Datová, informační a zdravotní gramotnost

Informační gramotnost

Informační gramotnost znamená umět správně získávat a používat informace z různých zdrojů a médií tak, aby byly spolehlivé a relevantní pro naše rozhodování. Zahrnuje také schopnost kriticky hodnotit informace a používat je zodpovědně a eticky. Zaměřuje se na schopnost identifikovat, vyhledávat, hodnotit a používat informace efektivně. Tento koncept je plošně uznávaný a podporovaný ve vzdělávacích a knihovnických oborech a je nezbytný pro podporu celoživotního učení a informovaného rozhodování [1,2].​ Informační gramotnost je často podmíněna širokou škálou faktorů včetně vzdělávacího systému, sociokulturního kontextu a osobních zkušeností s informacemi a médii. Důležité jsou také dovednosti v oblasti kritického myšlení [3].

Datová gramotnost

Datová gramotnost je součástí schopnosti porozumět informacím. Umožňuje lidem pracovat s daty – to znamená, že umí data najít, pochopit je, správně s nimi zacházet a používat je zodpovědně a eticky. Zahrnuje schopnosti potřebné k pochopení a analýze dat, což je klíčové pro práci s různě objemnými datovými soubory nebo pro interpretaci dosažených výsledků, které jsou často součástí zdravotnických informací a výzkumu [4,5].​ Datová gramotnost je silně ovlivněna dostupností technologií, digitálními dovednostmi a úrovní vzdělání v oblastech, jako je matematika, technologie a věda. Rozdíly ve vzdělání a přístupu k technologickým zdrojům mohou vést k „digitální propasti“, což znamená nerovnosti v možnostech využívání digitálních nástrojů a služeb [5].

Zdravotní gramotnost

Zdravotní gramotnost znamená umět hledat, rozumět a správně využívat informace týkající se zdraví a zdravotní péče. To zahrnuje pochopení rizikových faktorů nemocí, instrukce lékařů, příbalové letáky léků, orientaci v systému zdravotní péče a znalost příznaků běžných nemocí. Také se to týká pochopení, jak funguje lidské tělo a co dělat, když onemocníme. Zlepšení zdravotní gramotnosti lidí pomáhá každému lépe pečovat o své zdraví, aktivně se zapojovat do komunitních zdravotních aktivit a přispět k rovnosti v oblasti zdravotní péče. Zdravotní gramotnost je tedy schopnost jedinců získávat, porozumět a používat zdravotní informace k učinění vhodných zdravotních rozhodnutí. Tato gramotnost je zvláště důležitá v kontextu zdravotní péče, kde pacienti často musí rozhodovat o složitých léčebných možnostech nebo hodnotit rizika a přínosy různých zdravotních postupů [6,7]​. Zdravotní gramotnost je ovlivněna socioekonomickým postavením, vzděláním, zdravotními riziky a stavem zdraví. Důležité jsou také demografické charakteristiky jako věk, pohlaví, region a rodinný stav. Vysoká úroveň zdravotní gramotnosti bývá spojena s lepším zdravotním stavem a schopností efektivně využívat služby zdravotnického systému [8].

Všechny tři výše uvedené oblasti gramotnosti se vzájemně doplňují a jsou důležité pro celkovou schopnost jedince efektivně se orientovat v informačně bohatém a technologicky rychle se rozvíjejícím světě. Zdokonalení v jedné oblasti může podporovat dovednosti v ostatních, například zlepšení informační gramotnosti může pomoci lidem lépe využívat digitální zdravotnické nástroje, čímž se zlepší jejich zdravotní gramotnost a naopak. V kontextu veřejného zdraví je tedy klíčové rozvíjet všechny tyto gramotnosti současně, aby bylo dosaženo lepšího zdravotního a informačního stavu populace.

Související odkazy

1. European Commission. Open Science [Internet]. European Commission; 2020 [cited 16 Jul 2023]. Available from: https://research-and-innovation.ec.europa.eu/strategy/strategy-2020-2024/our-digital-future/open-science_en.
2. Lawless J, Toronto CE, Grammatica GL. Health literacy and information literacy: a concept comparison. Reference Services Review .2016;44(2):144-162. https://doi.org/10.1108/RSR-02-2016-0013.
3. Ogbadu-Oladapo, L., Bissadu, K., Kim, H. et al. Information and health literacy: could there be any impact on health decision-making among adults?—evidence from North America. J Public Health (Berl.). 2024. https://doi.org/10.1007/s10389-024-02260-9.
4. Wilkinson MD, Dumontier M, Aalbersberg IJ, et al. The FAIR Guiding Principles for scientific data management and stewardship. Sci Data. 2016 Mar 15;3:160018. https://doi.org/10.1038/sdata.2016.18.
5. Arias López MdP, Ong BA, Borrat Frigola X, Fernández AL, Hicklent RS, et al. Digital literacy as a new determinant of health: A scoping review. PLOS Digital Health. 2023;2(10):e0000279. https://doi.org/10.1371/journal.pdig.0000279.
6. European Commission, Directorate-General for Research and Innovation. Towards a Reform of the Research Assessment System: Scoping Report [Internet]. Luxembourg: Publications Office of the European Union; 2021. Available from: https://data.europa.eu/doi/10.2777/707440.
7. Pavelić, A., Špiranec, S. (2022). Critical Health Literacy and Critical Information Literacy: Bridging Research Discourses from Different Domains. In: Kurbanoğlu, S., Špiranec, S., Ünal, Y., Boustany, J., Kos, D. (eds) Information Literacy in a Post-Truth Era. ECIL 2021. Communications in Computer and Information Science, vol 1533. Springer, Cham. https://doi.org/10.1007/978-3-030-99885-1_5.
8. Svendsen, M.T., Bak, C.K., Sørensen, K. et al. Associations of health literacy with socioeconomic position, health risk behavior, and health status: a large national population-based survey among Danish adults. BMC Public Health. 2020;20:565. https://doi.org/10.1186/s12889-020-08498-8.