Mýty a fakta o očkování

Kategorie: Očkování: mýty, otázky a odpovědi – více z kategorie
Autor: Ministerstvo zdravotnictví České republiky

Je výhodné u dítěte usilovat o odklad očkování do vyššího věku? Proč i dnes umírají děti v České republice na černý kašel? Je hexavakcína „horší“ než vakcíny proti jednotlivým onemocněním? A jak je to s „trojvakcínou“ proti zarděnkám, spalničkám a příušnicím? Prof. Roman Prymula v pěti vzájemně navazujících minivideích srozumitelně vysvětluje některá témata, o kterých v dnešní době vášnivě diskutují nejen maminky na sociálních sítích.

Prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D. v letech 2017–2020 působil na Ministerstvu zdravotnictví ČR v pozici náměstka pro zdravotní péči. Na podzim 2020, během pandemie COVID-19, krátce působil jako ministr zdravotnictví ČR. Celý svůj profesní život se věnuje zdravotnictví v oblastech výzkumu, vývoje, vzdělávání, preventivních programů a řízení.

Proč není třeba obávat se očkování?


Proč klesá proočkovanost v České republice?


Jaké jsou přínosy očkování a proč bychom se měli nechat očkovat?


Ministerstvo zdravotnictví chystá odškodňování pacientů při újmě na zdraví v souvislosti s očkováním


Nejčastější mýty o očkování


Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Více v kategorii Očkování: mýty, otázky a odpovědi

Články na NZIP

  • Co je očkování proti infekčním onemocněním?

    Očkování: základní informace

    Očkování je podání očkovací látky do lidského organismu za účelem aktivace imunitního systému a navození obranyschopnosti proti dané nemoci. Očkování patří mezi nejúčinnější preventivní opatření v boji proti infekčním onemocněním. Je napodobením přirozené infekce, kdy dochází k tvorbě ochranných protilátek. Při aplikaci očkovací látky je do těla vpraven antigen, na který organismus reaguje tvorbou ochranných protilátek a stimulací buněčné imunity. Hlavním cílem očkování je chránit lidi před život ohrožujícími infekčními nemocemi a jejich následky.

  • Co se v těle děje po očkování?

    Očkování: základní informace

    Po podání očkovací látky se aktivuje imunitní systém očkovaného a tvorba protilátek proti danému infekčnímu onemocnění. To se někdy může projevit zvýšenou teplotou, zarudnutím v místě vpichu (lokální, místní reakce) nebo celkovými příznaky podobnými chřipkovému onemocnění (celkové reakce). Tyto reakce jsou očekávané, přesto mají být sledovány a hlášeny ošetřujícímu lékaři, který vyhodnotí jejich závažnost.

  • Kolektivní imunita

    Očkování: základní informace

    Očkování má dvě základní funkce – individuální a kolektivní. Na individuální úrovni chráníme před infekcí přímo očkovaného člověka. Pokud je očkováním chráněna většina jedinců v populaci (u některých nemocí je zapotřebí až minimálně 95 %), je šíření původců nemocí velmi omezeno a nemohou vznikat rozsáhlé epidemie. Onemocněním proto nejsou ohroženy ani osoby, které nemohou být z různých důvodů očkovány (například věk, zdravotní stav, chronická onemocnění, poruchy imunity). Kolektivní imunita je stav aktivní imunity (přirozené a aktivně získané) v populaci, obvykle se vyjadřuje jako procento imunních osob v dané populaci. Kolektivní imunita se týká infekčních nemocí přenosných z člověka na člověka.

  • Očkování potřebují i dospělí

    Očkování dospělých

    Náš imunitní systém s přibývajícím věkem slábne a stáváme se tak náchylnější k infekčním onemocněním (například k pásovému oparu, pneumokokovým onemocněním). Některé očkovací látky neposkytují celoživotní ochranu (například očkovací látky proti chřipce, klíšťové encefalitidě, tetanu, záškrtu nebo černému kašli), proto je nutné očkování pravidelně opakovat.