Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Léčba protilátkami je typ imunoterapie, která využívá protilátky k tomu, aby pomohla tělu bojovat se zhoubným nádorem, infekčním onemocněním nebo jinými nemocemi. Při diagnostice a léčbě mnoha různých onemocnění, včetně některých typů zhoubných nádorů, se často používají monoklonální protilátky. Viz také protilátky, monoklonální protilátky.

Test protilátek proti viru SARS-CoV-2, imunologický test neboli rapid test je založen na detekci protilátek (IgA, IgG, IgM), které si lidské tělo vytvoří proti viru způsobujícímu onemocnění COVID-19. Nejedná se tedy o testování přítomnosti viru samotného, k tomu slouží PCR test. V případě testu protilátek se o nepřímý důkaz infekce (probíhající nebo již proběhlé, v závislosti na typu detekovaných protilátek). Prediktivní hodnota tohoto testu je ovlivněna více faktory, např. mírou imunitní odpovědi nebo časem, který uplynul od prvního setkání s virem. Protilátky jsou obvykle detekovatelné až několik dnů od prvních příznaků nemoci. Imunologické testy proto lze použít u jedinců s rozvinutým onemocněním, případně k důkazu toho, že se organismus s virem někdy v minulosti setkal. Pozitivní výsledek takového testu tedy neznamená, že je vyšetřená osoba aktuálně pozitivní nebo nemocná. Na tomto typu testu byla založena i studie kolektivní imunity SARS-CoV-2-CZ-Preval, která proběhla v ČR na přelomu dubna a května 2020 a jejímž cílem bylo zjistit, kolik osob z populace prodělalo nákazu virem SARS-CoV-2, aniž měly příznaky nebo byly diagnostikovány PCR testem. Viz také PCR test.

Imunologický test (na protilátky proti viru SARS-CoV-2) je jiný název pro test protilátek proti viru SARS-CoV-2.

Protilátky neboli imunoglobuliny jsou proteiny, které vznikají v lymfatické tkáni a odtud přecházejí do krevní plazmy, kde se mohou vázat se na antigeny. Protilátky hrají zcela zásadní roli ve fungování imunitního systému, neboť dokážou rozpoznat tělu cizí objekty, viry a bakterie, které pak jiné složky imunitního systému mohou zlikvidovat. Imunologové rozlišují pět tříd imunoglobulinů, které mají v imunitním systému poněkud odlišné funkce: imunoglobulin A (IgA), imunoglobulin D (IgD), imunoglobulin E (IgE), imunoglobulin G (IgG), imunoglobulin M (IgM). Laboratorní rozlišení jednotlivých tříd imunoglobulinů je významné mj. pro diagnostiku různých onemocnění. Odvozené přídavné jméno je protilátkový. Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz protilátky, protilátkový apod.

Protilátková imunita je imunitní reakce zprostředkovaná protilátkami, které se nacházejí v tělesných tekutinách, zvláště pak v krevní plazmě. Protilátky se navážou na antigeny, které se vyskytují na povrchu cizorodých struktur (nejčastěji viry a bakterie). Tím jsou tyto patogeny „označeny“ pro následnou likvidaci jinými složkami imunitního systému. Protilátkovou imunitu zajišťují B-lymfocyty. Viz také protilátky, imunita, humorální imunita, buněčná imunita.

Rapid test (na protilátky proti viru SARS-CoV-2) je jiný název pro test protilátek proti viru SARS-CoV-2.

Monoklonální protilátky jsou protilátky, které jsou připravovány v laboratoři a jsou odvozeny z klonování jediné bílé krvinky. Všechny protilátky připravené tímto postupem jsou proto zcela totožné. Existuje mnoho druhů monoklonálních protilátek: každá monoklonální protilátka je vyrobena tak, že se váže pouze na jediný, zcela konkrétní antigen. Monoklonální protilátky se používají při diagnostice a léčbě mnoha různých onemocnění, včetně některých typů zhoubných nádorů, kdy mohou být použity buď samostatně, nebo k přenosu léků přímo do nádorových buněk. Monoklonální protilátky hrají významnou roli v imunoterapii. Příklady monoklonálních protilátek jsou atezolizumab, bevacizumab, cetuximab, denosumab, ipilimumab, nivolumab, panitumumab, pembrolizumab či rituximab. Viz také monoklonální, protilátky, léčba protilátkami.

Alergen-specifické protilátky jsou protilátky, které se vytvářejí v těle alergiků jako reakce na konkrétní (specifický) alergen. Alergen-specifické protilátky hrají významnou úlohu zejména v alergických reakcích časného typu. Viz také alergen, specifický, protilátky.

První linie léčby je jiný název pro primární léčbu.

Kauzální léčba je taková léčba, která je zaměřena na příčinu nemoci. Pro úspěšnou kauzální léčbu musí být splněny dva předpoklady: je známa příčina onemocnění, existuje lék či výkon, který příčinu i samotné onemocnění může odstranit. Opakem kauzální léčby je symptomatická léčba.