V návrhu se uvedou nejméně dvě lázeňská místa určená pro léčení dané nemoci. Schválení či neschválení návrhu je v plné kompetenci příslušné zdravotní pojišťovny, Ministerstvo zdravotnictví není oprávněno posuzovat rozhodování revizního lékaře.
Rozhodujícím při podávání návrhu na lázeňskou péči je posouzení zdravotního stavu praktickým lékařem nebo ošetřujícím lékařem dle daného onemocnění, a to s ohledem na přínos a rizika konkrétní lázeňské léčebně rehabilitační péče.
Obecně se lázeňská péče může poskytnout dětem i dospělým u skupin onkologických nemocí, nemocí oběhového ústrojí, trávicího ústrojí, nemocí z poruch výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí, nemocí dýchacího ústrojí, nervových, pohybového ústrojí, močového ústrojí, duševních poruch, nemocí kožních a gynekologických.
Konkrétní podmínky čerpání lázeňské léčebně rehabilitační péče stanovuje § 33 a příloha č. 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění a vyhláška č. 2/2015 Sb., o stanovení odborných kritérií a dalších náležitostí pro poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče, ve znění pozdějších předpisů.
Lázeňská péče je poskytována jako komplexní léčebný pobyt, kdy veškeré náklady jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, nebo jako příspěvkový léčebný pobyt, kdy hrazenými službami z veřejného zdravotního pojištění jsou vyšetření a léčba. Pobyt i stravu si pacient hradí sám, ale musí je mít zajištěno ve zdravotnickém zařízení poskytovatele lázeňské péče (nikoliv v jakémkoliv hotelu či penzionu).
Na lázeňskou léčbu není paušální nárok, vyplývá vždy z aktuálního zdravotního stavu a je jednou ze součástí v systému poskytování zdravotní péče. Další možností je v nutných případech péče v rehabilitačním ústavu nebo na rehabilitačním oddělení nemocnic, eventuálně ambulantní péče specialistů.
V případě jakýchkoliv pochybností doporučujeme obrátit se na svého praktického nebo ošetřujícího lékaře a konzultovat s ním možnosti léčby. V případě komplikací s umístěním v lázeňském zařízení by tento problém měl být řešen především zdravotní pojišťovnou.
