Přejít na obsah
Ministerstvo zdravotnictví České republiky nzip.cz domovská stránka
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Příhlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
  • Hledat
  • Napište nám
  • Menu
  • Domů
  • Rady pacientům
  • Léčivé přípravky a zdravotnické prostředky
  • Aktuální: Úhrada léků, příspěvek zdravotní pojišťovny

Úhrada léků, příspěvek zdravotní pojišťovny

Kategorie: Léčivé přípravky a zdravotnické prostředky – více z kategorie
Autor: Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP)

Na některé léky pacientovi přispívá nebo ho plně hradí jeho zdravotní pojišťovna, některé si platí v plné výši sám. Proč tomu tak je?

Ilustrační obrázek k článku „Úhrada léků, příspěvek zdravotní pojišťovny“

Zákon stanovil, že léčivé přípravky, které nejsou vázány na lékařský předpis (tedy jsou volně prodejné), nemohou být hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Existuje pouze několik výjimek. Na volně prodejné léky tedy zdravotní pojišťovny pacientovi nepřispívají – pacient si je platí sám. Taková léčiva je možné uvést na trh ihned po registraci. Cenu si výrobce určuje sám, stejně tak distributoři i lékárny u těchto léčiv mohou požadovat libovolnou obchodní přirážku. Cena podléhá pouze konkurenčnímu boji v rámci hospodářské soutěže.

Léčiva z kategorie vázaných na lékařský předpis (recept) nejsou automaticky hrazena zdravotními pojišťovnami. I v rámci této kategorie totiž existují případy, kdy zákon zakazuje, aby se ze zdravotního pojištění hradila. Ze zdravotního pojištění se totiž nehradí například podpůrné a doplňkové léčivé přípravky, antikoncepce, léky na potenci a jiné.

Pokud léčivý přípravek nespadá do kategorií, které vylučují úhradu ze zdravotního pojištění, může jeho výrobce podat žádost o jeho částečnou nebo celkovou úhradu. O tom, v jaké výši bude pacientovi na lék přispíváno a za jakých podmínek, rozhoduje SÚKL ve správním řízení.

V současné době je, formálně vzato, jen na výrobci, zda se rozhodne požádat o to, aby byl jeho lék zcela či částečně hrazen z veřejného zdravotního pojištění. Výrobce léku nemusí podat žádost o úhradu ani u léku, který by jinak podle zákona mohl úhradu získat. Může hned po registraci uvést lék na trh, ale pacienti by pak v lékárně platili plnou cenu. Ta by musela pokrýt nejen cenu, za kterou lék na trh výrobce dodal, ale i obchodní přirážky distributorů a lékárny. Přitom by žádné z těchto položek nebyly regulovány. Cena by se tvořila volně.

Ve skutečnosti jsou výrobci motivováni k tomu, aby žádost o úhradu svého léku podali. U léčiv, která nemají alternativu (generické kopie), by sice nehrozilo, že by pacienti kupovali jiný lék, ale cena by byla s největší pravděpodobností tak vysoká, že by si ji skoro nikdo nemohl dovolit platit. Aby výrobce zajistil dostupnost léčiva, snaží se dosáhnout toho, aby pacient doplácel co nejméně a aby co největší část ceny zaplatila zdravotní pojišťovna. U léčiv, která alternativu mají, je situace o to markantnější. Pokud konkurenti mají zajištěnu úhradu ze zdravotního pojištění, je nezbytné, aby i nově vstupující lék byl ze zdravotního pojištění hrazen, jinak by pacienti logicky vyžadovali pouze lék s úhradou.

Výrobce je tedy z mnoha důvodů nucen podat žádost o úhradu svého léku z veřejného zdravotního pojištění. S tím však zákon spojuje další okolnost. V situaci, kdy má být lék plně nebo částečně hrazen z veřejného zdravotního pojištění, zákon vyžaduje, aby podléhal regulaci ceny, a to na všech úrovních – u výrobce, distributorů i lékáren. Znamená to tedy, že nikdo z tohoto dodavatelského řetězce si nemůže cenu stanovit libovolně, ale podléhá určitým omezením.

