Přejít na obsah
Ministerstvo zdravotnictví České republiky nzip.cz domovská stránka
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Příhlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
  • Hledat
  • Napište nám
  • Menu
  • Domů
  • Rady pacientům
  • Zvláštní druhy zdravotních služeb
  • Aktuální: Lázeňská péče

Lázeňská péče

Kategorie: Zvláštní druhy zdravotních služeb – více z kategorie
Autor: Ministerstvo zdravotnictví České republiky

Lázeňskou péči musí vždy doporučit ošetřující lékař, návrh podává praktický lékař nebo ošetřující lékař při hospitalizaci a podléhá schválení revizním lékařem zdravotní pojišťovny.

Ilustrační obrázek Lázeňská péče

V návrhu se uvedou nejméně dvě lázeňská místa určená pro léčení dané nemoci. Schválení či neschválení návrhu je v plné kompetenci příslušné zdravotní pojišťovny, Ministerstvo zdravotnictví není oprávněno posuzovat rozhodování revizního lékaře.

Rozhodujícím při podávání návrhu na lázeňskou péči je posouzení zdravotního stavu praktickým lékařem nebo ošetřujícím lékařem dle daného onemocnění, a to s ohledem na přínos a rizika konkrétní lázeňské léčebně rehabilitační péče.

Obecně se lázeňská péče může poskytnout dětem i dospělým u skupin onkologických nemocí, nemocí oběhového ústrojí, trávicího ústrojí, nemocí z poruch výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí, nemocí dýchacího ústrojí, nervových, pohybového ústrojí, močového ústrojí, duševních poruch, nemocí kožních a gynekologických.

Konkrétní podmínky čerpání lázeňské léčebně rehabilitační péče stanovuje § 33 a příloha č. 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění a vyhláška č. 2/2015 Sb., o stanovení odborných kritérií a dalších náležitostí pro poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče, ve znění pozdějších předpisů.

Lázeňská péče je poskytována jako komplexní léčebný pobyt, kdy veškeré náklady jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, nebo jako příspěvkový léčebný pobyt, kdy hrazenými službami z veřejného zdravotního pojištění jsou vyšetření a léčba. Pobyt i stravu si pacient hradí sám, ale musí je mít zajištěno ve zdravotnickém zařízení poskytovatele lázeňské péče (nikoliv v jakémkoliv hotelu či penzionu).

Na lázeňskou léčbu není paušální nárok, vyplývá vždy z aktuálního zdravotního stavu a je jednou ze součástí v systému poskytování zdravotní péče. Další možností je v nutných případech péče v rehabilitačním ústavu nebo na rehabilitačním oddělení nemocnic, eventuálně ambulantní péče specialistů.

V případě jakýchkoliv pochybností doporučujeme obrátit se na svého praktického nebo ošetřujícího lékaře a konzultovat s ním možnosti léčby. V případě komplikací s umístěním v lázeňském zařízení by tento problém měl být řešen především zdravotní pojišťovnou.

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Více v kategorii Zvláštní druhy zdravotních služeb

Články na NZIP

  • Ilustrační obrázek k článku „Základní návod k používání zdravotní péče“

    Základní návod k používání zdravotní péče

    Průvodce zdravotním systémem

    Pro každého nemocného je obvykle místem prvního kontaktu praktický lékař a ostatní lékaři primární péče. Vyžaduje-li to jeho zdravotní stav, přichází na řadu léčba u ambulantních specialistů či v nemocnici.

  • Ilustrační obrázek k článku „Cévní mozková příhoda: rehabilitace“

    Cévní mozková příhoda: rehabilitace

    Cévní mozková příhoda

    Vzít do ruky šálek, napít se z něj nebo obléci si svetr – to nejsou úkony, nad kterými by se zdravý člověk musel příliš zamýšlet, protože za normálních okolností jsou takové úkony téměř stejně přirozené jako dýchání. V každodenním životě tyto činnosti často ani vědomě nevnímáme. U pacientů s mozkovou příhodou tomu tak není: každodenní jednoduché úkony a pohyby pro ně mohou představovat nepřekonatelnou překážku.

  • Ilustrační obrázek k článku „Poskytovatelé zdravotních služeb“

    Poskytovatelé zdravotních služeb

    Průvodce zdravotním systémem

    Poskytovatelé zdravotních služeb jsou lékaři, nelékařští zdravotničtí pracovníci, nemocnice a další zdravotnická zařízení, kteří ke své činnosti mají oprávnění krajského úřadu anebo ministerstva. Pro každého pacienta je obvykle místem prvního kontaktu praktický lékař.

  • Ilustrační obrázek Hrazená a nehrazená zdravotní péče: co je a co není hrazeno, kdy se doplácí?

    Hrazená a nehrazená zdravotní péče: co je a co není hrazeno, kdy se doplácí?

    Průvodce zdravotním systémem

    Základní rozsah hrazené zdravotní péče je uveden v zákoně č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění [1]. Ten v § 13 stanoví, že z veřejného zdravotního pojištění je hrazena ta zdravotní služba, která zlepšuje nebo zachovává zdravotní stav pojištěnce nebo zmírňuje jeho utrpení, je pro něj přiměřeně bezpečná, je v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy, lékařská věda ji obecně přijímá a existují důkazy o její účinnosti. Zároveň v § 15 zákon uvádí výkony, jež se ze zdravotního pojištění nehradí, a také vymezuje úhradu na základě vyhodnocení terapeutické intervence.

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP

Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů

O portále

O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Prohlášení o přístupnosti
Kdo jsme
Mapa obsahu
Napište nám

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2021 [cit. 16.01.2021]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.

Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace