Doporučujeme s provozovatelem pohřební služby uzavřít smlouvu příkazního typu podle občanského zákoníku; jejím obsahem musí být přesný popis a rozsah objednaných pohřebních služeb, které musí provozovatel v pohřebnictví písemně potvrdit a převzít za ně plnou odpovědnost.
Pokud se Vám stane, že zemřelého odveze pohřební služba, kterou jste si nevybrali, máte právo si pohřeb jít domluvit tam, kde si to přejete Vy. Každý poskytovatel zdravotní služby a každý provozovatel pohřební služby Vám musí umožnit prvotní zaopatření těla bezplatně ve vhodné místnosti. Vyžadujte po pohřební službě její provozní řád, který musí být zveřejněný na viditelném místě každé provozovny. Z něj se mimo jiné dozvíte, kde je tělo Vašeho blízkého přechodně uloženo a kde se místnost pro jeho úpravu nachází.
Podmínkou sjednání pohřbu je zpravidla předložení občanského průkazu toho, kdo pohřeb vypravuje (pro ověření smluvní strany příkazní smlouvy – příkazce). Doporučujeme mít s sebou oblečení pro zemřelého, List o prohlídce zemřelého, smlouvu o nájmu k hrobovému místu, občanský průkaz a rodný list zemřelého).
Při sjednávání pohřbu přímo s provozovatelem krematoria nebo pohřebiště je povinnost předložit List o prohlídce zemřelého, část B2. Tento list vyplňuje lékař pro pozůstalé, jenž je povinen, v případě, že nebyla nařízena pitva, Vám jej po prohlídce těla zemřelého předat a upřesnit dobu, po kterou tělo můžete uchovat doma a za jakých podmínek jej smíte umýt, obléci, upravit a uložit do rakve.
Osoba sjednávající pohřbení (vypravitel pohřbu) může být osoba fyzická i právnická. Lhůta k pohřbení od okamžiku úmrtí není stanovena. Vypravitel pohřbu by se měl o tělo zemřelého zajímat nejpozději do 96 hodin od chvíle, kdy mu bylo úmrtí oznámeno (§ 5 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví, ve znění pozdějších předpisů).
V případě nejasných okolností úmrtí, kdy je nařízena zdravotní nebo soudní pitva, bývá tělo připraveno k předání pohřební službě zpravidla druhý den po pitvě. Po dobu 48 hodin po pitvě je uchování těla ve zdravotnickém zařízení zdarma. Každý započatý následující den je již zpoplatněn dle platného sazebníku, který musí poskytovatel zdravotní služby umístit na viditelném a přístupném místě. Pokud byla provedena soudní pitva, lze tělo vydat, nesmí se však pohřbít, dokud nemá vypravitel pohřbu k dispozici souhlas státního zástupce s pohřbením.
Je možné zvolit několik variant pohřbení:
- pohřeb s uložením do země bez obřadu,
- pohřeb s uložením do země s obřadem,
- uložení urny na veřejném nebo neveřejném pohřebišti (včetně vsypu nebo rozptylu).
Mrtvé lidské tělo nemůže být poskytovatelem zdravotní služby vydáno a pohřbeno, pokud lékař nevyplnil List o prohlídce zemřelého (u plodu po potratu písemné potvrzení o potratu), nebo státní zástupce, krajská hygienická stanice či Úřad pro jadernou bezpečnost nevydali povolení k pohřbení. To ovšem neznamená, že kdokoli bez uvedených dokumentů nemůže pohřbení objednat. Záleží pak na rozhodnutí provozovatele vybrané pohřební služby, zda se dohodne s poskytovatelem zdravotní služby a tělo zemřelého převezme později, nebo přechodně uchová ve svém zařízení do doby, než orgán veřejné moci vydá povolení k pohřbení.
Současná legislativa také stanovuje možnost vydání a pohřbení mrtvě narozeného dítěte nebo plodu po potratu (viz § 5a zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví, ve znění pozdějších předpisů).
Způsob vydání plodu po potratu není v § 5a zákona o pohřebnictví specificky vymezen, a tedy záleží na postoji každého poskytovatele zdravotních služeb. Minimálním kritériem zákonnosti je ustanovení občanského zákoníku, který v § 92 odst. 1 stanoví: „Lidské tělo je pod právní ochranou i po smrti člověka. Naložit s lidskými pozůstatky a s lidskými ostatky způsobem pro zemřelého nedůstojným se zakazuje.“ O vydání tělíčka dítěte lze požádat lékaře ústně, nikoli písemně (právní řád nevyžaduje žádný závazný formulář).
Státní úřady, zejména Ministerstvo pro místní rozvoj a Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, uhradí obcím náklady vynaložené na zajištění slušného pohřbení osob, jež nemají dědiců, jejich majetek je nepatrný, nebo připadl státu a nikdo jiný ve lhůtě 96 hodin od oznámení úmrtí nesjednal pohřbení a anatomický ústav o lidské pozůstatky neprojevil zájem (viz vyhláška č. 277/2017 Sb., o postupu obce při zajištění slušného pohřbení). Obcím jsou refundovány rovněž náklady na pohřbení mrtvě narozených dětí, u kterých nikdy není dědiců. Obce nesmí vymáhat po matkách či otcích úhradu nákladů za pohřbení jejich mrtvě narozených dětí. Obecný postup obcí a poskytovatelů zdravotních služeb, stanovený v § 5 a § 5a zákona o pohřebnictví, spočívající v zajištění slušného pohřbení mrtvě narozeného dítěte stejně jako dítěte živě narozeného (včetně nároku fyzické osoby na sociální dávku pohřebného) a umožnění vydání plodu po potratu jako jiného lidského pozůstatku do 96 hodin od potratu, vypovídá o hlubokém respektu státu k obecné lidské podstatě, a to zejména ve vztahu k zemřelé osobě, byť se tak stalo ještě v těle matky.
Pro více informací můžete kontaktovat Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (pohrebnictvi@mmr.cz).
Pohřebné
Nárok na pohřebné má osoba, která vypravila pohřeb dítěti, které bylo ke dni smrti nezaopatřeným dítětem. Nárok na pohřebné má také osoba, která vypravila pohřeb osobě, která byla ke dni smrti rodičem nezaopatřeného dítěte, jestliže dítě nebo tato osoba měly trvalý pobyt na území České republiky. Podmínka trvalého pobytu se nezjišťuje pro nárok na pohřebné, jestliže jde o dítě mrtvě narozené (§ 47 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů).
Žádost o pohřebné se podává na kontaktních místech státní sociální podpory.