Předpisy a procesy, které upravují tvorbu ceny na všech úrovních distribučního řetězce (od výrobce, přes distributory až po lékárny), nazýváme cenovou regulací. Předpisy a procesy, které upravují tvorbu úhrady z veřejného zdravotního pojištění, včetně stanovení výše úhrady i podmínek, za jakých bude lék hrazen, nazýváme úhradovou regulací. Cenová i úhradová regulace se částečně prolínají. Obě regulace jsou upraveny ve společném zákoně, používají podobné mechanismy a jsou realizovány podobným administrativním procesem. Přesto jsou ve svých jednotlivostech samostatné, neboť ve svém důsledku směřují k regulaci jiných subjektů.

Cenová regulace logicky směřuje vůči dodavatelům léčiv a upravuje postup, jakým mají limitovat tvorbu ceny, za kterou budou lék prodávat. Úhradová regulace mnohem komplexnější. Nesměřuje vůči dodavatelům léčiv, ale zakládá veřejnoprávní nárok pacienta získat hrazený lék, pakliže splňuje podmínky pro jeho úhradu. Přitom svými mechanismy dopadá na celou řadu vztahů, nejen mezi pacientem a jeho zdravotní pojišťovnou, ale také mezi zdravotní pojišťovnou a předepisujícím lékařem nebo poskytovatelem zdravotních služeb, či mezi zdravotní pojišťovnou a výrobcem léku nebo vydávající lékárnou.

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Více v kategorii Léčivé přípravky a zdravotnické prostředky

Články na NZIP

  • Ilustrační obrázek Poukaz na zdravotnické prostředky

    Poukaz na zdravotnické prostředky

    Léčivé přípravky a zdravotnické prostředky

    Zdravotnické prostředky na poukaz jsou takové pomůcky, které lékař předepíše (obdobně jako recept u léků) a pacient si je vyzvedne v lékárně nebo výdejně zdravotnických prostředků a může je doma sám používat nebo aplikovat.

    Zdravotnické prostředky se předepisují na poukaz, který lze vystavit pouze v listinné podobě (na rozdíl od receptů na léčivé přípravky, které mají být vystavovány až na výjimky elektronicky, u poukazů elektronická forma zatím neexistuje).

  • Zdroj: Pexels.com

    Preskripční a indikační omezení léku

    Léčivé přípravky a zdravotnické prostředky

    Státní ústav pro kontrolu léčiv může stanovit podmínky, za kterých budou léčivé přípravky hrazeny, vyžadují-li to odborná hlediska nebo hlediska bezpečnosti spojená s léčbou, nebo pokud je to nezbytné pro zajištění účelného a hospodárného používání léčivých přípravků. Existují dva základní druhy podmínek úhrady, preskripční a indikační omezení.

  • Ilustrační obrázek Použití neregistrovaných léčivých přípravků

    Použití neregistrovaných léčivých přípravků

    Léčivé přípravky a zdravotnické prostředky

    Ošetřující lékař může v rámci poskytování zdravotních služeb jednotlivým pacientům za účelem poskytnutí optimálních zdravotních služeb předepsat i léčivé přípravky v ČR neregistrované.

  • Ilustrační obrázek k článku „Doplatek na léky“

    Doplatek na léky

    Léčivé přípravky a zdravotnické prostředky

    Rozdíl mezi cenou léčivého přípravku a úhradou z veřejného zdravotního pojištění platí pacient ve formě doplatku. S ohledem na fakt, že cena léčivého přípravku není pevná, může se doplatek pacienta v jednotlivých lékárnách lišit

Doporučené zdroje

  • Nakládání s nepoužitelnými léčivy

    Léčivé přípravky a zdravotnické prostředky

    Nevíte, jak nakládat s léčivy s prošlou dobou použitelnosti či nepoužitelnými z jiného důvodu? Všechny důležité informace jsou přehledně sepsány na Portálu veřejné správy.

    Přejít na externí zdroj

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP

Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů

O portále

O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Prohlášení o přístupnosti
Kdo jsme
Mapa obsahu
Napište nám

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2021 [cit. 20.01.2021]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.

Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace