Neexistuje však žádný test, který by přinesl jasný a stoprocentně jednoznačný výsledek. Je potřeba vyvrátit všechny ostatní možnosti, které by ukazovaly na jinou nemoc způsobující demenci. Diagnózu Alzheimerovy nemoci může stanovit lékař, který je s touto problematikou obeznámen a má s ní zkušenosti.
Jak poznat, zda se jedná o Alzheimerovu nemoc?
Níže uvádíme deset příznaků, které by vás měly varovat.
1. Ztráta paměti, která ovlivňuje schopnost plnit běžné pracovní úkoly
Čas od času zapomenout na pracovní úkol, jméno kolegy nebo telefonní číslo spolupracovníka a vzpomenout si na ně později je normální. Lidé trpící Alzheimerovou nemocí však zapomínají výrazně častěji; ještě důležitější příznak však je, že to, co se jim vytratilo z paměti, si už nevybaví.
2. Problémy s vykonáváním běžných činností
Hodně vytížení lidé jsou občas roztržití, takže při vaření mohou zapomenout přidat nějakou ingredienci a vzpomenou si na ni, až když jídlo ochutnají. Lidé trpící Alzheimerovou nemocí ale připraví jídlo, a nejenže ho zapomenou dát na stůl, ale zapomenou i na to, že ho vůbec udělali. V horším případě je mohou nechat na zapnuté plotně, odejít ven nebo jít spát.
3. Problémy s vyjadřováním
Každý má někdy problém najít správné slovo, ale člověk s Alzheimerovou nemocí zapomíná i jednoduchá slova nebo je nahrazuje nesprávnými. Jeho věty pak nedávají smysl.
4. Časová a místní dezorientace
Každý někdy zapomene, jaký je den a kam vlastně jede. To je běžné. Ale lidé s Alzheimerovou nemocí často nedokážou říct, kolik jim je let, nevědí, jestli je ráno, nebo večer, ztratí se ve vlastní ulici a zapomenou, kde jsou, jak se tam dostali a jak najít cestu domů.
5. Špatný nebo zhoršující se racionální úsudek
Lidé se někdy tak zaberou do nějaké činnosti, že na chvíli zapomenou na dítě, které mají na starosti. Lidé s Alzheimerovou nemocí ale úplně zapomenou, že mají dohlížet na vnouče, a v pozdějších fázích nemoci se jim vytratí z paměti i to, že vůbec nějaké vnouče mají. Nemocní často ztrácejí i náhled na vhodné oblékání vzhledem k počasí: v zimě mohou vyrazit ven jen v pyžamu nebo v létě trvají na tom, že si obléknou teplý zimní kabát. Jindy se oblékají nesmyslně, například si vezmou na sebe několik vrstev spodního prádla nebo oblékají spodky přes kalhoty, a podobně.
6. Problémy s abstraktním myšlením
Placení účtů může vyvést z míry i lidi úplně zdravé, zvlášť když je komplikovanější než jindy. Člověk s Alzheimerovou nemocí však často úplně zapomene, co ta čísla znamenají a jak s nimi naložit. Zároveň ztrácí pojem o hodnotě peněz a nezarazí ho, když v obchodě dostane při placení nazpět např. stokorunu místo tisícikoruny.
7. Zakládání věcí na nesprávné místo
Každý někdy „založí“ peněženku, klíče nebo mobil, a pak dopáleně vzpomíná, kde ty věci nechal. Člověk s Alzheimerovou nemocí však ukládá věci na zcela nesmyslná místa, například žehličku do ledničky, hodinky do cukřenky, ponožky do trouby.
8. Změny v náladě nebo chování
Každého někdy postihne špatná nálada. Člověk s Alzheimerovou nemocí mívá ale sklon k častým, prudkým změnám nálady. Náhle a nečekaně propukne v pláč nebo podlehne návalu hněvu, i když k tomu nemá žádný důvod, který by nám byl patrný.
9. Změny osobnosti
Sami u sebe můžeme pozorovat, že se lidská povaha do určité míry mění s věkem. Člověk s Alzheimerovou nemocí se však může změnit zásadním způsobem. Může být trvale zmatený, úzkostný či ustrašený, nebo podezíravý i k členům vlastní rodiny.
10. Ztráta iniciativy
Je normální, když nás jednou za čas přemůže znechucení domácí prací, zaměstnáním nebo společenskými povinnostmi. Většinou jde o dočasný problém. Člověk s Alzheimerovou nemocí může ale propadnout naprosté pasivitě, nepustí se ani do věcí, které ho dříve velice bavily a potřebuje neustále podněty a často i přesvědčování, aby se vůbec do něčeho zapojil.
Zdroj: Česká alzheimerovská společnost [1]
Rychlý screening demence – dotazník určený pro rodinu a přátele
I takové poruchy paměti, které už začínají člověku vadit a způsobují mu obtíže v každodenním životě, mohou být pro okolí nemocného ještě značně nenápadné. Často bývají připisovány nadměrnému stresu, únavě nebo mohou být považovány za důsledek vyššího věku. To je však veliká chyba, poruchám paměti je třeba vždy věnovat pozornost. Pro rychlou orientaci si můžete odpovědět také na níže uvedené otázky.
Provedení testu je jednoduché, postupně si pokládejte následující otázky a hodnoťte takto:
- 0 bodů – ano, často
- 1 bod – někdy
- 2 body – ne
Jak často nebo v jaké míře Váš blízký:
- Opakuje se a ptá se znovu a znovu na totéž?
- Zapomíná více než dříve, zejména věci, které se staly nedávno, nebo dokonce před chvílí?
- Zapomíná brát léky, nakoupit více věcí najednou a podobně?
- Zapomene na schůzku, svátek, rodinnou oslavu?
- Je smutnější nebo bezradnější než dříve?
- Má problémy s počítáním, vedením účtu a podobně?
- Ztrácí zájem o dřívější záliby a koníčky?
- Potřebuje pomoc nebo alespoň radu při jídle, oblékání či hygieně?
- Je vznětlivější, podezíravý, neklidný, mluví nesmyslně nebo vidí a slyší to, co ve skutečnosti neexistuje?
- Zhoršila se jeho schopnost řídit automobil?
- Hledá slova, mluví méně plynule, zapomíná jména?
Vyhodnocení testu:
- 22–21 bodů odpovídá normě
- 20–19 bodů hraniční stav, pokud pozorujete i jiné příznaky, je lepší poradit se s lékařem, může se jednat o jiné onemocnění
- 18 a méně bodů – poraďte se s lékařem
Zdroj: Česká alzheimerovská společnost [1]
Zpracováno dle materiálu WHO iSupport for Dementia (odkaz vede na web who.int; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině).
Související odkazy
- Česká alzheimerovská společnost: Příznaky demence (odkaz vede na web alzheimer.cz)
