3 min. čtení
Tato cvičební jednotka se zaměřuje na hod na pohyblivý cíl
Počet dětí: 10–20
Pomůcky: míče na házenou, volejbalové míče, žíněnky
Místo: tělocvična, hřiště
| Část | Čas (v minutách) | Činnost | Organizace | Poznámky |
|---|---|---|---|---|
| Úvodní část | 5 | Seznámení s cílem cvičební jednotky. | ||
| 10 | Dej gól! | Stejně početné týmy v zástupech. | ||
| Hlavní část | 10 | Na zajíce. | Dvě řady o stejném počtu stojí naproti sobě v určené vzdálenosti. | |
| 15 | Snajpr. | Účastníci se rozdělí do dvou stejně početných družstev. Každé družstvo má jednu polovinu hřiště a kapitáni jsou v zázemí (na zadní lajnou). | Na začátku určit pravidla vybití. | |
| Závěrečná část | 5 | Protažení + závěrečná reflexe | Každé dítě si kolem sebe vytvoří prostor a opakuje cviky předcvičujícího. |
Dej gól!
Soutěž probíhá ve střelbě na branku – žíněnku opřenou o žebřiny. Účastníci vytvoří stejně početné týmy a seřadí se do zástupů za čáru naproti brance. První střílí a vedoucí cvičení si zapisuje góly. Děti se postupně střídají.
Varianty:
- Typy odhodu – z místa, z výskoku.
- Měníme vzdálenost od branky.
- Střílení na čas – poslední v zástupu sbírá míč a podává jej vrchem ostatním, až dorazí k útočníkovi, který se po střelbě zařazuje na konec zástupu.
Autor: Pokorný, 2019
Na zajíce
Účastníci jsou rozděleni do dvou týmů stojících v řadách naproti sobě v určené vzdálenosti za hranicí a drží házenkářský míč. Prostor mezi řadami přestavuje pole, po kterém běží zajíc (medicinbal) až do lesa. Medicinbal, který vyhodí vedoucí cvičení se kutálí směrem k lesu a je terčem pro střelce. Pokud zaběhne až do lesa, střelci na zajíce již nesmí střílet. Všechny zásahy si zaznamenává vedoucí. Po dosažení x zásahů si týmy vymění místa.
Varianty:
- Různé typy odhodů – obouruč, jednoruč (pravou, levou).
Autor: Pokorný, 2019
Snajpr
Hra podobná vybíjené. Hřiště má rozměry například cca 9x18 m a je rozděleno čarou na dvě poloviny. Hrají dvě stejně početná družstva a každé má jednu polovinu hřiště. Kapitáni družstva jsou v zázemí za kratší obdélníkovou čarou. Každé družstvo se snaží vybít (trefit) někoho z druhého družstva. Vybíjený může míč chytit či uhnout. Pokud je účastník vybitý, odchází ke svému kapitánovi do zázemí. Do pole se může vrátit, pokud je vybité dítě, které ho sám vybil. Hra končí úplným vybitím všech členů jednoho družstva nebo po 10 minutách od začátku hry a vítězí družstvo s větším počtem účastníků v poli.
Rozdíl oproti vybíjené je tzv. nabíjení. Děti si nemusí nabíjet s kapitánem, ale mohou hned vybíjet i se sebraným míčem ze země a s míčem se mohou dělat kroky. Přihrávat míč přes pole je možné maximálně třikrát, poté se již musí vybíjet.
Autor: Borová, 2001
Použitá literatura
- Blanka Borová: Míče, míčky a hry s nimi: soubor her pro děti ve věku od 4 do 9 let. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-538-5.
- Ivan Pokorný: Pohybové hry pro školáky: 129 cvičení pro rozvoj základních pohybových dovedností. Praha: Grada Publishing, 2019. Děti a sport. ISBN 978-80-271-2064-2.
