostře. Příčinou takto rozmazaného vidění na dálku je většinou délka oční bulvy.

  • Astigmatismus

    Astigmatismus je typ oční vady, který je způsobený asymetrií rohovky. Zatímco u zdravého oka má rohovka pravidelný kulatý tvar, u astigmatismu není rohovka ve všech rovinách zakřivena stejně.

  • Vetchozrakost (presbyopie)

    Vetchozrakost nastává v důsledku tělesných změn v průběhu lidského života. Jak člověk postupně stárne, čočka v oku ztrácí svou pružnost a zvolna „tuhne“. Postupem času se tak vytrácí schopnost čočky měnit svůj tvar, která je nezbytná pro nastavování zraku na krátkou či dlouhou vzdálenost.