Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Obsedantně-kompulzivní porucha osobnosti je jiný název pro anankastickou poruchu osobnosti. Viz také porucha.

Obsedantně kompulzivní porucha neboli OCD (zkratka pochází z anglického názvu obsessive-compulsive disorder) se řadí k úzkostným poruchám. Obsedantně kompulzivní porucha se vyznačuje obsesemi (nechtěné, vtíravé, opakující se a neodbytné myšlenky, které se znovu a znovu vnucují do mysli člověka) a kompulzemi (nutkavé, opakující se jednání či chování). Viz také porucha.

Emočně nestabilní porucha osobnosti (hraniční typ) je jednou z poruch osobnosti. Příklady chování postiženého člověka jsou následující: do jisté míry má i vlastnosti impulzivního typu emočně nestabilní poruchy osobnosti, trpí poruchou sebepojetí, má sklon k intenzivním, nestabilním a krizovým vztahům, vynakládá velké úsilí, aby jej/ji partner(ka) neopustil(a), opakovaně vyhrožuje sebepoškozováním, skutečně provádí sebepoškozování, případně i demonstrativní sebevražedné pokusy, má přetrvávající pocit vnitřní prázdnoty. Viz také emoce, porucha, emoční porucha, emočně nestabilní porucha osobnosti (impulzivní typ).

Emočně nestabilní porucha osobnosti (impulzivní typ) je jednou z poruch osobnosti. Příklady chování postiženého člověka jsou následující: má sklon k nečekanému jednání, bez ohledu na následky, tíhne k hádkám či konfliktům, zvláště pokud mu někdo zabrání v impulzivním chování, má sklon k nezvladatelným výbuchům vzteku a/nebo násilí, často mívá výkyvy nálad. Viz také emoce, porucha, emoční porucha, emočně nestabilní porucha osobnosti (hraniční typ).

Porucha osobnosti je typ duševní poruchy, která se vyznačuje rigidním a na poměry většinové společnosti „nepřijatelným“ způsobem myšlení, fungování a chování. Člověk s poruchou osobnosti může mít potíže vcítit se do pocitů ostatních lidí. To pak způsobuje značné problémy při navazování a udržování „normálních“ vztahů, ať již ve škole, v práci nebo ve společnosti obecně. Viz také porucha a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz porucha osobnosti, poruchy osobnosti apod.

Narcistická porucha osobnosti je jednou z poruch osobnosti. Příklady chování postiženého člověka jsou následující: má sníženou schopnost přijímání kritiky, vyznačuje se přílišným sebevědomím, zároveň má (většinou nevědomé) pocity méněcennosti, má velmi silné nutkání být vždy středem pozornosti. Viz také porucha.

Schizoidní porucha osobnosti (pozor, nezaměňovat se schizofrenií!) je jednou z poruch osobnosti. Příklady chování postiženého člověka jsou následující: je samotářský, je zdánlivě nebo skutečně chladný až lhostejný vůči ostatním, má skrytou touhu po uznání, drží si odstup od ostatních, může působit uzavřeně a nepřístupně, stahuje se do svého světa fantazie. Viz také porucha.

Schizotypální porucha osobnosti (pozor, nezaměňovat se schizofrenií!) je jednou z poruch osobnosti. Příklady chování postiženého člověka jsou následující: je velmi „potrhlý“ a stažený sám do sebe (sociální stažení), má zálibu v ezoterickém/magickém způsobu myšlení, těžkopádně se vyjadřuje, činí mu potíže vyjádřit své pocity. Viz také porucha.

Disociální porucha osobnosti neboli antisociální porucha osobnosti je jednou z poruch osobnosti. Příklady chování postiženého člověka jsou následující: ignoruje sociální/společenská pravidla, nemá pocit viny („mohou za to ti ostatní“), má sklon k násilí, bezcitná lhostejnost, necitlivost ke druhým, někdy dokážou navenek působit šarmantně („vlk v rouše beránčím“), páchá trestné činy, disociální porucha osobnosti se může vyskytovat zároveň se závislostí na alkoholu nebo jiných drogách. Viz také porucha.

Pasivně agresivní porucha osobnosti je jednou z poruch osobnosti. Příklady chování postiženého člověka jsou následující: má sklon k neustálému hněvu, je silně sebestředný, je značně nedůvěřivý, je velmi odtažitý, má silnou potřebu hájit své vlastní hranice. Viz také porucha.