Zátěž populace ČR kardiovaskulárními onemocněními

Klíčová slova dle MeSH: NRHZS, Národní registr hrazených zdravotních služeb, populační zátěž, kardiovaskulární onemocnění, prevalence

Klasifikace dle EuroVoc: NT1 kardiovaskulární onemocnění

Typ článku: Původní práce

Zdrojová databáze

Národní registr hrazených zdravotních služeb, databáze zemřelých, demografie ČR

Popis výpočetní metody

Pro větší přehlednost je postup rozdělen do několika následujících kroků.

Vytvoření prvního pomocného výstupu: diagnózy

V tomto kroku je vytvořen pomocný výstup, kde jednotlivé záznamy odpovídají unikátním paciento-rokům, které splňují zvolená kritéria.

Požadujeme, aby pacient byl léčen pro základní nebo vedlejší diagnózu kódovanou dle Mezinárodní klasifikace nemocí, 10. revize (MKN-10):

• I00–I99 (nemoci oběhové soustavy), bez I60–I69 (cévní nemoci mozku);
• Q20–Q28 (vrozené vady oběhové soustavy).

Uvažovány jsou pouze diagnózy vykázané odbornostmi akutní lůžkové péče nebo relevantními ambulantními odbornostmi (001 všeobecný praktický lékař, 002 praktický lékař pro děti a dorost, 101 internista, 107 kardiolog, 301 pediatr, 302 dětský kardiolog).

Vytvoření druhého pomocného výstupu: léčiva

V tomto kroku je vytvořen pomocný výstup, kde jednotlivé záznamy odpovídají unikátním pacientorokům, které splňují zvolená kritéria.

Požadujeme, aby pacient měl předepsané léčivo cílené na kardiovaskulární systém – oddíl C dle anatomicko-terapeuticko-chemické klasifikace léčiv (ATC klasifikace).

Vytvoření detailního (neagregovaného) výstupu

Výchozím bodem je vytvoření celkového přehledu aktivních pojištěnců v jednotlivých letech s informací o jejich pohlaví, věku a regionu bydliště. Následně je připojena informace z prvního a druhého pomocného výstupu o vykázaných diagnózách a vykázaných léčivech v jednotlivých letech. Nakonec je vyhodnoceno, zda pacient v daném roce splňuje stanovené podmínky:

• Pacient byl v posledních 5 letech (tj. v hodnoceném roce nebo ve čtyřech předcházejících letech) hospitalizován na lůžku akutní péče pro vybrané diagnózy;
• Pacient byl v posledních 5 letech (tj. v hodnoceném roce nebo ve čtyřech předcházejících letech) ambulantně léčen u relevantních odborností pro vybrané diagnózy a zároveň pacient ve stejném časovém období užíval vybraná léčiva.

Data NRHZS jsou aktuálně k dispozici v rozsahu pokrývajícím časové období od roku 2010 do posledního uzavřeného roku, přičemž výstup zaměřující se na pacienty s kardiovaskulárním onemocněním je vhodné omezit pouze na časové období od roku 2014 dále. Data z let 2010–2013 jsou využita pro následující roky jako zdroj informací o případné historii léčby kardiovaskulárních onemocnění u jednotlivých pacientů. Tím je zajištěna ekvivalentní dostupnost dat pro všechny hodnocené roky a možnost hodnocení časového vývoje.

Vytvoření agregovaného výstupu

V tomto kroku dochází k agregaci individuálních dat na požadovaný stupeň detailu, tj. místo záznamů jednotlivých osob získáváme souhrnné počty osob za jednotlivé roky, kategorizované dle pohlaví, pětiletých věkových kategorií, kraje a okresu bydliště.

Data v této podobě mohou být exportována a předána žadateli. Obsahují stejnou informaci jako původní neagregovaný výstup, ale objem předávaných dat je výrazně redukován.

Odstranění pomocných tabulek

V tomto kroku jsou odstraněny všechny dříve vytvořené pomocné tabulky.

Skript ke stažení

Popis použití výsledku v praxi

Datová sada je odvozena z dat Národního registru hrazených zdravotních služeb (NRHZS). Jeden záznam (řádek) udává počet osob v populaci ČR s kardiovaskulárním onemocněním v hodnoceném roce ve stratifikaci dle pohlaví, věkové kategorie a regionu bydliště pacienta (kraj a okres).

Data o zdravotních službách mimo veřejné zdravotní pojištění (samoplátci, připojištění) nebo služby nevykazované zdravotní pojišťovně (např. výkony agregované do ošetřovacího dne při lůžkové péči) nejsou v datové sadě zohledněny.

Z důvodu ochrany osobních údajů fyzických osob je limitována úroveň detailu popisných charakteristik (geografická lokalizace na úroveň okresu, věk na pětileté věkové kategorie). Na základě této datové sady lze hodnotit prevalenci kardiovaskulárních onemocnění v ČR včetně časového vývoje. Kromě absolutních hodnot lze v kombinaci s dalšími datovými zdroji o populaci ČR počítat také standardizované hodnoty – např. přepočet na 100 000 obyvatel, a to souhrnně i s ohledem na pohlaví, věk a region bydliště.

Příklad konkrétního výstupu: Uživatel hodnotí časový vývoj prevalence kardiovaskulárních onemocnění v jednotlivých krajích ČR (počet případů na 100 tisíc obyvatel kraje v roce 2015 vs. v roce 2020), srovnává prevalenci v různých věkových skupinách s ohledem na velikost populace daného věku (= věkově specifická prevalence).

Související odkazy

• Národní kardiologický informační systém

Odkaz na výstup v Katalogu zdravotnických dat

• Zátěž populace ČR kardiovaskulárními onemocněními

Autoři

• Klára Benešová (Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR)
• Lucie Čačíková (Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR)
• Jiří Jarkovský (Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR)
• Petr Klika (Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR)
• Daniel Klimeš (Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR)
• Jan Mužík (Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR)
• Martin Komenda (Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR)
• Ladislav Dušek (Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR)

Doporučená citace: Benešová K, Čačíková L, Jarkovský J, Klika P, Klimeš D, Mužík J, Komenda M, Dušek L. Zátěž populace ČR kardiovaskulárními onemocněními. NZIS Open Journal 2025; 1: 2025-003.